Touha věků

151/361

Petrova zkušenost

Dokud Petr hleděl na Ježíše, šel zcela bezpečně. Jakmile se však sebejistě ohlédl po ostatních na lodi, své spojení s Pánem přerušil. Vál prudký vítr. Vlny se vzedmuly a postavily se přímo mezi Petra a Ježíše. Petr dostal strach. Na chvíli ztratil Mistra z dohledu a už jeho víra ochabuje. Začíná se topit. Vlny hrozí smrtí, ale Petr zvedá oči od rozbouřené vody, upíná se ke Kristu a volá: “‘Pane, zachraň mne!’ Ježíš hned vztáhl ruku, uchopil ho a řekl mu: ‘Ty malověrný, proč jsi pochyboval?’” Matouš 14,30.31. TV 240.1

Pán držel Petra za ruku, společně kráčeli k lodi a nastoupili. Petr byl najednou pokorný a tichý. Neměl se před ostatními čím chlubit, vždyť pro svoji nevěru a přehnané sebevědomí málem přišel o život. Když odvrátil svůj zrak od Ježíše, začal se topit. TV 240.2

I my se v těžkostech často chováme jako Petr. Díváme se na vlny, místo abychom hleděli na Spasitele. Nohy nám podkluzují a my se ztrácíme v rozbouřených vodách. Ježíš nevolal Petra k sobě proto, aby zahynul. Ani nás nezve k následování, aby nás potom opustil. Říká: “Neboj se, já jsem tě vykoupil, povolal jsem tě tvým jménem, jsi můj. Půjdeš-li přes vody, já budu s tebou, půjdeš-li přes řeky, nestrhne tě proud, půjdeš-li ohněm, nespálíš se, plamen tě nepopálí. Neboť já Hospodin jsem tvůj Bůh, Svatý Izraele, tvůj spasitel.” Izajáš 43,1-3. TV 240.3

Ježíš znal povahu svých učedníků. Věděl, jak těžce bude jejich víra zkoušena. Příhodou na jezeře chtěl Petrovi odhalit jeho slabost. Chtěl, aby si uvědomil, že jeho jedinou záchranou je trvalé spoléhání se na Boží moc. V bouři pokušení může obstát jedině tehdy, když se přestane spoléhat sám na sebe a bezvýhradně se odevzdá Spasiteli. Petrova slabost spočívala právě v tom, že si myslel, že je silný. Dokud nepoznal svoji bezmocnost, nemohl pochopit potřebu závislosti na Kristu. Kdyby se byl z této zkušenosti na jezeře poučil, nebyl by později selhal v těžké zkoušce. TV 240.4

Bůh učí své děti každý den. V různých situacích všedního života se mají připravovat na zodpovědný úkol, který jim určil. Právě to, jak obstojí v běžných životních zkouškách, rozhoduje o jejich vítězství či porážce v nejtěžším boji. TV 240.5

Člověk, který si neuvědomuje svoji závislost na Bohu, podlehne pokušení. Můžeme si myslet, že stojíme pevně a nic s námi nepohne. Můžeme s jistotou tvrdit: Vím, komu jsem uvěřil, mojí vírou v Boha a jeho slovo nemůže nic otřást. Satan je však vždy připraven využít našich vrozených i získaných povahových vlastností a zatemnit nám rozum tak, abychom neviděli své chyby a potřeby. Jedině když uznáme svoji slabost a upřeme svůj zrak na Ježíše, můžeme projít životem bezpečně. TV 240.6

Jakmile Ježíš vstoupil na loď, vítr se utišil “a hned se loď ocitla u břehu, k němuž jeli”. Jan 6,21. Noc hrůzy vystřídalo svítání nového dne. Učedníci i ostatní, kdo byli na lodi, se vděčně skláněli k Ježíšovým nohám, děkovali mu a říkali: “Jistě jsi Boží Syn.” Matouš 14,33. TV 240.7