Od slávy k úpadku

2. kapitola — Šalomounův chrám

Po sedm let byl Jeruzalém plný dělníků, kteří upravovali místo, kde měl stát chrám, stavěli vysoké obvodové zdi, pokládali široké základy, otesávali cedrové a cypřišové dřevo dovezené z libanónských lesů a budovali velkolepou svatyni (viz 1. Královská 5,31). Ve stejnou dobu bylo připravováno vnitřní vybavení chrámu pod vedením Chúrama z Týru, který uměl “pracovat se zlatem a stříbrem, s mědí, železem, kamenem a dřevem, s látkami nachovými, purpurově fialovými, s bělostným plátnem a látkami karmínovými, dovedl vyřezávat všelijaké řezby a vše dovedl vyřešit” 2. Paralipomenon 2,13. SU 13.1

“Když byl dům budován, budovali jej z kamene opracovaného již v lomu. V domě nebylo při budování slyšet kladivo ani dláto, vůbec žádné železné nástroje.” 1. Královská 6,7. Vnitřek byl vybaven kadidlovým oltářem, stoly pro předkladné chleby, svícny a kahánky a dalšími nástroji určenými pro užívání ve svatyni. Vše bylo vyrobeno z nejlepšího zlata. (Viz 2. Paralipomenon 4,19-22.) Byl tam též bronzový oltář, na kterém se obětovala oběť zápalná, moře spočívající na dvanácti býcích a mnoho dalších nádob, které dal král “odlévat v jordánském okrsku mezi Sukótem a Seredou do forem v zemi” 2. Paralipomenon 4,17. SU 13.2