akiũnerssuaĸ

Kapitel 12—Frankrigime iluarsaerĸingneĸ

Speierime agssuardliut Augsburgimilo navsuerut iluarsaerĸingnerup Tysklandime ajugauneranut nalunaeĸutaussut ukiorpagssuarnik saĸitsauvfiuvdlutigdlo târsiorfiussunik kinguleĸarput. ilungersûtigingnigtigissame saĸitsáuneranit sángîtdlisitauvdlune akerĸanitdlo píssauniligssuarnit sãssúneĸardlune nâggârtũssuseĸ nungutauvdluínartugssatut íkaluarpoĸ. kaisarile ajugausorinarserugtordlune ajorssarpoĸ. naggatâgutdlo ajoĸersûtit tamaviâvigdlune nungusarniarsimassane akornuteĸángitsumik ajoĸersũssutigineĸarnigssât akuerssíssutigissariaĸarpâ. nâlagauvfine erdlingnartûtinilo agdlâtdlo inûnine navianartorsiortísimavai “ajoĸersuinerdlungneĸ” seĸumísínaujumavdlugo. mãna sákutôrpagssue sorssungnerme ajorssartitáuput, aningaussautai nungúput, nâlagauvfigpagssue pikigtitsivigineĸalerput, mássa ugperneĸ ĸunutíniarsimassâ tamanut siaruartertoĸ. Karl V-ip ajugaĸángitsoĸ agssortorsimavâ. Gûte oĸarpoĸ: “ĸáumardle”, kaisarivdle târssuaĸ atatíniaraluarsimavâ. sujunertarissane iluagtingitsôrsimavâ; utorĸaliârpatdlârsimavdlune, sivisûmik akiũsimanerme ĸasutagdlune kaisariússutse soraerutdlugo mátuvfingmut mátutitípoĸ. AGC 110.1

iluarsaerĸingniarneĸ Svejtsime Tysklandimisut uvdlunik atugardliornartunik atugaĸartitauvoĸ. kantonit ĸavsît nâggârtutut ugperissalingnut ilangúkaluartut, taimaitordle ilagît rûmalerissut ajoĸersûtãnut ungagingnigtunigtaoĸ ilaĸarput. ugperissamik ilagsingnigkumassunut ĸinugingningnerat svejtsimiut ingmingnut sorssũneránik kinguneĸarpoĸ. Zwingli táussumatutdlo nâggârtungorsimassorpagssuit Kappelime sorssugfingme toĸoraiviungârtume toĸutáuput. Oecolampadius perdlugssuarnit tamákunánga uípatdlersitausimassoĸ tamatuma kingunínguagut toĸuvoĸ. ilagît rûmalerissut ajugausimârdlutik ánaisimassatik tamákerdlugit pigssarsiarerĸilersutut ípait. Gûtivdle nâgssáungitsumik sujúnersuissup sulíssutigissane taimaitísínaunagulo ínugtane puiorsimángilai. agssâta aniguisíkumârsimavai. nunãne avdlane sulissugssat makitísimavai iluarsaerĸingnermik sujumukartitsissugssat. AGC 110.2

Frankrigime uvdloĸ ĸaulerêrsimavoĸ Luther iluarsaerĸingniartutut tusâmassaulerêrsínago. ĸáumarĸúmik nanlssuĸarĸfirtut sujugdlît ilagât Lefévre utorĸángulerêrsoĸ, angut ilisimatôrssuaĸ Parisip universitetiane professoriussoĸ, ilumôrdlune ilungersordlunilo katûliussoĸ. atuagkianik itsarnitsanik misigssuinermine bîbile navssârisimavâ, atuagkamigdlo tamatumínga ilisimassagssarsiorneĸ ilíniarnertûnik ilíniartitsinermine atulersípâ. AGC 110.3

ukiume 1512-ime, Lutherip Zwinglivdlo iluarsaerĸingnialernerat sujorĸutdlugo Lefévre agdlagpoĸ: “Gûtip-una ugperneĸ píssutigalugo iluássusermik, Gûtip sáimáunera kisiat avĸutigalugo nâgssaungitsumik inûneĸautigssamik tunigâtigut.” (Wylie). utertitsíssutip nalorninartue erĸarsautigalugit oĸarpoĸ: “ilame pârdláussinerup tamatuma angíssusia — ajorteĸángitsoĸ erkartũssauvoĸ pissûssordlo aniguisitauvdlune; pivdluarĸússutaussoĸ perdlorĸussauvoĸ perdlorĸussaussordlo pivdluarĸussauvdlune; inũssutaussoĸ toĸuvoĸ toĸusimassutdlo inûvdlutik; pingârtorssũssutaussoĸ târmit ulingneĸarpoĸ kĩnamilo kángunássuseríngisânik ilisimassaĸángitsoĸ pingârtorssussũsermik atitíneĸarpoĸ.” (D'Aubigné). AGC 111.1

ánássutigssavdlo pingârtorssûp tamatuma Gûtimit pigineĸarnera ajoĸersũssutigîtigalugo inûp nâlagtariaĸássusia ãmátaoĸ oĸaorĸigsârutigâ oĸardlune: “Kristusip ilagîgsortainut ilaussortauguvit, tauva timânut avatauvutit gûtiussututdlo píssuseĸardlutit . . . ila, inuit nungminerissaĸartitauneĸ tamána pâsĩnarsínaugaluaruníko, ĸanorme tauva pîtaiuitsigissumik, minguitsigissumik iluartigissumigdlo inũsagaluarnerpat! silap matuma pingârtorssũssutai ĸamûna pingârtorssũssusermut uvinigdlit issigingningneránut issertugaussumut nalerĸiutdlugit narrugísagaluarpait.” (D'Aubigné). AGC 111.2

Lefévrep ilíniartitaisa ilaisa oĸausê piumaĸalugit tusarnârtarpait, ilaisalo ilíniartitsissup nipaerúnerata kingornagut sagdlusuíssut sivisûmik nalunaiautigissugssausimavât. táukua ilagât William Farel. angajorĸâme Gûtimik mianeringnigtut ilagît ajoĸersûtât ugperivdluínarĸuvdlugo perorsarsimangmáne apustilisut Paulusitut oĸarsínausimásagaluarpoĸ: “farisîariuvdlunga inûsimavunga ingmíkôrniaĸatigît Gûtimut kivfartũssinivtigut perĸigsârnerussut ilagalugit.” (ap. sul. 26, 5). ilungersortumik katûliuvdlune ilagîngnut agssortuissut tamaisa nungúkumavdlugit ilungersortûvoĸ. ilerĸuliatdle tamáĸua tarníkut erĸigsisíneĸ saperpât. perĸigsimíssutigssatut suliarpagssunne ajortiligtut misigiungnaerutigineĸ saperpai. iluarsaerĸingnlnrtup oĸausia tusarângamiuk: “ánássut sáimáunermit pivoĸ,” tauva tamána ĸilangmit nipiussutut tusartarpâ. “ajorteĸángitsoĸ erĸartũssauvoĸ ajortiligdlo píngitsûtitauvoĸ.” “Kristusip sáningassuliata kisime ĸilaup isâvfê angmardlugitdlo unerivfiup matue matussarpai.” (Wylie). AGC 111.3

Farelip sagdlusuíssut nuánârdlune ilagsivâ. Paulusitut sângnermigut ilerĸuliat tunutdlugit Gûtip ĸitornaisa kivfáungíssusiat sâgpâ. “amarĸutut ĸâsugtutut ũmateĸarungnaerdlunga,” taima agdlag- poĸ, “savârĸatut ĸanilârtutut ũmatigalo tamât Jîsusimut Kristusimut túniúsimavdlugo uterpunga.” (D'Aubigné). AGC 111.4

Lefévrep ilíniartitane ĸáumarsarniartuarai Farel Kristusip suliarerĸussânik taimatut ilungersortigalune autdlarpoĸ sagdlusuíssut tamanut nalunaiautigiartordlugo. tamatuma kinguninguagut ilagît pingârtortaisa ilât, Meauxime biskorpe, ilagilerpât. ajoĸersuissutdlo avdlátaoĸ píkoríssutsimíkut atarĸineĸardluartut ilánguvfigalugit îvangkîlio nalunaiautigilerpât, îvangkîliulo agssagssortune, naussorigsaissúkúne agdlâtdlo kúngip igdlússârssuane ilagsineĸarpoĸ. taimaníkut kúngiussup Frans I-ip ĸatángutâta arnap nâggârtut ugperissât ilagsivâ. kúngip nangmineĸ arnâtalo sângniarnigssât ilimanarsissutut ileraluarpoĸ, iluarsaerĸingniatdlo uvdloĸ kúngip îvangkîliumik ilagsingnigfigssâ ĸilanârileraluarpât. AGC 112.1

isumavdlûtigissaitdle erĸûtineĸángitdlat. Kristusip ajoĸersugai misiligauvdlutigdlo ĸinugineĸartugssausimáput, tamánale saimassumik issertugaugatdlarpoĸ. utarĸîsigalugo uvdlut erĸigsisimanartut atugaugatdlarput perugdluliorfigssaĸ sujorĸutdlugo nukigtorsarsínaorĸuvdlugit, iluarsaerĸingnerdlo pilertortumik sujumukarpoĸ. Meauxime biskorpip biskorpiuvfigissamine ilungersordlune sulivdlune palasit inuínaitdlo ajoĸersorpai. palasit nalussûvdlutigdlo ilerĸordlugtut pêrsitauvdlutik sapíngisamik angutinik ilisimatûvdlutigdlo Gûtimik mianeringnigtunik taorserneĸartarput. biskorpip ínugtame Gûtip oĸausianik atuarsínautitaunigssât kigsautigingârpâ, kigsautigissardlo tamána katsorna erĸûtineĸarpoĸ. Lefévrip testamentitâĸ nugterpâ, Lutherivdlo bîbilia tyskisôĸ Wittenbergime atuagkiarineĸarmat testamentitâĸ franskisôĸ Meauxime naĸiterneĸarpoĸ. biskorpip akigssaiautigssat akornutigiumanagit palaseĸarfigtamine siaruarterpâ, sivitsúngitsordlo Meauxime naussorigsaissut bîbile pigilerpât. AGC 112.2

sôrdlo angalassut ĸilalerdlutik puilassoĸ nãmagtôrdlugo nuánârtartut, taimatut tarnigdlit tamákua ĸilangmit nalunaerutaussoĸ ilagsivdluartigât. narssautine sulissartut sánavingnilo agssagssortut bîbilip sagdlusuíssutai oĸaloĸatigĩssutigissardlugit ĸĩmagsautigissarpaît. imerniartarfingne únúkorsiortarungnaerdlutik igdlumingne katerssûtdlutik Gûtip oĸausia atuartardlugulo peĸatigîgdlutik Gûte únersiutigissarpât. nunaĸarfingne tamákunane avdlángornerssuaĸarpoĸ. inuit naussorigsaissuínángûgaluardlutik eĸiasuíkaluardlutik ĸáumarsagauvatdlãngitsut, taimáitordle Gûtip sáimáunerata nutarterissutut ĸagfagsaissututdlo píssauneĸarnera inûneráne malungnarsivoĸ. angneruniajuitdlutigdlo asangnigtûgamik îvangkîliup ilumôrnikut ilagsineĸarnermigut nãmagsissaĸarsínauneránik takutitsíput. AGC 112.3

ĸáumarĸutip Meauxime ikíneĸartup ĸíngornine avámorujugssuaĸ ĸíngortípai. sângnialerdlât uvdlut tamaisa amerdliartorput. palaseĸatigît narragsimanerat kúngimit mátátut angnikitsorsiortumik tagpîtdlisitauneránik nikagingnigtumit nâlagarsiortitaugatdlarpoĸ. naggatâtigutdle pâvíkut pissortaisa piumassartik pivât, ikuatdlaivîtdlo kukúneĸartalerput. Meauxime biskorpiussup ikuatdlangneĸarnigssaĸ utertitsinigssardlũnît ĸinigagssarilerdlugit artornáinerussumik atugagssaĸ ĸinerpâ, kisiáne sujuligtaissortik tunússigaluarmatdlũnît ajoĸersugai aulajáituâinarput ĸavsît ikuatdlaiviup ĸerĸane sagdlusuíssut nalunaiautigât. ikuatdlagauvfingmingne ĸunusuitdlutigdlo ilumôrnermíkut kristumiut akimángíkaluartut táukua inuit tûsintiligpagssuit uvdlune erĸigsisimavfiussune tusagaĸarnaviángíkaluartut oĸalugfigait. AGC 112.4

nâgdliugtitauníkut mitautigineĸarníkutdlo sapîserdlutik Kristusimik nalunaiaissut nikanartuínaunatigdlo pîtsuínáungitdlat. patdligtailissane igdlússârssuarnilo akimanertaĸarpoĸ sagdlusuíssúmik pingârtitsinermingne aningaussauterpagssuarnit akimássutsimitdlo agdlâtdlo inûnermingnit sagdliutitsissunik. kúngip sákutôrĸingnertaisa ilât biskorpimit aulajáinerussumik anersâĸarpoĸ. Louis de Berquin akimanertauvoĸ sapîtdlunilo ilíniarnertôĸ ilerĸoríssutsimigutdlo agssuarnaitsoĸ. “inugtut avdlarpagssuartut bîbilimik atuagagssaĸartitaugame tupigusûtigissaminik tássane ilagît rûmalerissut ajoĸersûtât pínago Lutherip ajoĸersûtâ navssârâ.” (Wylie). tamána kigdligalugo îvangkîliup sulíssutigineĸarnigssâ ilungersûtigilivigpâ. AGC 113.1

“Frankrigime akimanertanit ilisimanerpâtut atarĸineĸarame”, poĸerdluínardlunilo oĸatdloringârame, ĸunusuitdlunilo ilungersungârlime ãmalo kúngíkúne angnertûmik súniuteĸartarame — kúngivme ĸujagissarâ — taimáitumik ĸavsît Frankrigime iluarsaerĸigtugssatut issigât. Bezap ima oĸautigâ: “Berquin Frankrigime Lutheríngúsagaluarpoĸ Frans I kurfyrstisut ísimagaluarpat.” “Lutherimit ajorneruvoĸ. '‘ pâvip isumaĸatigissai suaorput. (Wylie). Frankrigime katûgdlit rûmalerissut ilumut táussumánga ĸunugineruvât. Agssortũneĸ ukiorpagssuarnik sivisússuseĸarpoĸ Frans I ilagît rûmalerissut iluarsaerĸingniatdlo akornáne nangâtitdlugo. Berquin pingasoriardlune pâvip atorfeĸartitainit parnaerússauvoĸ, silagssuríssusiale agsssuarnâissusialo píssutigalugit kúngip palaseĸatigîngnit ĸinugissagssángortíkumanago aniguisítarpâ. AGC 113.2

Berquin Frankrigimîtitdlune navianartorsiortitaunerminik ardlaleriardlune mianerssorĸuneĸartarpoĸ, sujúnersorneĸartarpordlo nunamut avdlamut autdlarníkut aniguiniarĸussauvdlune. Erasmusip ilisimatungâraluardlune sagdlusuíssut inûnerminit sagdliutísavdlugo ĸunusuíssuseĸángitsup Berquin agdlagfigâ: “nunamut avdlamut ambassadørisut autdlurtitaunigssat ĸínutigûk; Tysklandime anga- laorit. Bede isumaĸatailo ilisimavatit, ûmassupilûvoĸ tamanut toĸunartulingmik tigssalugtitsissoĸ. akerĸatit amerdlasôrujugssũput. Kristusivdlũnît sulíssutiginiagânit pitsaunerussumik sulíssutiginiagaĸaraluaruvit nagdlingnartumik ajorssartitautínak taimaitínaviángilãtit. kúngip igdlersuinigssâ isumavdlûtigivatdlârniaĸinago. ĸanordlũnît pissoĸásagaluarpat: ugperissagssanik ilíniartitsissunut kángunarsarniaĸinanga!” (Wylie). kisiáne Berquin navianartorsiornine píssutigalugo ilungersornerulĩnarpoĸ. Erasmusip nangminigssarsiortumik sujúnersûtâ nâlangnago tamatuma akerdlianik sule sapĩnerussumik iliorumavdlune aulajangerpoĸ. ilisimatût atuagkiáinit oĸauseĸatigît arĸaneĸ mardluk katerssorpai tamanut “bîbilimut akerdliussutut ajoĸersuinerdlûtaussututdlo” tusardliutigiumavdlugit, kúngilo ĸínuvigâ agssortũnigssame erĸartũssissûniarĸuvdlugo. kúngip agssortũtut isumatússusiat misilísavdlugo ajoríngeĸigamiuk katûgdlit kajumigsârpai bîbile túngavigalugo igdlersorĸuvdlugit. katûgdlit nalúngeĸât igdlersûtigssaĸ tamána iluaĸutigingârnaviarnago, parnaerússineĸ, nâgdliugtitsineĸ ikuatdlainerdlo atugagssariumanerungâraluarpait. mãna avdlatut periausigssaĸartitaulerput, ĸuvnerssuarmutdlo nákalernertigdlusôĸ takordlûlerêrpât. ĸunulivigdlutik aniguíssutigssamik ujardlilerput. AGC 113.3

“taimaníkorpiaĸ niviarsiap Mâriap ássinga avĸusinerme aserorterneĸarpoĸ. igdloĸarfingme uivernerssuaĸarpoĸ. inugpagssuit katerssûtdlutik aliasungnertik kamangnertigdlo takutípât. “tamássa Berquinip ajoĸersûtâta kingunere,” mátútut suaorput, “sût tamarmik — kristumiússuseĸ, inatsisit, kúngiússuseĸ agdlât — Lutheríkut perdlulioĸatigîngniarneránit aserortigaulerput.” (Wylie). AGC 114.1

Berquin tigussaorĸigpoĸ. kúngip Paris ĸimápâ, taimalo mátútut piumassamingnik iliorsinautitauput. iluarsaerĸingniaĸ kigdlisiorneĸardlunilo toĸutagssatut erĸartũneĸarpoĸ, kúngilo akuliuterĸunago erĸartũssut uvdloĸ táuna suliarineĸarpoĸ. uvdlup ĸerĸanut Berquin toĸutsissarfingmukáuneĸarpoĸ. inugparujugssuit pissugssaĸ issigingnârumavdlugo katerssũput, inugpagssuitdlo uípatdleĸalutik toĸutagssap Frankrigime ilaĸutarîngnit ĸunusuínerpânit ĸinigausimanera ilimasupilugdlutik takuvât. AGC 114.2

ĸamutipalât ĸimugsiúneĸarfigissane, ĸinugingnigtigissame kînaisa kamangnerssuarmit eĸutitaunerat, amîlârnartumik toĸutaunigssaĸ ornigkane — tamáko tamaisa soĸutigíngilai. Jîsusip inûssup toĸusimassuvdlo, nâgssáungitsumik inûssugssap, toĸup unerivfiuvdlo matuersautainik pârissaĸartup, sanilerâ. Berquinip kînâ ĸilaup ĸáumarĸutânit ĸíngorfigineĸartutut erĸigsisimatigaoĸ. mâna kúngit kúngiat najortigalugo ugperissane nalunaiautigissugssángorpâ, nuánârneralo aliasugpalungnermik akoĸángilaĸ. AGC 114.3

ingerdlaortut avĸusinertigut inugpagssunligtigut kigaitsumik i- ngerdlatitdlugit issigissut kînâta pissusiatalo erĸigsisimarpalugdlunilo ajugausimarpalungnera tupigusûtigalugo malugât oĸardlutigdlo “nâlagfingme iluartunik erĸarsautigissaĸartutut issíkoĸarpoĸ.” (Wylie). AGC 114.4

ikuatdlaivingme Berquinip inuit oĸalugfiginiaraluarpai, kisiáne mátútut tamatuma kingunigssai sujôragalugit suaortautilerput sákutûtdlo sákumingnik perpalugtitsilerdlutik, martêrivdlo nipâ nipiliorneránit áungartitauvoĸ. taimailiorníkut palaseĸatigîngne pissortaussut 1529-me Parisime “inuit maligagssiornerdlugpait, toĸutsivingme toĸulersup oĸausê iluartut nipangersaramikik.” 1793 (Wylie). AGC 115.1

Berquinip toĸunera Frankrigime tamarme iluarsaerĸingniartut isumaĸataine aliasûtigineĸarpoĸ. kisiáne maligagssiuinera asuliúngilaĸ. sagdlusuíssúmik ilungersûtigingnigtut oĸartarput: “uvagútaoĸ nuánârdluta áipânilo inûnigssaĸ isumavdlûtigalugo toĸunigssamut piarêrsimavugut.” (D'Aubigné). AGC 115.2

Meauxime ĸinugingningnerme nâggârtut ugperissânik nalunaiailissut oĸalũsserĸussaujungnaerput. tamána píssutigalugo nunaĸarfingnut avdlanut autdlararput. Lefévre Tysklandimut autdlarpoĸ. Farel Frankrigip kangiane inúngorfingminut uterpoĸ ĸáumarĸut tássane nalunaiautigiartordlugo. Meauxirne pissoĸarnera tusarêrsimavât, sagdlusuissutdlo ĸunusuitsumik nalunaiautigissâ tusarumaneĸarpoĸ. pissortaussut sivitsortínago malugileramíko igdloĸarfingmit anisípât. nauk tamanut angmassumik oĸalũssisínaujungnaeraluardlune angalaordlune igdloĸarfêrĸane inuínait igdluine narssautnilo ivigaĸarfingne avíngarúsimassune oĸalũssissarpoĸ, orpigpagssuarnilo ĸáĸatdlo ĸôruine nukagpiaraunermine angalaorfigissartagkamine ĸimâvfigssarsiortarpoĸ. AGC 115.3

apustilit nalãnisut ĸinugingningneĸ “îvangkîliup sujumukarneranut iluaĸutaugínarsimavoĸ.” (Fil. 1, 12). Parisimit Meauximitdlo siámartitaussut tauva angalavdlutik oĸauseĸ îvangkîlio oĸalûtigât.” (ap. sul. 8, 4). taimatut ĸáumarĸut Frankrigip ingmíkôrtuisa avínga rusimanerussut iláinut siámarterpoĸ. AGC 115.4

Gûtip suliarerĸussaminik sulíssutigingnigtugssat sungiusartarpai. Parisip ilíniarfîsa ilãne anguteĸarpoĸ inûsugtúnguamik. isumalioriatâtdlarĸíssutse takutítalerêrsimavâ, agssuarnaitsumigdlo inûseĸarnermigut Gûtimutdlo mianeringningnermigut mingnerúngitsumik malungnartûvoĸ. pigínaunertússusia eĸiasuissusialo píssutigalugit ilíniarfigissaminit tugdlũssutigineĸarpoĸ, Johan Kalvinivdlo ilagîngnik igdlersuissut píkoringnerpauvdlutigdlo atarĸineĸarnerpât ilagilísagai isumavdlûtigineĸaraluarpoĸ. Gûtimitdle ĸáumarĸutip ãmátaoĸ Kalvin ugperissapalânik ilíniartitauniartitdlugo tikípâ. ajoĸersût nutâĸ tusâmnlerdlugo ûlikutdlagdlune ajoĸersuinerdlug- tut ikuatdlagaussarnerata pissariaĸássusia ĸularutigíngitdluínaraluarpâ. AGC 115.5

isumânile erĸarsautit itertalersimáput piumassaminik tunuartíneĸ sapigainik. ajorteĸarnerminik pâsissaĸarnermit kivdlingneĸarpoĸ, ingminutdlo takordlôrpoĸ erĸartũssissugssamut ĸilangmiussumut savssartitaussutut, ĸínússissugssaĸarnanilo. iluartûtitat akuliúnigssaisa, ajúngitsuliornerit, ilagîngne píssusilersornerit — tamarmik ajortaiarneĸ saperpât. isumatsagdluínarnigssaĸ kisiat ilimagissagssarileraluarpâ kinguneĸángitsumik ángîartardlunilo perĸigsimíssutigssatut nâgdliugtltaraluarpoĸ, kisiáne tarnimigut Gûtimit tugpatdlersarneĸarnigssaĸ tamákunatigut angusínaunago. AGC 116.1

taimatut ilungersulugsínartitdlune uvdlut ilãne “ajoĸersuinerdlugtoĸ” ikuatdlangneĸartoĸ issigingnârpâ. martêrip kînâta erĸigsisimarpalússusia tupigusûtigingârpâ. nâgdliungnaĸissumik toĸulernermine, sulilo ĸununarnerussumik ilagîngnit perdlorĸussaunermine, ugpernermik ĸunusuíssusermigdlo takutitsivoĸ ilíniarnertûp inûsugtup mássa ilagîngnut nâlagdluínardlune inûtitdlune isumatsagsimanerminut târsiornerminutdlo nalerĸiússânik. ilisimavâ “ajoĸersuinerdlugtut” ugperissartik bîbilimik túngavigssaĸartingmássuk. aulajangerpoĸ bîbile ilisimassagssarsiorfigiumavdlugo tipaitsungneránut píssutaussoĸ ajornángigpat pâsiniarumavdlugo. AGC 116.2

bîbilime Kristuse nâpípâ, tordlulalerpordlo: “atâtaga-â, táussuma pigdliutâta sáimartlsimavâtit. auata minguiarpânga, sáningassuliata perdlorĸussaunera nangmagsimavâ toĸuneragutdlo sáimautigssarsivunga. nangminerssornivtíne sianîtsuliortarsimaĸaugut, ivdlitdle oĸautsit ĸáumarĸutigissavtut túniúpat, ũmatigalo kivdligsimavat nersornaut sunalũnît Kristusip pigssarsiarisimángisâ narrugisinaorĸuvdlugo.” (Martyn). AGC 116.3

Kalvinip sulinialernine sagdlaitsumik autdlarnerpâ, oĸausîlo kanernertut nunap tumánguersautigissâtut íput. Paris ĸimagsimavdlugo tamatuma avatâne igdloĸarfik najugarilerpâ kúngip panianit Margaretamit sernigissauvdlune. táussuma îvangkîlio asavdlugo isumaĸatigissai iluarissarpai. Kalvin sule inûsugtuarauvdlunilo sagdlaitsumik saimassumigdlo píssuseĸarpoĸ. igdlune ínugtaussut akornáne sulinialerpoĸ. ilaĸutarît najortigalugit bîbile atuartarpâ ánássutigssavdlo sagdlusuíssutâ nalunaiautigissardlugo. tusarnârtigissaisa nalunaerut tipaitsungnartoĸ inoĸatimingnut ingerdlaterĸigtarpât, katsornalo ajoĸersûtâ igdloĸarfinguanut erĸânitunut angatdláneĸalerpoĸ. igdlúnguanut nikanartunut patdligtailissanutdlo isertitaussarpoĸ suliuarnermigutdlo ilagît túngavilerpai sagdlusuíssúmik ĸunusuitsumik nalunaiaissugssanik. AGC 116.4

ĸáumatit ardlalínguit ĸângiúnerisigut Parisimut uterpoĸ. tássane ilisimatût uiversorssuángorsimáput. inuinit oĸausê ĸanganitsat ili- simassagssarsiorfigalugit bîbile atuartalersimavât, inuitdlo ĸavsît sagdlusuíssúmik imarissânik soĸutigissaĸángikaluardlutik nipitûmik ilungersortumigdlo oĸaloĸatigĩssutigissarpât. universitetip ilíniartitsivîne ugperissagssat nipitôrujugssuarmik agssortũssutigineĸartitdlugit Kalvin igdlumit igdlumut angalaorpoĸ, inuit bîbilimik atuvfátardlugit Kristusimigdlo sáningassulingmutdlo kikiagtugauneranik oĸalugtũtardlugit. AGC 116.5

Gûtip isumagingningneragut parisimiut sule atausiardlutik ĸaerĸuneĸartugssausimáput îvangkîlio ilagserĸuvdlugo. nâlagkersuiníkut soĸutiginiagagssat píssutigalugit kúngip ilagît rûmalerissut sule iligilivingnagitdlo iluarsaerĸingniarneĸ agssortulivigsimángilâ. iluarsaerĸingniarnerup Frankrigime ajugaunigssâ Margaretap sule tamaviârdlune neriûtiginiarpâ, nâggârtutdlo ugperissâta Parisime nalunaiautigineĸarnigssâ aulajangiúpâ. kúngip autdlarsimanerane palase nâggârtûssoĸ Parisip oĸalugfîne oĸalũssissarĸuvâ. pâvíkut pissortaisa tamána inerterĸutigingmássuk kúngip paniata igdlússârssuaĸ angmarpâ. inerssuaĸ nâlagiartarfigssatut iluarsáuneĸarpoĸ tássungalo inuit tamanik atorfigdlit, akimassut inuínaitdlo, uvdlut tamaisa pivfigssaĸ aulajangersimassoĸ nâlagiarsínautitáuput. inugpagssuit nâlagiartalerput. inerssuaĸ pĩnarane pârssuit torssûssatdlo inungnik ulivkâtarput. uvdlut tamavîsa tûsintigdlit ardlagdlit tusarnâriartarput, akimarnit, nâlagkersuinerme atorfigdlit, erĸartũssíssuserissut, niuvertut agssagssortutdlo. taimatut katerssũtarneĸ inerterĸutiginago kúngip Parisime oĸalugfît mardluk angmarĸuvai. Gûtip oĸausia igdloĸarfigssuarme aitsât taima aulaterneĸautautigilerpoĸ. sôrdlo tássa inũssutip anersâvata ĸilangmit inuiait anersârtorfigigai. imerajugkungnaernerup, minguíssutsip, perĸigsârnerup eĸiasuíneruvdlo imerajungneĸ, inûnerdlungneĸ, erĸigsivîtdliorneĸ ilatsĩnarnerdlo taorserpait. AGC 117.1

ukiune mardlungne Gûtip oĸausia igdloĸarfît pingârnerssãne nalunaiautigineĸarpoĸ, kisiáne îvangkîliumik ilagsissaĸartut ĸavsîugaluartut, taimáitordle amerdlanerssaisa narrugât. Frans akâringnigtutut takutísimavoĸ nangmineĸ sujunertarissane sujumukartíniáinardlugit, kisiáne kingorna pâvíkut kingumut piumassartik pivât. oĸalugfît matorĸingneĸarput ikuatdlaissalerĸigputdlo. AGC 117.2

Kalvin sule Parisimîtdlune sujunigssame sulinigssaminut piarêrsarpoĸ ilíniarníkut, erĸarsarníkut ĸinussarnikutdlo, ĸáumarĸut ĸáumarsautigîtigalugo. kîsalo pasineĸalerpoĸ, pissortaussutdlo aulujangerput ikuatdlagkumavdlugo. kisimîtdlune erĸasûteĸartinago ikíngutaisa iserfigât nalunaerfigalugulo pissortaussut tiguniardlugo aggerneránik. tuaviordlune igdloĸarfigssûp avatikánianukarpoĸ. tássane sulissartoĸ iluarsaerĸingniarnermik iluarissaĸartoĸ ĸimâvfigâ. inisimavfigissame atissainik atissivdlune ikugtáumik erssutaĸar- dlune autdlarpoĸ. kujámukardlune kúngip paniata Margaretap nâlagauvfigissânut ĸimâvoĸ. (D'Aubigné: Calvin). AGC 117.3

tássane ĸáumatine ardlalingne erĸasûtigssaĸarane uníngavoĸ ikíngutinit pingârtortaussunit sernigissauvdlune. erĸigsivîtdliortitsmeĸ unîmingmat Poitiersime nutâmik sulivfigssarsiorpoĸ. tássane universiteteĸarpoĸ isumaliutit nutât ajúngitsumik ilagsineĸarêrfiánik. inuit ássigĩngitsut îvangkîlio nuánârdlutik tusarnârtarpât. tamanut angmassumik nalunaiaineĸángíkaluarpoĸ, Kalvinivdle nâgssaungitsumik inũssutip oĸausia atorfigdlip igdluane, igdlumine ilãníkutdlo igdloĸarfiup nautsîvîsa ardlãne tusarumassunut oĸalûtigissarpâ. tusarnâriartartut amerdliartormata igdloĸarfiup avatâne katerssũtarnigssaĸ pitsaunerutilerpât. katerssũtarfigssatut ĸârusuk ĸôrĸup nerukitdlunilo itisûp sanerânĩtoĸ ĸinerpât, asulume orpingnik ujaragssuarnigdlo avssiaĸuteĸardlune. inugpâlúnguákûtârdlutik avĸutigssat ássigĩngitsut avĸutigalugit ornigtarpât. ĸârusungme avíngarusimassume bîbile atuarneĸardlunilo navsuiarneĸartarpoĸ. tássane nâggârtut Frankrigime pernardlutik nerdlîviliarput. ilagĩnguanit îvangkilistit ilumôrtut ardlagdlit autdlartitáuput. AGC 118.1

Kalvin sule atausiardlune Parisimukarĸigpoĸ. mãnákut agdlât franskit inuiaĸatigîgtut nâggârtúngornigssât neriûtigiungnaerumángilâ. kisiáne suliniarnermine tamatigordluínangajak akornusersugauvoĸ. AGC 118.2

Frankrigip Tysklandimut Svejtsimutdlo nagdlersũnigssâ kigsautigalugo franskit iluarsaerĸingniartuat aulajangerpoĸ ilagît rûmalerissut ugperissapalâĸartitsinerat ĸunusuitsumik sãssúkumavdlugo inuiaĸatigît tamarmiussut itersarneĸautigssãnik. tamána sujunertaralugo. Frankrigime tamarme únuap atausĩnaup ingerdlanerane agdlagarsîneĸarpoĸ. ilungersortumik erĸarsardluarĸârnanile iliorneĸ tamána iluarsaerĸingniarnermut iluaĸutáungilaĸ, tamatumale akerdlianik nuname tamarme nâggârtutut ugperissagdlit nungusarneĸarneránik kinguneĸarpoĸ. taimailiorsimanerup katûgdlit sivisûmik kigsautigiumassãnik patsisigssaĸalersípât “ajoĸersuinerdlugtut” kúngimut inuiaĸatigîtdlo erĸigsisimanigssãnut navianautigssatut nungusarneĸarnigssãnut. AGC 118.3

inûp kinausimanersup — ikíngutaugaluardlune sianîtdliortûsimanersup perĸusersusârdlunilũnît akerausimanersup — agdlagarsiússat tamákua ilât kúngip nangmineĸ inâta matuanut nivíngarpâ. kúnge uipatdlerdluínarpoĸ. agdlagarsiússaĸ ugperissapalânut ukiune huntritiligpâlungne atarĸineĸarsimassunik agssuardliutinik sukangaĸissunik imarissaĸarpoĸ. nalunaiautinik taima issertûngitsigissunik tupingnartigissunigdlo kúngíkormiunut erĸússineĸ sualugtumik sorraitsuliorneruvoĸ kúngip kamáumíssutigissâ. uípatdlrrnermit sajugtuínángordlune aulariarneĸ sapileraluatdlardlune narrangnine- oĸausertalerpâ ima sujôranardluínartigissumik: “nãkigissaĸarnase lutheríkũssusermik pasineĸarsínaussut tamákerdlugit tiguarsigik, tamaisa nungúsaváka.” (D'Aubigné: Calvin). kûngip isúmane aulajangiutituakasigdlugo ilagît rûmalerissut iligilivigpai. AGC 118.4

Parisime lutheríkûssut tamardluínaisa tigussarineĸarnigssât piarêrsautigineĸarpoĸ. agssagssortúnguákuluk pîtsûssoĸ ugpertunigdlo issertortumik katerssũtarnigssanut ĸaerĸussiartortartoĸ tigussarineĸarpoĸ. piumángíkune ernĩnardluínaĸ ikuatdlagaunigssânik sujôrasârdlugo perĸuvât pâvip autdlartitâ igdloĸarfingme nâggârtûssut tamardluínaisa igdluinut angalaoĸatigerĸuvdlugo. taima kángullurtigissumik iliornigssaĸ nangãssutigerĸâraluardlugo ikuatdlataunigssane sujôraginermit ĸatángutigissaminut kigdlũssissúngorumavdlune akuerssivoĸ. timiussaĸ sujuleralugo palasitdlo mátútutdlo sákutûtdlo ingerdlaoĸatigalugit kúngip politîtut pâsiniaititâta kigdlũssissoĸ igdloĸarfiup avĸusernisigut nipaitsumik ingerdlaoĸatigâ. lngerdlaoĸatigîngneĸ “nerdlîviliautip iluartup” atarĸinautigssâtut nâggârtutdlo pigdliúmik mitautigingningnerisa sáimautigssâtut píssuseĸartítûssârpât. taimailiortûssârnerdle navianavigsumik sujunertaĸarpoĸ. igdlup nâggârtup igdlugissâta akerpiâne kigdlũssissoĸ oĸauseĸarane nalunaertaraoĸ. ingerdlaoĸatigît unigtaraut, igdlo iserfigissarât, ilaĸutarîtdlo ániartitauvdlutigdlo kalungnilersugauvssardlutik. taimalo ingerdlaoĸatigît sujôranartut ingerdlarĸileraraut nungutagssanik avdlanik ornigaĸardlutik. “igdlumik minitaĸangitdlat, Parisime universitetip ilíniarfigtainut agdlât . . . Morinip igdloĸarfigssuaĸ taillât sajulersípâ ... uípatdlernavigsumik ĸunusârineruvoĸ.” (D'Aubigné: Calvin). AGC 119.1

palasit inuiait narragsimârtuartíkumavdlugit nâggârtunut pasigdliutit ajornerpât angatdlápait. pasitdlerneĸarput katûgdlinik toĸorainiagssamârtutut, nâlagkersuissunik soraersitsiniartutut kúngimigdlo toĸutsiniartutut. pasigdliutit tamáko mingnerpâmigdlũnît ugpernarsautigssartaĸángitdlat. taimáitordle perdlugssarujugssuit sujuligtûtigineĸartut tamáko piviussúngortitaujumârsimáput, kisiáne píssutsit avdlauvdluínartut atũtitdlugit píssutigssatdlo taineĸartut pârdlagtue perĸutigalugit. katûgdlit nâggârtunut píngitsunut nãkigtaitsuliungârnermikut ukiune huntritilingne ardlalingne nagdliútugssane kúngip, nâlagkersuissuisa ínugtaisalo pitdlautigssatut akiniaivigineĸarnigssât túngavilerpât, tamánale ugperissaĸángitsut pâvíkûssutdlo nangmingneĸ pilersitarât. perdlugssuit ukiut 300 tamatuma kingornagut Frankrigime atũtugssausimassut nâggârtũssutsip atulersitauneranit pínatik ĸunutitauneranigdle píssute ĸarput. AGC 119.2

tatigissnerúneĸ ánilânganerssuardlo inuiaĸatigîngne tamane atugalerpoĸ. uípatdlersimangârnerup nalâne nâggârtut ugperissâta angutine angnerpâmik ilíniartitausimassune ĸanoĸ siaruartigisimássusia pâsineĸarpoĸ. atorfît angnerit atarĸinarneritdlo tássángâinartumik inugtagssaerúput. agssagssortut, atuagkiortut agdlâtdlo angutit kúngíkormiut támararput. huntritiligpagssuit Parisimit ĸimãput. nunagissamingnit ĸimâssut ĸavsît taimailiornermíkut aitsât nâggârtûnertik malungnartípât. pâvíkut misigssuilerput, akúnermingne “ajoĸersuinerdlugtut” pasineĸarsimángíkaluartut amerdlássusiat uípatdliutigingârdlugo. tigussatik nikanarnerussut akiniaivigait. parnaerússivît ulivkârput, ikumatitatdlo îvangkîliup naiunaiaissuinik ikuatdiaiviussut pujorssuata siláinaĸ târtipâ. AGC 119.3

tamanut ilauvfigssatut nagdliútorsiortitsiníkut Frankrige nâggârtũssusermik nungutitsivingnigssamut túniúpoĸ. palasit piumassarât pigdliúmik narrugingningníkut Gûtip mitautigineĸarsimanera aungmik sáimarsarneĸásassoĸ, kúngivdlo inuiaĸatigît sivnerdlugit nãkigtaitsuliornigssaĸ tamána tamanut tusagagssiarineĸartumik akuerísagâ. AGC 120.1

jánuârip 21-a 1531 taimatut nagdliútorsiorfigssatut aulajangiúneĸarpoĸ. inuiaĸatigît ugperissapalâligtut sujôranerat kináussusersiúngitsumigdlo ûmigssuinerat tamaviârtumik itersagausimáput. Paris inugparujugssuarnik erĸâmiûssunik ulivkârpoĸ avĸusinerne katerssũtunik. uvdloĸ nagdliútorsiorfik ajasôrnartumik ingerdlaoĸatigîngnermik autdlarnerneĸartugssauvoĸ. “avĸusinerne ingerdlaoĸatigît ingerdlavigissagssaine sâgûssanik aliasûtinik nivíngâtiterisimáput.” matut tamarmik sâváne “sakramentip iluartup” atarĸinautigssâtut nanerússanik ikumassoĸarpoĸ. sule ĸaulersínago ingerdlaoĸatigîgtugssat kúngip igdlússârssuane piarêrsimáput. “palaseĸarfingnit ássigĩngitsunit erfalassut sáningassugdlitdlo sujugdliúput, táukulo maligdlugit igdloĸarfingmiut sanilerît mardlúkûtârdiutik nanerússanigdlo ikumassunik tigumiardlutik ingerdlaorput.” tugdleralugit mátútoĸatigît ássigĩngitsut sisamat ingmíkut atissarissatik atordlugit ingerdlaorput. tauvalo iluartûtitat ĸimatarparujugssue angatdláneĸarput. táukua tugdlerait palaseĸatigît augpitdlarigsunik kavâjagdlit ujarĸanigdlo erdlingnartunik pínersautigdlit ĸimugsersut, ingerdlaoĸatigît takoraningârtut. AGC 120.2

Parisime biskorpiussup timiussaĸ iluartûtitaĸ ĸiláungussap píningârtup akimanertat sisamat akiagâta atâne angatdlápâ ... kúnge tugdlerât . . . uvdloĸ táuna Frans I niaĸoruteĸarnanilo kúngisut atissaĸángilaĸ. nasaĸarnane, ámut issigalune nanerússamigdlo ikumassumik tigumiardlune Frankrigip kúngia perĸigsimissutut ingerdlaorpoĸ.” (Wylie). alterit tikitane tamaisa manigũtumik sikigfiglssarpai, imáingilaĸ tarníkut ajûtigissane píssutigalugit agssamilũnît píngitsúnguákuluit auánik mingugtitausimaneraldlusôĸ perĸutigalugo, kisiáne ínugtame ajortuliungârsimanerat píssutignlugo, sapîser- dlutik alterime pigdliut narrugisimangmássuk. kúnge maligdlugo, nutilia nâlagkersuissutdlo pingârnerit mardlukûtârdlutik nanerússanigdlo tigumiardlutik ingerdlaorput. AGC 120.3

târnerssuaĸ ĸununarseĸaoĸ inuiaĸatigîngne sagdiusuíssutip ĸáumarĸutânik narrugissaĸarsimassune. sáimáussut “ánássutigssatut sarĸúmiúneĸartoĸ” tákúsimagaluarpoĸ, kisiáne pigínaunera iluássusialo takorêrdlugit, tûsintiligpagssuit píníssusiánut norĸainialerêrsitdlugit igdloĸarfîtdlo angnerit mingneritdlo ĸaumaneranit ĸáumarsagaorêrsitdlugit Frankrig tunúsimavoĸ târssuaĸ ĸáumarĸúmit piumaneruvdlugo. ínugtaussut ĸilangmit tuníssutigiumaneĸartoĸ ajagtorsimavât. ajortut ajúngínerardlugit ajúngitsut ajornerarsimavait, piâralunêrdlutik ingmingnut sagdloĸítainermingnit ajunârnigssamik tungânut. naugdlo ilumôrdlutik Gûte kivfartũsorisimagaluaruníko ínugtainik ĸinugissaĸarnermíkut, taimáitordle ángigissaĸángínerisa píngitsûtíngilait. ĸáumarĸut sagdloĸítagaunigssamit toĸutsinigssamitdlo ánássutigisínaussaraluartik piâralunêrdlutik narrugisimavât. AGC 121.1

ajoĸersuinerdiungneĸ piunêrúkumavdlugo oĸalugfíssârssuarme ilungersortumik ugpernarsaineĸarpoĸ, ukiut 300-ngajait tamatuma kingornagut inuiait Gûtimik inũssutaussumik erĸaimassaerutdlutik “silatússutsip gûtianik arnamik” erĸússivigiumâgâne. akulikitsunik toĸutsiviliorsimáput kristumiut nâggârtut ûmatitdlugit ikuatdlagauvfigssáinik, ârĸigssũssisimáputdlo ikuatdlaivît kúnge tikiutilerângat kukúneĸartarĸuvdlugit, ingerdlaoĸatigîtdlo unigkatdlardlutik toĸutsineĸ issigingnârtarpât.” (Wylie). Kristusip naiunaiaissuisa tamákua nâgdliugtitaunerat ingmíkôrtuisigut tamatigut oĸalugtuarísavdlugo aulaterneĸautauvatdlãsagaluarpoĸ, nâgdliugtitaussutdle aulajaitdluínarput. ilâta utertitserĸussauvdlune akíssutâ imáipoĸ: “pruvfîtit apustilitdlo ĸanga ajoĸersûtigissât kisiat ugperâra ilagîtdlo iluartut ĸanga ugperissât. ugpernivne Gûtimut tatigingningneĸarpoĸ unerivfiup píssaunerisa tamákerdlutik aulalersíneĸ sapigãnik.” (D'Aubigné: Calvin). AGC 121.2

erĸigsinerup îvangkîliua Frankrigip narrugisimassâ ersserĸarigpatdlârtumik nungutaussugssausimavoĸ, tamatumalo kingunere uípatdlernangârtugssausimáput. jánuârip 21-áne 1793, uvdlorme franskit iluarsaerĸingniat isumaĸatainik ĸinugingningârfiata ukiunik 258-inik kingornagut, Parisip avĸusernisigut avdlauvdluínartumik sujunertaĸartumik ingerdlaoĸatigîgsoĸarpoĸ. “taimaníkutaoĸ kúnge pingârnerpauvoĸ, taimaníkútaordlo nivdliassoĸardlunilo uivernerssuaĸarpoĸ, taimaníkútaordlo ĸernertunik toĸutsiveĸarpoĸ, uvdlordlo nãkigtaitsumik toĸorainermik naggaserneĸarpoĸ. Ludvig XVl pârssissune toĸutsissigssanilo akiorniaraluaĸalugit niaĸuersitsivingmukáuneĸarpoĸ, tássanilo najúmineĸarpoĸ niaĸuata kipissauvdiune toĸutsivingmit agssakarnigssâ tikitdlugo.” (Wylie). kúngilo kisime taimane toĸutáungilaĸ toĸutauvfiata erĸánguane mumisitsiniartut ĸunutitsinerisa nalãne inuit 2800 niaĸuigáuput. AGC 121.3

iluarsaerĸingnerup silamiut bîbilimik magpersimassumik tunisimavai, Gûtip inatsisâ sarĸúmiúsimavâ inuiangnit maleruagagssatut. asangningârtorssûp ĸilaup perĸússutai najorĸutarerĸussailo inungnut sarĸúmiúsimavai. Gûte oĸarsimavoĸ: “maleruarsigik taimailiordlusilo; tamáname ilisimatûtut sujuneĸartututdlo íssutigísagavsiuk inuiaĸatigît issaine, ilerĸorerĸussat máko tamaisa tusalerdlugit oĸarumârmata: kisimik ilisimatûvdlutigdlo inuiáuput inuiagssuit uko.” (5 Môrs. 4, 6). franskit ĸilangmit tuníssutiginiagaĸ ajagtoramíko nâlagaitsũssusigssap aserugaunigssavdlo inerítugssai siaruarterpait, perĸutigssatdlo kingunerissagssatdlo avdlausínáungitsumik pissarnerátut mumisitsinerssuaĸ nãkigtaitsuliornerssuardlo nagsatarai. AGC 122.1

ĸinugineĸarneĸ agdlagarsîníkut autdlartitaussoĸ sujorĸutdlugo Farel sapîtdlunilo ilungersortoĸ avdlatut ajornartumik nunagissaminit ĸimâssariaĸarsimavoĸ. Svejtsimukardlune tássane Zwingli sulinerane tapersersorpâ. ukiut inûvfigissane kingugdliunerussut tássane sulissugssausimavoĸ, kisiáne Frankrigime iluarsaerĸingniarneĸ malungnartumik súniuteĸarfigiuarpâ. AGC 122.2

Farel Svejtsime ilíniartitsissuínartut sulinialerpoĸ. palaseĸarfik avíngarúsimassoĸ ornigdlugo mêrĸanik ilíniartitsilerpoĸ. ilíniartitsíssutigineĸartartut saniatigut mianerssortumik bîbilip sagdlusuíssutaĩ mêrĸanut sarĸúmiútarpai, mêrĸat avĸutigalugit angajorĸai ãmátaoĸ súnîvigisínáusavdlugit neriûtigalugo. ilaisa ugperigaluarpât, kisiáne palasiussut akuliúput sulinera unigtíniardlugo, inuitdlo nunáinarmiut ugperissapalâgdlit akornusersuilerĸuvdlugit kamagsârneĸarput. igdloĸarfingme atautsime ĸinugineĸarângame ajoĸersugkat sujugdlît pissarnerátut avdlamut ĸimâssarpoĸ. igdloĸarfêránguamit igdloĸarfêránguamut igdloĸarfigssuarmitdlo igdloĸarfigssuarmut pisuínardlune angalaortarpoĸ. kâpajârneĸ, ĸîassarneĸ ĸasutagtarnerdlo misigissarpai, sumĩkaluarângamilo toĸutaunigssamik navianartorsiortardlune. oĸalũssissarpoĸ igdloĸángínerssane, oĸalugfingne ilãníkutdlo oĸalugfíssârssuit oĸalugtarfiánit. ĸinugissaussaraluardlune unĩnángilaĸ. itigartaraluardlune ilungersorungnáisanane suliuarpoĸ, igdloĸarfingnilo sujornatigut pâvíkúnut isumaĸatauvfiuvdluínarsimassune kingulerîâne îvangkîliup ilagsineĸartarfiera misigissarpâ. palaseĸarfínguame sulivfigerĸâgâne nâggârtut ugperissât sivitsortínago ilagsineĸarpoĸ. taimatútaoĸ igdloĸarfingne Moratime Neuehatelimilo ilagît rûmalerissut maligtarissagssait narrugineĸardlutik oĸalugfîne ássilíssat gûtipilugsiorfigissat pîarneĸarput. AGC 122.3

Farelip nâggârtut erfalassuat Genfime amuniásavdlugo sivisûmik ĸigsautigisimavâ. igdloĸarfik táuna ajugauvfigineĸásagune Frankrigime, Svejtsime Italiamilo nâggârtut ĸiterilísagaluarpât. tamána sujunertaralugo suliuardlune erĸâne igdloĸarfît mingnerit akungnagtutdlo ĸavsît isumaĸatigssarsiarai. tauvalo atausĩnarmik ilaĸardlune Genf iserfigâ, kisiáne tássane mardloriáinardlune oĸalũssinigssamut akuerineĸarpoĸ. AGC 122.4

tugdlianik misilînigssame sulissugssaĸ nikanarnerussoĸ ĸinigauvoĸ — angut inûsugtoĸ issíkua nikanarpalungârmat iluarsaerĸingnianut isumaĸataussunit agdlât nikagingnigpalugtumik issigineĸarloĸ táuna sumingme tauva nãmagsissaĸásava Farelip itigarfiane? ĸanoĸ ilivdlune taima misiligtagakitsigissoĸ perugdluliorfingme ĸunusuínerpâp ĸimâssariaĸarfiane napaniarsínáusava? “katerssatigut pínane píssauníkutdlo pínane uvanga anersakut kisiáne písavoĸ, oĸarpoĸ Nâlagaĸ katerssârssuit nâlagât.” (Sagg. 4, 6). “silamiune sinîtsorpatdlagtut Gûtip ĸinerpai ilisimatût pakatsisarumavdlugit, silamiunilo sángîtsut Gûtip ĸinerpai nakûssut pakatsisarumavdlugit.” “sianîtsorpatdlagtúme Gûtimit pissut inungnit ilisimássuseĸarnerúput, sángîtsorpatdlagtutdlo Gûtimit pissut inungnit nakũssuseĸarneruput.” 1 Kor. 1,27,25). AGC 123.1

Fromentip suliniarnine ilíniartitsissutut autdlarnerpâ. mêrĸat angerdlarângamik sagdlusuíssut atuarfingme tusagartik oĸalugtuarissarpât, katsornalo angajorĸaussut aggertalersarput bîbilimik navsuiainera tusarnâriartordlugo, atuartutdlo inât tusarnârĸigsârtunik ulivkârtalerpoĸ. testamentitât atuagagssiârĸatdlo akeĸángitsumik avguáuneĸartarput, issertornatigdlo ajoĸersûtinik nutânik tusarnâriarnigssamik ĸunussut ĸavsît tamákunínga pisârput. uvdlut ingerdlanerine suliniartoĸ táunátaoĸ ĸimâssariaĸalerpoĸ, kisiáne sagdlusuíssut sarĸúmiússâ fouit isumaine sordlanigsimavoĸ. iluarsaerĸingniarneĸ íkutausimalerpoĸ, nakússagtíkiartordlunilo siaruarterpoĸ. oĸalũssissartut uterput sulinerisalo kingunerissãnik nâggârtut Gûtilornerat kîsame Genfime atulersitauvoĸ. AGC 123.2

Kulvinip angalaortardlunilo ássigĩngitsunik misiligtagaĸarsimavdlune Genf iserfigerĸingmago igdloĸarfingmiut nâggârtũssuseĸ ilagserêrsimavât. AGC 123.3

Kalvinip tikerârnera Farelip Gûtip sujulerssuineratut isumaĸarfigâ mássame, genfimiut nâggârtut ugperissât ilánguvfigisimagaluarpât, kisiáne tássane sule angnertûmik suliagssaĸarpoĸ. inuit kommuneĸarfíkûtârtumik Gûte sâgfigissángilât inugtutdle atausiákâtut. inúngorĸingneĸ ũmatíkut tarnivdlo nalúngíssusiagut pissariaĸarpoĸ Anersâp iluartup píssauneragut, pissortaoĸataussut aulajangîneragut pínane. genlimiut nauk ilagît rûmalerissut oĸartugssautikumajungnaeralualuardlugit inûnerdlûtigissat táukua nâlagkersuineráne atũsimassut atorungnáisnvdlugit taima piumássuseĸardluartigíngitdlat. igdloĸarfingme taimáitume îvangkîliup najorĸutagssartai minguitsut túngavilísavdlugit igdloĸarfingmiutdlo Gûtip sujunertarissânut nalerĸútumik atarĸinarpalugtigissumik píssuseĸalernigssamut piarêrsarniásavdlugit suliagssauvoĸ oĸitsũngitsoĸ. AGC 123.4

Farel isumavdluavigdlune isumaĸarpoĸ Kalvin tamatumûna suleĸatigssarisínáusavdlugo. inûsugtoĸ ilungersordlune Gûtip arĸane kajumigsârpâ Genfime unĩnardlune suleĸataorĸuvdlugo. Kalvin tupaĸalune tunuarpoĸ. taimáitordle Farelimit ilungersortumik kajumigsârneĸarnine ĸilangmit ĸaerĸussíssutitut isumaĸarfigalugo nâggârneĸ sapilerpâ, oĸarpordlo: “sôrdlûna Gûtip agssane ĸilangmit isautdlugo igdloĸarfingmut ĸimákumaĸissaminut unigsarâne.” (D'Aubigné: Calvin). AGC 124.1

kristumioĸatigîngne tamanĩtune nâggârtut akerĸanit ĸununangârtunit sujôrasârneĸarput. nâggârtũssuseĸ autdlarniutaussumik ajugaussarêrmat ilagît rûmalerissut nukigtorsardlutik piunêrúniarpât, kisiáne Gûtip pivdluarĸussineragut angutitdlo atarĸinartut Gûtip Lutherimik malingnaissugssatut makititaisa sulinerisigut nâggârtũssuseĸ atatíneĸarpoĸ. píssaunera akimanertat iluaringningnerat sákuilũnît túngavigssarisimángilai. nunãne mingnerne inuiaĸatigîngnilo píssaunikínerussune pingârnernik igdlersortigssarsivoĸ. tássáuput Genfínguákuluk akerarssuit ajoĸusîniartut akornánĩtoĸ, Holland ímap sinânîtdlune spaniamiut ĸunusâriniarneránut akiûvfiussoĸ kîsalo Sverige naggordlugdlunilo íssigtormioĸ — táukũput iluarsaerĸingniarnermik ajugautitsissut. AGC 124.2

ukiune 30-ne tugdliussune Kalvin Genfime sulivoĸ, sujugdlermik tássane ilagîngnik bîbilip ilerĸugssarititainik erĸûtíkumassanik autdlarnigaĸarumavdlune kingornalo iluarsaerĸingniarnerup Europame sujumukartitaunigssâ sulíssutigalugo. inuiangnik sujulerssuissutut periausia agssuarnaitsũngíkaluarpoĸ. kisiáne ikiortauvoĸ naligissamine ingmíkut pingâruteĸartumik sagdlusuíssúmik nalunaialssok, nâggârtũssuserdlo pâvíkut pilertortumik nakússagterĸigtunut igdlersordlugulo ilagîngnilo minguitsumik ilerĸorigsumigdlo inûseĸ pileriartortípâ katûgdlit ugperissât atũkatdlartitdlugo makitássusermut aserũsimanermutdlo taortaussumik. AGC 124.3

Genfimit atuagagssiat nalunaiaissutdlo autdlararput nâggârtut ajoĸersûtigissáinik siaruarterissugssatut. nunarssuarme tamarme ĸinugineĸartut igdloĸarfik táuna ajoĸersûtigssanik, sujúnersûtigssanik kãmagtorneĸarnigssamigdlo isumavdluarfigissarpât. Kalvinip igdloĸarfia Europap kitâne iluarsaerĸingniartut malerssugaussut ĸimâvfigssarilerpât. ukiune huntritilingne perdluliorfigssuarne ĸimâssut Genf tikítarpât, tássanilo inuit igdlumingnik ilaĸútamingnigdlo ánaissaĸarsimassut tikitdluarĸuneĸardlutigdlo isumagivdluarneĸartarput. tássane najugagssarsissarput píkoringnermíkut, ilisi- mássutsimíkut Gûtimutdlo mianeringningnermíkut igdloĸarfigtâmingne iluaĸutaulersardlutik. igdloĸarfingmut tássunga ĸimâssut ilaisa ĸavsît nunagissatik uterfigissarpait ilagît katûgdlit ĸunusârinerat akornusersoriartordlugo. Genfimit skotlandimiut iluarsaerĸingniartuata John Knoxip, tuluit franskitdlo nâggârtortaisa sagdlusuíssutip ĸáumarĸutâ nunagissamingnut ĸáumarsautigssatut angerdláupât. AGC 124.4