Život naplněný pokojem

15/268

“Naleznete odpočinutí”

Laskavě a něžně vyzýval Kristus soužené: “Vezměte na sebe mé jho a učte se ode mne, neboť jsem tichý a pokorného srdce: a naleznete odpočinutí svým duším.” Matouš 11,29. ZNP 31.5

Tato slova pronesl Kristus ke všem lidským bytostem. Všichni lidé jsou totiž unaveni a přetíženi, ať už si to uvědomují nebo ne. Všichni jsou obtíženi břemeny, která může sejmout jen Kristus. Nejtěžším břemenem, které neseme, je břemeno hříchu. Kdybychom byli ponecháni, abychom tuto zátěž nesli sami, zavalila by nás. Naše místo však přebírá ten, který je bez hříchu. “Hospodin jej postihl pro nepravost nás všech.” (Izajáš 53,6) ZNP 31.6

Ježíš nesl tíhu naší viny. Sejme náklad z našich znavených ramen. Dá nám odpočinek. Chce nést rovněž břemeno starostí a žalu. Vyzývá nás, abychom všechnu svou starost vložili na něho, neboť nás nosí ve svém srdci. ZNP 32.1

Starší bratr lidského pokolení je u nebeského trůnu. Vidí každého člověka, který se k němu obrací jako ke svému Spasiteli. Z vlastní zkušenosti ví, jaké slabosti má člověk, jaké jsou naše potřeby a jak silná jsou naše pokušení, neboť “na sobě zakusil všechna naše pokušení jako my, ale nedopustil se hříchu”. Židům 4,15. Bdí nad vámi, chvějícími se Božími dětmi. Doléhá na vás pokušení? Vysvobodí vás. Jste slabí? Posílí vás. Jste nevědomí? Osvítí vás. Jste ranění? Uzdraví vás. Pán “určuje počet hvězd” a také “uzdravuje ty, kdo jsou zkrušeni v srdci, jejich rány obvazuje”. Žalm 147,4.3. ZNP 32.2

Ať jsou vaše úzkosti sebevětší a vaše zkoušky sebetěžší, předložte Pánu svůj problém. Povzbudí vás k trpělivosti a vytrvalosti. Ukáže vám způsob, jak se vyprostit z nesnází a těžkostí. Čím slabší a bezmocnější se cítíte, tím silnější budete v jeho síle. Čím těžší je vaše břemeno, tím krásnější bude odpočinutí, když svou zátěž složíte na jeho bedra. ZNP 32.3

Přátele mohou rozdělit okolnosti. Mezi nás a naše přátele mohou vstoupit neklidné vody širého moře. Od našeho Spasitele nás však nemohou oddělit žádné okolnosti ani žádná vzdálenost. Ať jsme kdekoli, všude je po naší pravici, aby nás podporoval, udržoval, zachovával a těšil. Kristova láska k jeho vykoupeným je větší než láska, kterou chová matka k svému dítěti. Je naší výsadou spočinout v jeho lásce a říci: “Věřím v Krista, neboť dal za mne svůj život.” ZNP 32.4

Láska člověka se může měnit. Kristova láska se však nikdy nemění. Voláme-li k němu o pomoc, vztahuje ruku k záchraně. ZNP 32.5

“I kdyby ustoupily hory
a zakolísaly pahorky,
moje milosrdenství
od tebe neodstoupí
a smlouva mého pokoje
kolísat nebude,
praví Hospodin, tvůj slitovník.” Izajáš 54,10.
ZNP 32.6