Od slávy k úpadku

Královo zastrašování

Král nařídil, aby byli tito muži předvedeni. Ukázal jim rozpálenou pec a připomněl jim, jaký je stihne trest, pokud budou i nadále vzdorovat jeho vůli. Židé však zůstali věrní Bohu nebes a cele se spolehli na jeho zachranitelskou moc. SU 191.5

Když stanuli před trůnem, král si všiml, že tito tři muži mají něco, co ostatním učencům chybí. Dal jim tedy ještě jednu příležitost. Pokud se připojí k zástupům uctívajícím sochu, odpustí jim jejich troufalost. “Jestliže se nepokloníte,” zvolal, “v tu hodinu budete vhozeni do rozpálené ohnivé pece.” Nakonec se jich s výhrůžným gestem zeptal: “A kdo je ten Bůh, který by vás vysvobodil z mých rukou!” Daniel 3,15. SU 191.6

Královy výhrůžky však byly zcela zbytečné. Židé v tichosti pohlédli k peci a řekli: “Nebúkadnesare, nám není třeba dávat ti odpověď. Jestliže náš Bůh, kterého my uctíváme, nás bude chtít vysvobodit z rozpálené ohnivé pece i z tvých rukou, králi, vysvobodí nás.” Jejich víra byla posílena, když si uvědomili, že Bůh bude jejich záchranou oslaven; a s jistotou, která vyvěrala z víry v živého Boha, dodali: “Ale i kdyby ne, věz, králi, že tvé bohy uctívat nebudeme a před zlatou sochou, kterou jsi postavil, se nepokloníme.” Daniel 3,16-18. SU 191.7

Králův vztek neznal mezí. “Tu se Nebúkadnesar velice rozlítil a výraz jeho tváře se vůči Šadrakovi, Méšakovi a Abed-negovi změnil.” Daniel 3,19. Nařídil, aby byla pec rozpálena sedmkrát více než obvykle a aby stateční vojáci svázali muže, kteří uctívají Boha Izraele. “Ti muži byli hned svázáni ve svých pláštích a suknicích i s čepicemi a celým oblečením a vhozeni do rozpálené ohnivé pece. Protože královo slovo bylo přísné a pec byla nadmíru vytopena, ony muže, kteří Šadraka, Méšaka a Abed-nega vynesli, usmrtil plamen ohně.” Daniel 3,21-23. SU 192.1