Od slávy k úpadku

Důležité rozhodnutí

Povolání Elíši se v mnohém podobalo situaci, kdy za Ježíšem přišel jeden z předních mužů v Izraeli a zeptal se ho: “Mistře, co dobrého mám udělat, abych získal věčný život?” Ježíš mu tehdy odpověděl: “Chceš-li být dokonalý, jdi, prodej, co ti patří, rozdej chudým, a budeš mít poklad v nebi; pak přijď a následuj mne.” Matouš 19,16.19. SU 86.5

Elíša přijal Boží povolání, aniž by se ohlížel zpět a litoval toho, že ztrácí některé příjemné věci a pohodlí, na které byl zvyklý. Naproti tomu onen mladý muž “smuten odešel, neboť měl mnoho majetku” Matouš 19,22. Jeho láska k hmotným věcem byla větší než láska k Bohu. Jasně ukázal, že si nezaslouží stát se Mistrovým učedníkem. SU 86.6

Ne každý z nás je povolán ke stejné službě jako Elíša, ani nejsme vybízeni k tomu, abychom prodali všechen majetek; Bůh však chce, abychom jej a jeho dílo dali na první místo svého života a každý den usilovali o rozšíření jeho království. Někdo může být povolán, aby se vydal do cizí země, jiný zase, aby podporoval evangelizaci svými finančními prostředky. Bůh přijme oběť každého z nás. Je však nezbytné, abychom svůj život cele posvětili. SU 86.7

Každého, kdo přijal jeho milost, Bůh vybízí, aby pracoval pro záchranu druhých. Očekává, že mu na jeho povolání odpovíme takto: “Hle, zde jsem, pošli mne!” Izajáš 6,8. Bez ohledu na to, jestli jsme kazatelé, lékaři, obchodníci, zemědělci či dělníci v továrně, všichni máme druhým přinášet evangelium. SU 87.1

Ze začátku na Elíšu nebyly kladeny vysoké nároky; dozvídáme se, že pouze Elijášovi přisluhoval. Byl ochotný udělat cokoli, co mu Bůh přikáže, a ve všem se ukázal být věrný. Každý den se víc a více odevzdával poslání, pro které jej Bůh vyvolil. SU 87.2

Krátce poté, co se připojil k Elijášovi, měl sice sklon vzpomínat na domov, který opustil, ale pak se rozhodl, že se nebude ohlížet zpět. Tím dokázal, že je hoden důvěry, které se mu od Boha dostalo. SU 87.3

Služba je mnohem více než jen kázání Božího slova. Je to vyučování mladých lidí, které má probíhat podobně, jako Elijáš vyučoval Elíšu. Je zapotřebí pověřovat mladé lidi úkoly Božího díla — a to zpočátku jednoduchými a později, když získají zkušenosti a jistotu, stále složitějšími. Služebníci víry a modlitby by měli vyznat: “Co bylo od počátku, co jsme slyšeli, co jsme na vlastní oči viděli, na co jsme hleděli a čeho se naše ruce dotýkaly, to zvěstujeme: Slovo života.” 1. Janův 1,1. Mladí, nezkušení lidé mají sloužit po boku zkušených Božích služebníků. SU 87.4

Pro mladé lidi by mělo být poctou, že si je Bůh vyvolil a povolal je do svého díla. Očekává se od nich, že budou věrní, poslušní a ochotní přinášet oběti. Pokud se nechají Bohem vychovávat a budou poslouchat rady zkušenějších Božích služebníků, stanou se z nich velmi zásadoví a houževnatí jedinci, kterým Bůh bude moci svěřit důležité úkoly. SU 87.5

Aby Boží slovo mohlo být zvěstováno v plné své síle, budou mnozí lidé povoláni z polí a kanceláří a získají vzdělání od zkušenějších služebníků, kterým budou pomáhat. Když se naučí účelně pracovat, budou schopni kázat pravdu s velikou mocí. Božská prozřetelnost jim z cesty podivuhodným způsobem odstraní mnohé z překážek a obyvatelé země uslyší poselství, které je pro ně životně důležité, a pochopí jeho význam. Boží dílo bude postupovat kupředu tak dlouho, dokud celá země neuslyší varování, a potom přijde konec. SU 87.6