Velké drama věků

Druhý příchod z pohledu reformátorů

Z vězeňských cel, z hranic a popravišť, kde věřící a mučedníci svědčili pro pravdu, zní po staletí hlas jejich víry a naděje. Protože “byli přesvědčeni o tom, že Kristus vstal z mrtvých, a že tudíž i sami vstanou z mrtvých, až Kristus přijde, pohrdali smrtí,” jak napsal jeden z těchto křesťanů, “a byli nad ni povzneseni.” (Daniel T. Taylor, Kristova vláda na zemi čili Hlas církve ve všech dobách, str. 33) Ochotně sestupovali do hrobu, aby z něho mohli “svobodně vstát” (tamtéž, str. 54). Toužili setkat se s Pánem, “který přijde z nebe v oblacích a se slávou svého Otce”, “aby přinesl spravedlivým království”. Valdenští vyznávali tutéž víru (tamtéž, str. 129—132). Viklef očekával příchod Vykupitele jako naději církve (tamtéž, str. 132—134). VDV 202.2

Luther prohlásil: “Jsem přesvědčen, že nepřejde ani tři sta let a dostaví se den soudu. Bůh nebude a nemůže již déle strpět tento bezbožný svět.” “Blíží se velký den, v němž bude svrženo království zla.” (Tamtéž, str. 158.134) VDV 202.3

“Tento starý svět není daleko od svého konce,” prohlásil Melanchthon. Kalvín vyzval křesťany, “aby si bez váhání přáli příchod Kristova dne jako událost ze všech nejžádoucnější”. Jindy prohlásil, že “na tento den bude stále myslet celá rodina věřících”. “Musíme toužit po Kristu, musíme ho hledat a přemýšlet o něm, až do úsvitu toho velkého dne, kdy náš Pán plně zjeví slávu svého království.” (Tamtéž, str. 158.134) VDV 202.4

“Nevzal snad Pán Ježíš lidské tělo s sebou do nebe?” prohlásil skotský reformátor J. Knox. “Cožpak se nevrátí? Víme, že se vrátí, a to brzy.” Ridley a Latimer, kteří položili své životy za pravdu, vyhlíželi ve víře příchod Pána. Ridley napsal: “Svět se nepochybně blíží ke svému konci — v to věřím, a proto to říkám. Volejme s Janem, služebníkem Páně, ve svých srdcích k našemu Spasiteli: ‘Přijď, Pane Ježíši, přijď.’” (Tamtéž, str. 151.145) VDV 202.5

“Pomyšlení na příchod Pána,” napsal Baxter, “je pro mne jedno z nejmilejších a nejradostnějších.” (Richard Baxter, Dílo, díl 17, str. 555) “Výsledkem víry a charakteristikou pravých věřících je očekávat Kristův příchod a radovat se z této blažené naděje.” “Je-li smrt posledním nepřítelem, který má být zničen při zmrtvýchvstání, pak až se prosadí toto konečné vítězství, zřejmě pochopíme, jak opravdově věřící měli toužit a modlit se za druhý příchod Ježíše Krista.” (Tamtéž, díl 17, str. 500) “To je ten den, po něm mají všichni věřící toužit, v něj mají doufat a na něj mají čekat jako na dokončení svého vykoupení a splnění všech přání a tužeb své duše.” “Urychli, Pane, tento blažený den.” (Tamtéž, díl 17, str. 182.183) To byla naděje apoštolské církve, “církve na poušti” i reformátorů. VDV 202.6