Velké drama věků

Lhostejnost církve

Nakolik však pýcha a formalismus nahradily v církvi skromnost a lásku, natolik ochladla láska ke Kristu a víra v jeho příchod. Lidé, kteří se hlásí ke křesťanství, jsou do té míry zaujati záležitostmi tohoto světa a touhou po zábavě, že přestali myslet na Spasitelovu výzvu, aby sledovali znamení jeho příchodu. Učení o jeho druhém příchodu dali stranou. Písmo, které o něm hovoří, zatemnili falešným výkladem, až na něj do značné míry zapomněli. To platí především o církvích v Americe. Svoboda a blahobyt, ve kterém se kochali lidé všech společenských vrstev, honba za bohatstvím a přepychem, snaha vydělat co nejvíce peněz, touha po popularitě a moci, která byla zdánlivě dostupná každému, vedly lidi k tomu, že se soustředili na zájmy a naděje tohoto života a odsunovali do daleké budoucnosti slavný den, kdy pomine dnešní řád věcí. VDV 206.3

Když Kristus představoval svým následovníkům znamení svého návratu, předpověděl, že právě před jeho druhým příchodem nastane odpadnutí. Jako v době Noema budou lidé plně zaujati “světskými” záležitostmi a touhou po zábavě — budou kupovat a prodávat, sázet a stavět, ženit se a vdávat — a nikdo nebude myslet na Boha a budoucí život. Pro ty, kdo budou v té době žít, platí Kristovo napomenutí: “Mějte se na pozoru, aby vaše srdce nebyla zatížena nestřídmostí, opilstvím a starostmi o živobytí a aby vás onen den nepřekvapil jako past.” “Buďte bdělí a proste v každý čas, abyste měli sílu uniknout všemu tomu, co se bude dít, a mohli stanout před Synem člověka.” Lukáš 21,34.36. VDV 206.4

Stav církve v uvedené době charakterizují Ježíšova slova z knihy Zjevení: “Podle jména jsi živ, ale jsi mrtev.” Na adresu lidí, kteří se nechtějí dát vyrušit ze svého bezstarostného klidu, vyslovil vážné varování: “Nebudeš-li bdít, přijdu tak, jako přichází zloděj, a nebudeš vědět, v kterou hodinu na tebe přijdu.” Zjevení 3,1.3. VDV 207.1

Bylo nezbytné lidi vyburcovat, aby si uvědomili, že jim hrozí nebezpečí a aby se připravili na závažné události, které budou označovat konec doby milosti. Boží prorok vyslovil varování: “Hospodinův den je veliký a přehrozný! Kdo mu odolá?” Kdo obstojí, až se zjeví Pán, jehož “oči jsou čisté, nemohou se dívat na zlo a hledět na trápení”. Jóel 2,11; Abakuk 1,13. Pro lidi, kteří volají “Bože, my se k tobě hlásíme”, přitom však přestupují Boží smlouvu a běhají “za cizími bohy”, ve svých srdcích ukrývají špatnost a mají rádi cesty nepravosti, bude den Kristova návratu “tmou, a ne světlem, temnotou bez jasu”. Ozeáš 8,2.1; Žalm 16,4; Ámos 5,20. Pán prohlásil: “V té době prohledám Jeruzalém se svítilnami, ztrestám muže, kteří jsou jako zkyslé víno nad svým kalem, kteří si v srdci říkají: Hospodin neudělá nic dobrého ani zlého.” Sofonjáš 1,12. “A budu stíhat zlobu světa a nepravost svévolníků. Učiním přítrž pýše opovážlivců, ponížím troufalost ukrutníků.” Izajáš 13,11. “Jejich stříbro ani zlato je nedokáže vysvobodit, … v plen bude vydán jejich blahobyt a jejich domovy ve zpustošení.” Sofonjáš 1,18.13. VDV 207.2

Také prorok Jeremiáš již před staletími hovořil o této době: “Srdce se mi svírá, srdce mi buší, nemohu mlčet. Slyšíš, má duše, hlas polnice, válečný ryk? Zkáza za zkázou se hlásí.” Jeremjáš 4,19.20. VDV 207.3

“Onen den bude dnem prchlivosti, dnem soužení a tísně, dnem ničení a zkázy, dnem tmy a temnot, dnem oblaku a mrákoty, dnem polnice a válečného ryku.” Sofonjáš 1,15.16. “Hle, přichází den Hospodinův…, aby zemi změnil v poušť a vymýtil z ní její hříchy.”.Izajáš 13,9) VDV 207.4

Popisem onoho velikého dne vyzývá Písmo velice působivě Boží lid, aby se probral ze své duchovní strnulosti a hledal s lítostí a pokorou Boží tvář: “Trubte na polnici na Siónu, křičte na poplach na mé svaté hoře, ať se třesou všichni obyvatelé země, neboť přichází den Hospodinův. Je blízko.” “Uložte půst, svolejte slavnostní shromáždění! Shromážděte lid, posvěťte sbor, sezvěte starce, shromážděte pacholátka…, ať vyjde ženich ze svého pokojíku a nevěsta ze své komůrky. Ať mezi chrámovou předsíní a oltářem pláčou kněží.” “Navraťte se ke mně celým srdcem, v postu, pláči a nářku. Roztrhněte svá srdce, ne oděv, navraťte se k Hospodinu, svému Bohu, neboť je milostivý a plný slitování, shovívavý a nejvýš milosrdný.” Jóel 2,1.15-17.12.13. VDV 207.5

Aby lidé mohli obstát v Boží den, muselo být vykonáno velké dílo duchovní obnovy. Bůh viděl, že mnozí z jeho vyznavačů nebudují pro věčnost. Ve své milosti jim chtěl poslat varovné poselství, aby je vyburcoval z jejich otupělosti a připravil je na příchod Pána Ježíše. VDV 207.6