Velké drama věků

Časové vymezení proroctví

“Protože jsem byl plně přesvědčen,” napsal Miller, “že veškeré Písmo pochází z Božího Ducha a je užitečné pro život (2. Timoteovi 3,16), že nikdy nevzniklo z lidské iniciativy, ale bylo napsáno z popudu Ducha svatého (2. Petrův 1,21) pro naše poučení, abychom z trpělivosti a z povzbuzení, které nám dává Písmo, čerpali naději (Římanům 15,4), musel jsem pokládat časové údaje uvedené v Bibli za právě tak důležitou součást Božího slova jako kteroukoli jinou část Písma, kterou je nutno vážně zkoumat. Proto jsem cítil, že snažím-li se pochopit, co nám Bůh ve své milosti zjevil, nemám právo nechat bez povšimnutí časová období udaná v proroctvích.” (Bliss, str. 75) VDV 215.4

Proroctví, které podle jeho názoru nejjasněji určuje čas druhého příchodu Ježíše Krista, uvádí text v knize Daniel 8,14: “Až po dvou tisících a třech stech večerech a jitrech dojde svatyně spravedlnosti (očištění).” Podle pravidla, které přijal, že Písmo se musí vysvětlovat jen Písmem, Miller zjistil, že den v symbolických proroctvích představuje rok (4. Mojžíšova 14,34; Ezechiel 4,6). Pochopil, že období 2 300 prorockých dnů neboli skutečných let sahá daleko za konec židovského období, a nemůže se tedy týkat židovské svatyně. Miller převzal všeobecně rozšířený názor, že v křesťanské době je svatyní celá země, a proto proroctví porozuměl tak, že očištění svatyně předpověděné v knize Daniel 8,14 znamená očištění země ohněm při druhém příchodu Ježíše Krista. Důsledně pak vyvodil, že kdyby mohl být přesně určen výchozí bod pro období 2 300 prorockých dnů, mohl by být přesně stanoven i čas druhého příchodu Pána Ježíše. “Tak by se zjistila doba velkého závěru, čas, kdy současný stav ‘se vší svou pýchou a mocí, okázalostí a marností, zkažeností a útlakem skončí,’ kdy bude ze země odňata kletba, smrt zahubena a kdy Pán odmění své služebníky proroky a všechny, kdo jsou svatí a mají úctu k Božímu jménu, a kdy zahubí ty, kdo hubili zemi.” (Bliss, str. 76) VDV 216.1

Miller pokračoval ve studiu proroctví s novým a ještě větším zaujetím. Celé dny i noci věnoval studiu toho, co nyní považoval za tak nesmírně důležité a zajímavé. V osmé kapitole knihy Daniel nenašel klíč k tomu, odkdy počítat 2 300 prorockých dnů; anděl Gabriel, který dostal příkaz, aby objasnil Danielovi vidění, mu k tomu poskytl jen částečné vysvětlení. Když prorok ve vidění sledoval strašné pronásledování, které zasáhne církev, opustily ho síly. Více už nedokázal snést a anděl ho na chvíli opustil. Daniel zůstal bez sebe a byl “těžce nemocen po řadu dní”. Jak napsal: “Žasl jsem nad tím viděním, ale nikdo to nechápal.” Daniel 8,27. VDV 216.2

Bůh pak vybídl svého posla: “Vysvětli mu to vidění.” Tento příkaz musel být splněn. Proto se anděl po nějaké době vrátil k Danielovi a řekl: “Nyní jsem vyšel, abych ti posloužil k poučení, pochop to slovo a rozuměj vidění.” Daniel 8,16; Daniel 9,22.23. Vidění popsané v osmé kapitole však mělo jeden důležitý bod týkající se uvedeného údobí 2 300 dnů, a ten zůstal bez vysvětlení. Anděl se proto při svém dalším vysvětlování zabýval hlavně otázkou času. VDV 217.1

“Sedmdesát týdnů let je stanoveno tvému lidu a tvému svatému městu… Věz a pochop! Od vyjití slova o navrácení a vybudování Jeruzaléma až do Mesiáše vévody uplyne sedm týdnů, potom šedesát dva týdnů, když bude opět vybudováno prostranství i příkop. Ale budou to svízelné doby. Po uplynutí šedesáti a dvou týdnů bude Mesiáš zabit, ale jemu to neuškodí… Upevní svou smlouvu s mnohými v posledním týdnu, v polovině toho týdne zastaví obětní hod i oběť přídavnou.” Daniel 9,24-27. VDV 217.2

Anděl přišel k Danielovi proto, aby mu vysvětlil, čemu Daniel neporozuměl ve vidění popsaném v osmé kapitole, totiž časový údaj — “až po dvou tisících a třech stech večerech a jitrech dojde k očištění svatyně”. Nejdříve vybídl Daniela, aby “pochopil a porozuměl vidění,” jeho další slova pak zněla: “Sedmdesát týdnů let je stanoveno tvému lidu a tvému svatému městu.” Slovo “stanoveno” doslova znamená “odseknuto”. Sedmdesát prorockých týdnů, tedy doslovných 490 let, je podle prohlášení anděla odečteno Židům. Od čeho však mají být odečteny? Protože údobí 2 300 prorockých dnů je jediným časovým údajem, který uvádí osmá kapitola, musí to být doba, od níž se odečítá zmíněných sedmdesát týdnů. Sedmdesát týdnů je tedy součástí 2 300 dnů, a obě období proto musí mít společný začátek. Anděl prohlásil, že období sedmdesáti týdnů začíná vydáním příkazu k obnově Jeruzaléma. Dá-li se zjistit, kdy byl takový příkaz vydán, bude tím stanoven výchozí bod pro velké období 2 300 prorockých dnů. VDV 217.3