Od slávy k úpadku

Šalomounův sen

Mnohem víc než po materiálním bohatství toužil král po moudrosti a porozumění, upřímném srdci a duchovní vnímavosti. “V Gibeónu se Šalomounovi ukázal v noci ve snu Hospodin. Bůh řekl: ‘Žádej, co ti mám dát.’” Mladý král se otevřeně přiznal, že je zcela bezradný a že potřebuje pomoc. “,Ty jsi prokazoval velké milosrdenství svému služebníku, mému otci Davidovi, a on před tebou chodil věrně, spravedlivě a se srdcem upřímným vůči tobě… Hospodine, můj Bože, ty jsi nyní po mém otci Davidovi ustanovil za krále svého služebníka, ale já jsem příliš mladý, neumím vycházet a vcházet… Kéž bys dal svému služebníku srdce vnímavé, aby mohl soudit tvůj lid a dovedl rozlišovat mezi dobrem a zlem. Neboť kdo by dokázal soudit tento tvůj lid, jemuž je tak těžko vládnout?’ SU 10.1

Panovníku se líbilo, že Šalomoun žádal o tuto věc. Bůh mu řekl: ‘Protože jsi žádal o toto a nežádal jsi pro sebe ani dlouhý věk ani jsi nežádal bohatství, ba ani jsi nežádal bezživotí svých nepřátel, ale žádal jsi pro sebe rozumnost při soudním jednání, hle, učiním podle tvých slov. Dávám ti moudré a rozumné srdce, takže nikdo tobě podobný nebyl před tebou a ani po tobě nepovstane nikdo tobě podobný. A dávám ti i to, oč jsi nežádal, bohatství i slávu, tak aby nebyl nikdo tobě podobný mezi králi po všechny tvé dny. Budeš-li chodit po mých cestách a zachovávat má nařízení a přikázání, tak jako chodil tvůj otec David, prodloužím tvé dny.’” (1. Královská 3,5-14, srov. 2. Paralipomenon 1,7-12. SU 10.2

Slova, která Šalomoun pronesl před oltářem v Gibeónu, odrážela jeho pokoru a velikou touhu oslavit Boha. K získání moudrosti jej nevedla sobecká touha vyvýšit se nad ostatní. Žádal o ni proto, aby skrze jeho vládu byl oslaven Bůh. Nikdy nebyl Šalomoun tak bohatý, moudrý ani mocný jako ve chvíli, kdy vyznal: “jsem příliš mladý, neumím vycházet a vcházet.” SU 10.3

Čím vyšší postavení člověk zastává, tím větší je jeho vliv a vzrůstá potřeba závislosti na Bohu. Takový člověk musí před Boha přistupovat s ochotou učit se. To, že někdo získá určité postavení, není zárukou, že jeho charakter je posvěcen. Opravdové velikosti může člověk dosáhnout jen tehdy, uctívá-li Boha a zachovává-li jeho přikázání. SU 10.4

Bůh, který dal Šalomounovi schopnost moudře rozlišovat mezi dobrem a zlem, je ochotný stejnou měrou požehnat svým dětem i dnes. “Má-li kdo z vás nedostatek moudrosti, ať prosí Boha, který dává všem bez výhrad a bez výčitek, a bude mu dána.” Jakubův 1,5. Pokud ten, kdo nese břemeno odpovědnosti, touží po moudrosti víc než po bohatství, moci či slávě, jistě neodejde s prázdnou. SU 10.5