Od slávy k úpadku

46. kapitola — V moci víry

V blízkosti Izraelců pobývali Samařané, pokolení vzniklé sňatky mezi asyrskými osadníky a příslušníky deseti kmenů, kteří zbyli v Samaří a Galileji. Tito lidé se klaněli pohanským božstvům. Přestože tvrdili, že jejich modly jim slouží pouze jako připomínka živého Boha, měli sklon tato zobrazení uctívat. SU 213.1

O Samařanech se říkalo, že jsou to “Judovi a Benjamínovi protivníci” Ezdráš 4,1. Když “uslyšeli, že synové přesídlenců budují chrám Hospodinu, Bohu Izraele”, vyjádřili přání se do stavby také zapojit. Prohlásili: “Budeme stavět s vámi, neboť se dotazujeme vašeho Boha stejně jako vy.” Ezdráš 4,1.2. Představitelé izraelských rodů jim však odpověděli: “Vy s námi nemůžete stavět dům našeho Boha. Hospodinu, Bohu Izraele, budeme stavět my sami, jak nám přikázal král Kýros, král perský!” Ezdráš 4,3. SU 213.2

Jelikož se z Babylónu vrátila jen hrstka přesídlenců, byla stavba chrámu očividně nad jejich síly. Nebylo tedy nic divného na tom, když jim jejich sousedé chtěli pomoci. Zvláště, když se veřejně hlásili k jejich Bohu. Řekli přece: “Budeme stavět s vámi, neboť se dotazujeme vašeho Boha stejně jako vy.” Ezdráš 4,2. Kdyby však představitelé židovského národa jejich nabídku přijali, otevřeli by tím cestu modlářství. Poznali, že Samařané to nemyslí upřímně. SU 213.3

V souvislosti se spojenectvím s národy žijícími v blízkosti Izraele Hospodin skrze Mojžíše prohlásil: “Neuzavřeš s nimi smlouvu a nesmiluješ se nad nimi, nespřízníš se s nimi, svou dceru neprovdáš za syna někoho z nich ani jeho dceru nevezmeš pro svého syna. To by odvrátilo tvého syna ode mne, takže by sloužili jiným bohům.” 5. Mojžíšova 7,2-4. “Tebe si Hospodin vyvolil ze všech lidských pokolení, která jsou na tváři země, abys byl jeho lidem, zvláštním vlastnictvím.” 5. Mojžíšova 14,2. SU 213.4

Hospodin rovněž svůj lid seznámil s tím, jaké by spojenectví s okolními národy mělo důsledky: “Hospodin tě rozptýlí do všech národů od jednoho konce země do druhého. Tam budeš sloužit jiným bohům, které jsi neznal ty ani tvoji otcové, dřevu nebo kameni. Mezi těmi pronárody nebudeš mít klidu, ani tvá noha si neodpočine. Hospodin ti tam dá chvějící se srdce, pohaslé oči a zoufalou duši.” 5. Mojžíšova 28,64.65. SU 213.5

Zerubábel a jeho zástupci znali tyto a jim podobné texty — a v průběhu let strávených v zajetí se přesvědčili o jejich spolehlivosti. Nyní když se srdcem vrátili k Hospodinu a obnovili s ním smluvní vztah, bylo jim umožněno vrátit se zpět do Judska a opravit vše, co bylo zničeno. Jaké následky by asi mělo, kdyby se hned na začátku spojili s modláři? Bylo dobře, že se ti, kdo se u oltáře postaveného z trosek chrámu zasvětili Bohu, odmítli spojit se s lidmi, kteří se nechtěli podřídit Božímu zákonu, ačkoli jej dobře znali. Boží lid si nikdy nemůže dovolit dělat kompromisy s věčnými principy a vytvářet spojenectví s lidmi, kteří nemají Boha v náležité úctě. SU 214.1