Velké drama věků

Dodatek č.1. Titul papežů

Ve stati, která je zahrnuta v římskokatolickém kanonickém právu Corpus Iuris Canonici, platném do roku 1918, prohlašoval papež Inocenc III. (1198—1216), že římský papež je “místodržící na zemi, nikoli pouhého člověka, nýbrž samého Boha”; v poznámce k této stati se podává vysvětlení, že je tomu tak proto, že je místodržícím Krista, který je “Bohem i člověkem”. Prameny: Decretales Domini Gregorii Papae IX. (Výnosy Pána papeže Řehoře IX.), kniha I., De Translatione Episcoporum (O proměně biskupů), odd. 7, kap. 3; Corpus Iuris Canonici (2. lipské vydání, 1881), sloupec 99, (Paříž 1612), sv. 2, Decretales, sloupec 205. V roce 1582 vydal papež Řehoř XIII. souhrn právních sbírek Corpus Iuris Canonici, sestavený z hlavních církevně právních dokumentů. K němu patřily tyto části: VDV 437.2

1. VDV 437.3

Decretum Gratiani, sebrané v roce 1140 mnichem Gratianem, který učil na univerzitě v Bologni. VDV 437.4

2. VDV 437.5

Dekretálie Řehoře IX., nazvané Liber Extra, sestavené Raimundem von Pennafort, uveřejněné v roce 1234 jako první římský zákoník; obsahovaly církevně právní nařízení vydané po Gratianovi. VDV 437.6

3. VDV 437.7

Sbírka Bonifáce VIII., zvaná Liber Sextus. Byla vydána roku 1298. VDV 437.8

4. VDV 437.9

Clementinae Klementa V., vydané v roce 1314 jako zákoník. VDV 437.10

5. VDV 437.11

Dvě sbírky extravagant Jana XXII. a Extravagantes communes od Jeana Chappuise, vydané v roce 1500 v Paříži VDV 437.12

V roce 1904 pověřil papež Pius X. komisi kardinálů, aby vypracovala jednotný, všeobecně platný kodex, psaný soudobou jasnou právnickou latinou a s průběžným číslováním jednotlivých zákonů. Tak vznikl Codex Iuris Canonici, který uveřejnil v roce 1917 Benedikt XV. a který začal platit o letnicích roku 1918. VDV 437.13

Pokud jde o titul “Pán Bůh papež”, viz poznámka k Extravagantes papeže Jana XXII., oddíl 14, kap. 4, Declaramus. V antverpském vydání Extravagantes, vydaném v roce 1584, se slova “Dominum Deum nostrum Papam” (“Pána Boha našeho papeže”) vyskytují ve sloupci 153. V pařížském vydání z roku 1612 se vyskytují ve sloupci 140. V různých vydáních vyšlých po roce 1612 bylo slovo “Deum” (“Boha”) vypuštěno. VDV 437.14