Od slávy k úpadku

34. kapitola — Jeremjáš

Ke skupině lidí, kteří doufali, že Jóšijášova reforma přispěje k trvalému duchovnímu ozdravění národa, patřil také Jeremjáš, kterého Bůh ještě coby chlapce povolal do prorockého úřadu. Od útlého dětství byl Jeremjáš připravován pro přijetí svatého povolání. V průběhu těchto radostných let si ale sotva uvědomoval, že jej Bůh ještě před narozením dal “pronárodům za proroka” Jeremjáš 1,5. Když jej pak Bůh vyzval, aby přijal svatý úřad, zcela jej to zaskočilo. Překvapeně zvolal: “Ach, Panovníku Hospodine, nevím, jak bych mluvil. Jsem přece ještě chlapec.” Jeremjáš 1,6. SU 155.1

Bůh věděl, že mladý Jeremjáš zodpovědně splní svěřený úkol a bude schopen s odvahou čelit silnému odporu. V dětství prokázal svoji věrnost a nyní měl zakusit těžkosti jako dobrý voják kříže. “Neříkej: Jsem chlapec. Všude, kam tě pošlu, půjdeš, a všechno, co ti přikážu, řekneš. Neboj se jich, já budu s tebou a vysvobodím tě, je výrok Hospodinův.” Jeremjáš 1,7.8. “Ty však přepásej svá bedra, povstaň a vyřiď jim všechno, co jsem ti přikázal. Jen se jich neděs, jinak tě naplním děsem z nich. Hle, učinil jsem tě dnes opevněným městem, sloupem železným a bronzovou hradbou nad celou zemí proti králům judským, proti jejich velmožům, proti jejich kněžím i proti lidu země. Budou proti tobě bojovat, ale nic proti tobě nezmohou, neboť já budu s tebou a vysvobodím tě, je výrok Hospodinův.” Jeremjáš 1,17-19. SU 155.2

Po čtyřicet let bude Jeremjáš svědčit o pravdě a spravedlnosti. V dobách hrozného odpadnutí, které nemělo v dějinách Božího lidu obdoby, se jeho život a charakter měly stát názorným příkladem pravého následování živého Boha. Bude skrze něj promlouvat Hospodin. Jeho prostřednictvím ohlásí zkázu Davidova domu a zničení překrásného chrámu, který byl postaven za Šalomounovy vlády. Lidé jej kvůli tomu zavrhnou, budou jej nenávidět a opovrhovat jím, vsadí jej do vězení a nakonec se bude trápit nad zničením zavrženého města. SU 155.3

Jeremjášovi bylo však mnohokrát umožněno nahlédnout za kulisy znepokojujících událostí a spatřit překrásné budoucí okamžiky, kdy Bůh na Sijónu opět shromáždí svůj lid. “Přijdou a budou plesat na výšině sijónské, budou proudit k Hospodinově dobrotě za obilím, moštem a čerstvým olejem, za mladým bravem a skotem.” Jeremjáš 31,12. SU 155.4

O povolání k prorockému úřadu pak Jeremjáš napsal: “Hospodin vztáhl svou ruku a dotkl se mých úst. Pak mi Hospodin řekl: ‘Hle, vložil jsem ti do úst svá slova. Hleď, tímto dnem tě ustanovuji nad pronárody a nad královstvími, abys rozvracel a podvracel, abys ničil a bořil, stavěl a sázel.’” Jeremjáš 1,9.10. SU 156.1