Od slávy k úpadku

Elijášovo nanebevzetí

Na cestě z jedné školy do druhé byla Elíšova víra a jeho odhodlání ještě jednou prověřeny. Prorok jej vyzval, aby s ním nechodil: “Zůstaň zde, protože mě Hospodin posílá do Bét-elu.” 2. Královská 2,2. Elíša se však nedal tak snadno odradit a zůstal se svým učitelem, protože věděl, že po jeho boku bude mít příležitost prohloubit své schopnosti ke službě. Aniž by to prorok věděl, bylo žákům v prorockých školách a zejména pak Elíšovi zjeveno, že Elijáš bude proměněn. Také z toho důvodu se Elíša nyní držel v jeho blízkosti a pokaždé, když jej prorok vyzval, aby s ním nechodil, mu odpověděl: “Jakože živ je Hospodin a jakože živ jsi ty, neopustím tě.” 2. Královská 2,2. SU 88.4

“I šli oba spolu… Elijáš vzal svůj plášť, svinul jej, udeřil do vody a ta se rozestoupila, takže oba přešli po suchu. A stalo se, jak přešli, že Elijáš řekl Elíšovi: ‘Požádej, co mám pro tebe udělat, dříve než budu od tebe vzat.’” 2. Královská 2,6-9. SU 88.5

Elíša si tehdy přál, aby obdržel ještě větší míru Božího Ducha, než jakou měl jeho pán, který měl být zakrátko proměněn. Věděl totiž, že jedině Duch spočívající na Elijášovi mu může pomoci splnit poslání, ke kterému jej Bůh povolal. Proto Elijáše požádal: “Ať je na mně dvojnásobný díl tvého ducha!” 2. Královská 2,9. SU 88.6

Na to mu Elijáš řekl: “‘Těžkou věc si žádáš. Jestliže mě uvidíš, až budu od tebe brán, stane se ti tak. Jestliže ne, nestane se.’ Pak šli dál a rozmlouvali. A hle, ohnivý vůz s ohnivými koni je od sebe odloučil a Elijáš vystupoval ve vichru do nebe.” 2. Královská 2,10.11. SU 90.1