akiũnerssuaĸ

Kapitel 33—pâvíkut anguniagât sujunertarissaitdlo

nâggârtut nalivtíne katûliússuseĸ sujornatigornit iluaringningnerungârtumik issigât. nunane ilagît rûmalerissut nâlagauneruvfigíngisáine, katûgdlitdlo saimanerussumik píssuseĸarfigissáine ajoĸersûtigissat ilagît iluarsarĸitat katûgdlitdlo pissortaisa avigsârutigissait soĸutiginêrúkiartorput. isuma imáitoĸ erĸúneĸariartorpoĸ: isumaĸarsimagaluarnivtitut ingmíkôrtut pingârutigdlit pivdlugit ássigĩngíssuseĸartigíngilagut, katûgdlitdlo akuerilâruvtigik isumaĸatiginerulísavavut. nâggârtut nalúngeĸatigingníssutip kivfáungíssuseĸarnera taima akisutigisimassoĸ ĸanga erdligingârsimavât. taimane ĸitornatik ajoĸersorpait pâveĸássuseĸ asigínarĸuvdlugo, oĸartardlutigdlo Rûma erĸigsivigssioĸatigigáine tamána Gûtimut-ilumũngitsumik iliornerunerardlugo. isumaliutit mãnákut sarĸúmiúneĸarlartut avdlauvdluínássusiat! AGC 281.1

pâveĸássutsip igdlersuissuisa ilagît mamardligausimanerarpait, nâggârtûssutdlo taima oĸarneĸ akuererĸajâssarpât. ĸavsît oĸartarput uvdlumíkut ilagîussut ĸanga nalussûvfiup târsiorfiuvdlo nalâne narrunartumik nâpertuivdluángitsumigdlo iliorsimanerat nâpertordlugo erĸartûtísavdlugit nâpertuivdluángitsumik iliornerúsassoĸ. ánilârnangârtumik nãkigtaitsuliorsimanerat patsisigssarsiũtarpât tássaunerardlugo taimaníkut ĸáumarsagáungínerup kingunerissâ, oĸartarputdlo ilagît nalivtíne sujumukarsimanermit avdlatut píssuseĸalersitaunerardiugit. AGC 281.2

inuit táukua píssaunerup tamatuma ukiune huntritilingne arfineĸ pingasune kúkusínáungínerarneĸarnerat puiorsimaneramiko? aulajangiússaĸ tamána taimaiterĸajarnago 1900-ĸarneráne sujornatigornit ersserĸingnerussumik nalunaerutigerĸigpâ. ilagît rûmalerissut ĸanoĸ ilivdlutik ukiune ĸângiuterêrsune sulinermingne najorĸutarlsimassatik taimaitísínáusavait nangmingnerdlo nalunaerdlutik “kúkúngisáinarsimavdlutik agdlagkatdlo iluartut nâpertordlugit ĸaĸugulũnît kúkunaviaratik”? AGC 281.3

ilagit pâvíkut kúkujuíssúmik pigissaĸarumanertik ĸaĸugulũnît taimaitínaviángilât. ajoĸersûtigissamingnik ilagsingnigkumángitsunik ĸinugingnigdlutik ĸanoĸ iliorsimanitik erĸortumik píssutigssaĸarnerarpait; periarfigssarserĸigkaluarunigdlo taimailiorĸísángíkaluarnerdlulik? akornutigssat mãnákut nâlagkersuissunit atatitaussut pîarneĸartûgaluarpata ilagîtdlo rûmalerissut kingumut nâlagángortitaugaluarpata nâlagauniapilungnerat ĸinugingnigtarneratdlo katsorna ũmarsagaorĸísagaluarput. AGC 281.4

pâvip palasertaisa nalúngeĸatigingníssutip kivfáungíssuseĸarneranut túngassumik píssusiat navianautitdlo pingârtumik nâlagauvfingne peĸatigîngne (Amerikame) ilagît iluagtitdluartumik nâlagkersuissausiata kingunerissânik navianartorsiutaussut pivdlugit atuagkiortoĸ tusâmassaĸ ima agdlagpoĸ: AGC 282.1

“ĸavsît isumaĸarĸajãput Amerikame nâlagauvfît peĸatigîngne ilagît katûgdlit rûmalerissut ersigineĸarnerat mêragssineruvdlunilũnît ugperissagssarsiornerme tagpîtdlisitaunermik píssuteĸartûssoĸ. inuit taimáitut katûliússutsip píssusia aulajangiússâlũnît atorfeĸarfigissavtínut kivfáussuseĸángitsunut ĸinugingnigtumik takussaĸarfigisínáungilât ineriartorneralo sujôranartumik navssârfigisinaunago. taimáitumik uvagut (nâlagauvfît peĸatigît) túngaviussumik najorĸutarissavta ilait ilagît katûgdlit najorĸutarissáinut nalerĸiúkatdlartigik. AGC 282.2

nâlagauvfivta peĸatigît túngaviussumik inatsisâta nalúngeĸatigingníssutsip kivfáungíssuseĸarnera ĸularnavêrĸuteĸartípâ. sunalũnit tamatumanit erdlingnarnerunanilo túngavigssaussumik pingâruteĸarnerúngilaĸ. augustusip 15-iáne 1854-ime agdlagkanik kaujatdlaisitamine pâve Pius IX ima agdlagpoĸ: “nalúngeĸatigingníssutip kivfáungíssuseĸarnigssânik igdlersûtaussumik ajoĸersûtit erĸúngitsûvdlutigdlo támarnartûssut ajoĸersuinerdlûtáuput aserũnangârtut — nápautipilũput nâlagauvfingme avdlanit tamanit sujôraginerussariaĸartut.” dísimparip 8-áne 1864-ime pâvip táussumavtaoĸ agdlagkamigut kaujatdlaisitamigut máko perdlorĸuvai “nalúngeĸatigingníssutsíkut gûtisiorníkutdlo kivfáungíssuseĸarnigssamik ilungersûtigingnigtut”, ãmalo “ilagît píngitsailêrĸussáungíneránik oĸauseĸartartut tamaisa”. AGC 282.3

ilagît rûmalerissut nâlagauvfingne peĸatigîngne saimarpalugtumik nipeĸalernerat ũmatíkut avdlángûtaussutut isumaĸartitagssáungilaĸ. píssauneĸarfigíngisamingne akâringnigtarput. sôrdlo biskorpe O'Conner oĸartoĸ: “nalúngeĸatigingnissutip kivfáungíssuseĸartitaunera taimâgdlât nãmagĩnartariaĸarpoĸ tamatuma akerdlianik iliornigssaĸ silamiunut katûliussunut navianautáungitsumik nãmagsineĸarsínaunigssâta tungânut.” ... St. Louisime biskorpiuneĸ ilãne oĸarsimavoĸ: “ajoĸersuinerdlungneĸ ugpíngíssuserdlo pinerdlûtáuput; nunamilo kristumiûssune sôrdlo Itâliame Spâniamilo katûlĩnarnik inoĸartune, katûgdlitdlo ugperissâta malungnautaussumik nunap inatsisainut ilánguvfigissaine tamáko pinerdlûtitut avdlatut pitdlautisiarineĸartarput.” ... AGC 282.4

ilagîngne katûgdline kardinâlit, biskorpiunerit biskorpitdlo tamar- mik pâve ilumôrfigiumavdlugo ugpernarsaisitaussarput imáitunik oĸausertalingmik: “ajoĸersuinerdlugtut, ilagîngnit avigsârumassut, nâlagkavtínutdlũnît taineĸarêrsumut (pâvimut) kingorârtigssainutdlũnît sujulîne taineĸarêrsunut pikigtitsissut tamaviâvigdlunga ĸinuginiásavdlugitdlo akiorumasaváka.” (Dr. Josiah Strong: “Our Country”, kap. 5., ingm. 1-3). AGC 282.5

ilagîngne katûgdline rûmalerissune kristumiûvdluartoĸarnera ilumôrpoĸ. ilagîngne táukunane tûsintiligpâluit Gûte kivfartũpât ĸáumarsagaunertik nâpertordlugo ilungersordluardlutik. Gûtip tarnigdlit ugperissame támarnardlunilo nãmaginángitsume ajoĸersugaussut tamáko nagdligingnigtumik issigai. târsiorneráne ĸáumarsarumásavai. sagdlusuíssut Jîsusimĩneratut sarĸúmersísavâ, ĸavsîtdlo Gûtip ínugtai ilánguvfigiumârpait. AGC 283.1

kisiáne ugperissagssarsiûtigssatut katûliússuseĸ sujornatigutordluínaĸ Kristusip îvangkîliuanut nâpertûtíngítuáinartigaoĸ. ilagĩkûtât nâggârtûssut târsiungârput; taimáingíkaluarpat nalivtíne nalunaeĸutaussut migssiliúsagaluarpait. ilagît rûmalerissut suleriausîlo angnertôrujugssũput. sákûtigssat sût tamaisa atordlugit súnîsináussusertik agdliartortíniardlugulo píssauneĸarnertik nukigtorsarpât silamiunut nâlagáussusertik pigssarsiarerĸigkumavdlugo akiũnigssamingnut piarêrsardlutik. katûliússuseĸ tamatigut sujumukarpoĸ. nunane nâggârtûvfiussune oĸalugfîsa oĸalugfêraisalo amerdliartússusiat takusiuk. ilíniarfigssue universitetîlo Amerikame iluarineĸaĸalutik nâggârtorpagssuarnit ilíniarfigineĸartut sianiginiarsigik. tuluit nunãne nâlagiarnerme maligtarissagssaĸarnerup ingerdlanera katûgdlinutdlo ilángútartut ĸavsîussut sianigisigik. píssutsit tamáko tamarmik îvangkîliup minguitsunik najorĸutagssarissáinik erdligingnigtunik ernumalersitsissariaĸaraluarput. AGC 283.2

ĸavsît pâveĸássuseĸ issertortumik akuerissardlugulo iluarissarsimavât. isumaĸatigĩssutiliortarsimavdlutigdlo akuerssíssuteĸartarsimáput katûgdlit tupigusûtigalugitdlo pâsineĸ sapigainik. inuit ilagît rûmalerissut píssusiánut nâlagaunerússusigssaisalo navianautigssáinut tagpîtdliortarput. ínugtaussutut ugperissagssarsiornermilo kivfáungíssutsip akerâta taima navianartigissumik sãssússissarnere akornusersúsavdlugit inuit itersagaunigssât pissariaĸarpoĸ. AGC 283.3

nâggârtut ĸavsît isumaĸartarput katûgdlit ugperissagssarsiornerat avãngunartûvdlune isumaĸángitsumik píssusilersornerínaussoĸ. taimáingilaĸ. ilagit rûmalerissut nâlagiartarnerat kivdlingnartorujugssûvoĸ. takoránersunik takussagssaĸartitsinerata nâlagiarnermilo nagdliútorsiorpalugtumik ilerĸuisa inuit misigíssusê súnîvigingârdlugit silaĸássutsip nalúngeĸatigingníssutsivdlo nipât nipangersítarpât. issigissagssat takoránitdlâraut. oĸalugfît píningârtut, ingerdlaoĸatigît takoránersut, altarit kûltitigkat, ilunrtûtitat igdlerfê erdling- nartunik ujaralersugkat, ĸalipagkatdlo ĸiperugkatdlo ĸinigkat píníssusermik misigisínáussuseĸ súnîvigissarpât. siutíkútaoĸ kivdlingnartugssaĸarpoĸ. pátagiarssuit nipigigsut nipât oĸalugfíssârssuarne portusûnik ĸilâlingne nâlagiarpagssuit nipáinut ingiatdlortoĸ tarnigdlip nâlangnartoríngitsôrsinaunagulo kivdlíssutigíngitsôrsínaungilâ. AGC 283.4

ĸagdlíkut takoráníssuseĸ, pingârtũssuseĸ ilerĸorissatdlo tarnigdlip ajortiliussup kipisaneranut pakatsíssutáinaussut ĸamûna aserũsimanermut ugpernarsautáuput. Kristusip ugpererĸussâta iluarineĸarĸuvdlune kajungernartut taimáitut pissariaĸartíngilai. sáningassugdlip ĸáumarĸutâne kristumiússuseĸ ima minguitsigissumik kajungernartigissumigdlo sarĸúmersitaugame ĸagdlíkut ítumik pínersartariaĸángilaĸ erdlingnássuserpiane agdlisíniardlugo. Gûtip issaine erdlingnartûssoĸ tássa Anersâp iluartup pínersautâ anersârdlo piuaitdlunilo nipaitsoĸ. AGC 284.1

ĸagdlíkut takoránersut tamatigut erĸarsautinit minguitsunit kingunerineĸartángitdlat. pínersuliorsínáussuseĸ erĸumîtsuliutdlarĸíssuserdlo silamiorpalugtumik isumalingnit pigineĸarajugtarput. ajortup inuit taimáitut ikiortigigajugtarpai inuit tarnip pissariaĸagainik puiortíniardlugit, matuma áipâne inũssut aserujuitsoĸ áungarĸuvdlugo, ikiortertik Gûtiussoĸ tunúniarĸuvdlugo silamiorpalugtuínarnigdlo sujunertaĸartumik inûniarĸuvdlugit. AGC 284.2

ĸagdlíkut ítumik kristumiússuseĸ ũmatip sâgsimángitsup kajungerissarpâ. katûgdlit nâlagiartarneráne takoránersumik píssusilersûtit píssauneĸarput inungnik ĸavsînik támartitsissumik, táukualo ilagît rûmalerissut ĸilaup isâvfigpiâtut issigilersarpât. sagdlusuíssutip túngavianut tungmissaĸartut Gûtivdlo anersâvanit nutartigaussunik ũmateĸartut kisimik tamatuma súnîvigingningneranut igdlersûtigssaĸarput. tûsintilikûtât nangmingneĸ misiligtagkamíkut Kristusimik ilisarssíngitsut Gûtimik mianeringníssutsip ilisarnaĸutainik ilagsingnigtitaujumârput píssauneĸarnera ilángunago. kristumiússuseĸ taimatorpiaĸ ítoĸ tássauvoĸ inugparujugssuit kigsautigissât. AGC 284.3

ilagît pissortaisa ajortuliat isumákêrsínaujumavdlugit pigínauneĸartitaujumanerisa katûliussoĸ piumassaminik ajortuliorsínaussutut isumaĸalersítarpât, ajortulianigdlo ángîartarneĸ isumákêrfigineĸarumagáine piumassarineĸartortaoĸ ajortunik kinguneĸartarpoĸ. inungmik ajortilingmik sêrĸúmerfigissaĸardlune ũmatime erĸarsautainik issertugaunerpaussunik ángîaissup inugtut atarĸinássutse nikanarsarpâ tarnimigutdlo kajumíssutsit atarĸinartut tamaisa aserorsardlugit. inûp taimailiortup erĸarsautaine Gûte inungnut ordlusimassunut ássigitíneĸarpoĸ; palasime Gûtip sivnîssigâ. inungmutdle nangmineĸ sángĩssutigissaminik makruaiumassumut ũmatine Gûtimut angmarnago toĸujassoĸ ángîarfigísavdlugo atoruminarne- ruvoĸ. inugtut píssusilingne akilîsitaunigssaĸ ajortuliorungnaernigssamit piuminarnerussarpoĸ. nangmagaĸ pileríssusipilulingmik ũmatigdlip Kristusip nangmagânik nangmagaĸarnermit nangmagkumanerussartagâ oĸimaeĸaoĸ. AGC 284.4

Gûtip píssusia, ajortuliornerup ilisarnaĸutâ, akiũnerssuarmilo ilumut sujunertarineĸartut eĸungassumik ajortup sarĸúmersíniartuarpai. perĸusersusârnerata Gûtip inatsisâta atortũssusia sákukitdlisarpâ inuitdlo ajortuliorsínautitdlugit. taimailiornerminilo inuit Gûte pivdlugo sagdlussumik píssusilingmik isumaĸalersítarpai, tássa sujôragingnigtumik ûmigingnigtumigdlo issigilersitdlugo, asangnigtumik issigineĸarnigssâta taortigssânik. nãkigtáissuseĸ nangmineĸ píssuserissane píngortitsissumit pigineĸarnerarpâ; tamána gûtisiortautsinut ilangússugauvdlune inuit nâlagiartarneráne erssersíneĸartarpoĸ. AGC 285.1

isumaĸatigissane pâveĸássutsip iperartortitsiníkut kâgtitsiníkut nakuitdlisainíkutdlo erĸarsautigineĸarsínaussutigut tamatigut nâlagarsiortítarsimavai. Nâlagkamit iluarineĸarumavdlutik perĸigsiminiartut Gûtip inássutai uniorĸutítarpait píngortitaussut píssusigssamigtut iliornigssãnik uniorĸutitsissarníkut. perorsagáuput Gûtip inungnut atoruminarsautigssatut pivdluautigssatutdlo túniússainik nigorterĸuvdlugit. iliveĸarfingne ilissausimassut miliûniligpagssuit inûnermingne píssusigssamigtut misigíssutsimingnik ĸunutitsiuardlutigdlo inoĸatimingnut misigingneĸatauneĸ Gûtimut maujungnartutut pîarniartuartarsimavât. AGC 285.2

ajortup aulajaitdluínartumik nãkigtáissusia pâsiumaguvtigo, ukiune huntritilíkûtâne Gûtimik tusagaĸángisáinartut akornáne pínane kristumiutdle akúnerpiáine takutíneĸarnera tamákerdlugo, tauva katûliússutsip oĸalugtuarissaunera misigssuínartariaĸarparput. sagdloĸítainiutipilorujugssuákut tamatumûna ajússutsip nâlagâta Gûte kángunarsarumavdlugo inuitdlo ajunârtíkumavdlugit sujunertarissane nãmagsivâ. ilagîtdlo pissortaisa issertortumik ikiortigineĸarnerisigut ĸanoĸ suliarissane nãmagsisimagâ takuguvtigo bîbilimik ûmigissaĸarriera pâsivdluarnerusínáusavarput. atuagaĸ tamána atuarneĸarpat Gûtip avâgingníssusia asangníssusialo sarĸúmersitáusáput; táussuma inuit artornartunik tamákunínga nangmagaĸartikumángíkai pâsineĸásaoĸ. ũmat seĸumítoĸ anersârdlo manigûtdlunilo nâlagtoĸ taimâgdlât piumassarai. AGC 285.3

Kristuse maligagssiuisimángisáinarpoĸ angutit arnatdlo ĸilangmut isertitaunigssamut piúkúnarsardlutik mátuvfingnut mátútarĸuvdlugit. ajoĸersuíngisáinarsimavoĸ asangningneĸ nãkigtarnerdlo ĸunussiarerĸuvdlugit. ánáussissup ũmatâ asangningnermik puilavfiuvoĸ. ilerĸoríssutsíkut ilunrsiartortitdlune inûp misigíssusê ũma- riartortarput, ajortimik pâsisimassaĸarnera ersserĸigsiartortarpoĸ nâgdliugtitaussutdlo misigingneĸatiginerujartortarpai. AGC 285.4

nunane nâggârtûvfiussune katûliússutsip ĸangatut nâggârtũssutsimit ássigĩngíssuteĸartigiungnaerneranik oĸautigineĸarnera píssutigssaĸangitsũngilaĸ. avdlángorneĸarsimavoĸ, kisiáne avdlángûtaussoĸ katûliússutsimĩngilaĸ. katûliússuseĸ ilumut mãnákut nâggârtũssusiussumut ássigĩssuteĸaĸaoĸ, nâggârtũssuseĸ iluarsaerĸingnerup nalânit eĸutíneĸarsimaĸingmat. AGC 286.1

ilagît nâggârtûssut silamiunit iluarerĸusârtitdlutik saimanermit piviúngitsumit tagpîtdlisitausimáput. ajortûssut tamaisa ajúngitsumik isumaĸarfigísavdlugit erĸúngitsumik iliornerunera pâsíngilât. tamatumalo kingunerissagssâ píngitsûgagssáungitsoĸ tássa sût ajúngitsûssut tamaisa ajortumik isumaĸarfigiumârmatigik. ugperissaĸ iluartunut túniússaorêrsoĸ igdlersorniásagaluardlugo ilagît rûmalerissut utorĸatserfigissutut ípait iluaringníngitsumik isumaĸarsimanertik pivdlugo, ugperissagssarsiorníkutdlo tagpîtdlisitausimanertik pivdlugo, isumákêrfigerĸuvdlutik. AGC 286.2

agdlât katûliússusermik iluarissaĸángitsut ilarpagssuisa píssauneĸarnerata súnîsínauneratalo navianautâ angnikitsuínartut issigât. ĸavsît oĸartarput ukiune akugdlerne anersãkut ilerĸoríssutsíkutdlo ítumik târsiornerup katûliússutsip navsuerutai, ugperissapalâve ĸunutitsineralo iluaĸusersimagait, nalivtínilugôĸ ĸáumarsagauneĸ ugperissagssarsiornermilo angnertunerussumik ârĸiagîngneĸ atũtitdlugit akerartuissoĸalerĸingnanilo kisermáussissumik nâlagauniartoĸalerĸingnaviángitsoĸ. nalivtíne taima ĸáumarsagauvdluarfiutigissume taima píssuseĸalerĸigsínaunigssânik erĸarsaut tivsináinartutut isumaĸarfigineĸarpoĸ, kinguârît mãnákut inûssut anersãkut ilerĸoríssutsíkut ugperissagssatigutdlo angnertûmik ĸáumarsaivigineĸarnerat ilumôraluarpoĸ. Gûtip oĸausiata magpigaussup iluartûssuvdlo ĸilangmit silamiut ĸáumarsaraluarpai; kisiáne erĸaimassariaĸarparput ĸáumarĸut agdliartortitdlugo ĸáumarĸúmik eĸutitsivdlutigdlũnît ilagsissaĸarumángitsut târsiornerujartúsangmata. AGC 286.3

Gûtimut ĸinunikut bîbilimit ilisimassagssarsiornerup katûliússutsip píssusivia nâggârtunut sarĸúmersísavâ maujugilersitdlugulo nigortitdlugulo; ĸavsîtdle ilisimasoringâramik manigûtdlutik Gûte ĸínuviginaviángilât sagdlusuíssúmut tamarmiussumut tasiorneĸarumavdlutik. ihsimássusertik perrôrutigigaluardlugo agdlagkat iluartut Gûtivdlo píssauneĸarnera naluvait. tarnimik nalúngíssusiata tugpatdlersautigssânik pigssarsissariaĸarput, tamánalo anguniarpût anersâmut atássuteĸángínerpauvdlunilo manigũnángínerpãkut. ujagât tássauvoĸ Gûtimik erĸainiutigssatut issíkoĸartoĸ. katûliûssuseĸ piúkúnardluarpoĸ kigsautigissat taimáitut túniutísavdlugit. inungnut ássigĩngitsúkûtânut mardlungnut piúkúnarpoĸ: nangming- neĸ ajúngitsuliornermíkut ánagkumassunut ãmalo ajorteĸarnermingne ánagkumassunut. tamássa katûliússutsip píssauneĸautâ. AGC 286.4

uvdlut anersãkut ítutigut târsiorfiussut pâveĸássutsimut sujumukarnarnerat takuneĸarêrpoĸ, taimatútaoĸ uvdlut anersakut ítumik angnertûmik ĸáumarsaiviussut tamatumúnga ingerdlavdluarfiunigssât takujumârparput. ĸanga inuit Gûtip oĸausia pigíngikatdlaramíko sagdlusuíssutdlo ilisaríngíkatdlaramíko issait matussáuput, tûsintilíkûtâtdlo támartitaussarput ĸagssusersorfigineĸarnertik takúngínamíko. mãnákut inûssut ĸavsît inugtut isumaliutigissanit tagpîtdlisitáuput “pâsissaĸarnermik tainerdlugkamit” sagdloĸítagauvdlutik; ĸagssutit takunagit issimíkut nimersimassutut napitivfigissarpait. AGC 287.1

Gûtip sujunertarisimagaluarpâ inuit poĸíssusermik pigínauneĸarnertik píngortitsissimingnit tuníssutisiatut issigísagât sagdlusuíssutivdlo nâpertuivdluarneruvdlo kivfartũneĸarnigssãne atúsagât; kisiáne angneruniartoĸardlunilo ĸaĸiniartoĸartitdlugo, inuitdlo erĸarsautigissatik Gûtip oĸausianit angnerutikângatigik ilisimássut nalússutsimit ajoĸutaunerusínaussarpoĸ. taimaingmat nalivtíne kúkussumik ilisimatusautip bîbilimut ugpernermik aserorterissup katûliússutsip ilagsineĸarnigssâ avĸutigssarsiorumârpâ ukiune akugeiterne târsiorfiussune ilisimássuteĸángínertut piúkúnartigalune. AGC 287.2

Amerikame nâlagauvfingne peĸatigîngne ilagît atorfeĸarfîsa ilerĸuisalo nâlagauvfiup tungânit ikiorserneĸarnigssãnik tapersersorneĸarnigssãnigdlo norĸáissúneĸarneráne nâggârtut pâvíkûssut periarfigssaĸartínialerpait Amerikame nâggârtûvfiussume Europame ánaissamingnik pigssarserĸingnigssãnik. taimailiornerup pingârutiginerussâ tássauvoĸ pingârnerussumik anguniagaĸ sujunertarineĸartoĸ tássaungmat sapâtigiligkap ilagîngnit rûmalerissunit autdlarnigaussup táukualo nâlagáussutsimingnut ilisarnaĸutiginiagâta píngitsailîníkut nagdliútorsiutigineĸarnigssâ. anersâĸ ilagît nâggârtut anersâriligât ilagît pâvíkûssut ĸanga iliornerátut sapâtigiligkamik atarĸinarsisitsiniartoĸ tássauvoĸ pâveĸássutsip anersâva — Gûtip inássutâ soĸutigíngíneruvdlugo silamiut ilerĸorissáinik maleruagaĸarumaneruneĸ. AGC 287.3

akiũnigssame autdlarnilersume periautsit atorniarneĸarumârtut ĸanoĸ ítûjumârnigssât atuartup pâsiumaguniuk, tauva ilagît rûmalerissut anguniagaĸ táunaussoĸ ĸanga anguniaramíko ĸanoĸ ítunik periauseĸarsimaneránik oĸalugtuaĸ misigssuínardliuk. pâvikûssut nâggârtutdlo peĸatigîgdlutik ajoĸersûtigissamingnik narrugingnigtut ĸanoĸ iliorfigiumârait pâsiumaguniuk, tauva anersâĸ ilagît rûmalerissut sapâtip ilungersûtigingnigtuisalo tungãnut sarĸúmiúsimassât sianigĩnariliuk. AGC 287.4

kúngip perĸússutai, ilagît atautsimîtitait ilagîtdlo perĸûssutait nâ- lagauvfiup píssauneĸarneragut atortitaussut tássáuput uvdlup Gûtimik nalussut nagdliútuata kristumiune nagdliútorsiorfigssatut atulersitsíssutausimassut. sapâtigiligkap ivdlernartitaunigssâ píngitsailĩssutigineĸarĸârpoĸ Konstantinip ukiume 321-me inatsisiliâgut. inatsisíkut tamatumûna igdloĸarfingmiut perĸuneĸarput “seĸernup uvdluane atarĸinartume” ĸasuersârĸuneĸardlutik, nunáinarmiutdle narssautimingne sulisínautitáuput. inatsit Gûtimik nalussunit pigineĸaraluartoĸ kaisarip kristumiússuseĸ ilagserêrsimavdlugo atortûtípâ. AGC 287.5

kaisarip perĸússutâ Gûtimit inássutigineĸartumut taorsigssatut nãmagineĸartoĸ pâsineĸarmat biskorpip Eusebiosip akimanertanut iluarerĸusârtup Konstantinimutdlo ĸujanarniartup sapâtitorĸap sapâtitâmut Kristusimit nôrĸussausimanera sagdlussumik nalunaerutigâ. ajoĸersûtip nutâp tamatuma ugpernarsautigssâtut agdlagkanit iluartunit nalunaerut atauserdlũnît sarĸúmiúneĸángilaĸ. Eusebiosip sianigíngisaminik ajoĸersûtip sagdloĸítautaunera navsuerutigâ avdlángortitsissutdlo kĩkũssusiat sarĸúmersitdlugo, ima oĸarame: “suliagssat tamaisa sapãme suliarissariaĸartut uvagut Nâlagkap uvdluanut nũsimavavut.” sapâtigiligardle túngavigssaĸángíkaluartoĸ, taimáitordle atortitaunerata inuit ĸunujungnaersípai Nâlagkap sapâtâ tugdlârísavdlugulusôĸ. kíkut atarĸineĸarumassut tamarmik uvdloĸ nagdliútoĸ nutâĸ ilagsivât. AGC 288.1

pâvíkut aulajaitsumik píssauneĸaleriartortitdlugit seĸernup uvdluata akitsisitaunigssânik suliniarneĸ nangíneĸarpoĸ. inuit nunalerinermik inũssutigssarsiuteĸartut imungalâĸ nâlagiartínatik suliarissartagkatik suliariuáinarpait, uvdlutdlo arfineĸ áipât sapâtitut issigineĸartuáinardlune. kisiáne avdlángoriartorneĸartuáinarpoĸ. iluartunik atorfeĸartut seĸernup uvdluane timíkut ítumik sulíssutigissagssat pivdlugit aulajangersaerĸussaujungnaerput. tamatuma kingunínguagut inuit tamarmik sumigdlũnît atorfeĸaraluarunik perĸuneĸarput nalingínarnik tamanik sulerĸussaujungnaerdluhk. tamatuma kingorna perĸússutiliorneĸarpoĸ pigigsârtut kigdlormôrpata pigissaisa agfáinik arsârneĸartarnigssãnik, kigdlormôrtuáinarpatala inugsiangortitáusavdlutik. inuit nakanarnerussut inûnertik nâvdlugo nunagissamingnit autdlartitauníkut pitdlagagssautitáuput. AGC 288.2

tupingnartuliátaoĸ píngitsailîniarnerme atorneĸarput. Taimatut oĸalugtuarineĸarpoĸ naussorigsaissorôĸ seĸernup uvdluane narssautiminik agssatdlagterisimavdlune agssatdlagterúne saviminermik saligkamiuk, tauva savimineĸ táuna agssânut nípúpoĸ, ukiutdlugôĸ mardluk átatariuarpâ sumĩkaluarângamilũnît “nangminerminut ániautaungârtumik kángunautaungârtumigdlo.” AGC 288.3

kingusingnerussúkut pâve perĸussivoĸ seĸernup uvdluanik uniorĸutitsissut palasip nâlagiarĸúsagai ĸinujortorĸuvdlugit nangmineĸ ajunârĸunatik sanilitigdlo perdlugssuarmit erĸugaorĸunagit. palasit isumalioĸatigît nalunaerutigissaĸarput nâggârtune agdlât kingornatigut erĸartorneĸarajugtumik, tássa inuíngôĸ seĸernup uvdluane sulisitdlutik ingnâtdlagíssamit erĸugausimangmata uvdloĸ táuna sapâtausimassariaĸarpoĸ, oĸarputdlo: “nalunángilaĸ uvdlormik tamatumínga sumigínaisimanerat Gûtimut narrunangârsimassoĸ.” tauvalo kúngip tugdlê, kúngiussut akimanertaussutdlo inuitdlo ilumôrtut tamarmik kajumigsârneĸarput uvdlup tamatuma sujunigssame kristumiússutsip atarĸinarsautigssânik ivdlernartitaunerunigssâ tamaviârtumik sulíssutiginiarĸuvdlugo.” AGC 288.4

palaseĸatigît perĸússutait nãmángitsutut pâsineĸarmata nâlagauvfît pissortait kajumigsârneĸarput inuit sujôragissagssãnik perĸússutiliorĸuvdlugit inuit seĸernup uvdluane sulissarungnaerĸuvdlugit. Rûmame atautsimĩnerme aulajangersagkat sarĸúmersitaorêrsut sákortunerussumik ilumôrsârnerussumigdlo atortugssaussutut ugpernarsarneĸarput. AGC 289.1

taimáikaluartordle seĸernup uvdluata ivdlernartitaunigssâta bîbilime túngavigssaĸángínera mikíngitsumik ajornartorsiutigineĸarpoĸ. inuit ĸularât ajoĸersortigissatik pigínauneĸartitaunersut Nâlagkap ersserĸigsumik perĸússutâ tunuartísavdlugo: “uvdlut arfineĸ áipât Nâlagkap Gûtivit sapâtigâ,” seĸernuvdlo uvdlua tássunga taorsiútariaĸarsoríngilât. bîbilime najorĸutagssarsinerup ajornássusia píssutigalugo avdlanik sákûtigssarsiortariaĸarpoĸ. seĸernup uvdluanik ilungersûtigingnigtoĸ ukuit 1100-ĸarnerisa nâlernerisigut tuluit nunãne ilagîussunik tikerâgaĸartoĸ sagdlusuíssúmik nalunaiaissunit ilumôrtunit akerdlilerneĸarângame suliniarnera maungáinardluínarpoĸ, tuluitdlo nunât ĸimagkatdlaramiuk ajoĸersûtigissane ĸanoĸ iliordlune píngitsailĩssutigisínausavdlugo ilungersortumik isumaliutigâ. uterame amigautigisimassane pigssarsiarisimavâ. agdlagkat imussat Gûterpiamit pissûneragkat seĸernup uvdluata ivdlernartitaunigssânik inássúmik nâlagkumángitsunutdlo sujôrasârutinik ánilânganangârtunik imarissagdlit nagsarpai. agdlagkángôĸ táuko — atorfeĸarfigtut tamatumûna tapersersorniagaussutut sagdloĸítainiutaussut — ĸilangmit nákarsimavdlutik Jerûsalâme Sîmûp iluartup Gûlgathame âlterianut nákarsimáput. erĸortumik oĸalugtuarísagáine Rûmame pâvip igdlússârssuanit pissũput. perĸusersusârnerit sagdloĸítaissarneritdlo ilagît píssagsautigssâtut iluarissagssatut issigineĸartuáinarsimáput katûgdlit pissortáinit. AGC 289.2

agdlagkat imussat taineĸartut sulinigssaĸ inerterĸutigât arfiníngortúkut uvalíkut nalunaeĸútap pingasúngorneranit atausíngorníkut uvdlãkut seĸernup nuivfigssâ tikitdlugo, agdlagkatdlo atortugssáussusiat tupingnartuliane ĸavsîne ugpernarsagaunerarpât. inuíngôĸ akúnerne sulerĸussáungivliussune sulisimassut nukigdlârtitau- ssarsimáput. karrinik seĸugteriniaraluartup ĸajûssat taortigssãnik augínarssûp anianera takusimavâgôĸ, aserorteriviuvdlugôĸ agssakâssua uníngavoĸ imermik kûgfigineĸardluaraluardlune. arnap igfiorniaraluardlune igfiugagssane igfiorfingmit kíssangâraluartumit tigugamiuk ũneĸángivigsoĸ takuvâgôĸ. arnavngôĸ avdlap naĸítagaĸ akúnerit ĸulingiluãne piarêrsimagaluardlugo atausíngornigssânut torĸorpâ, atausíngormatdlugôĸ Gûtip píssauneragut igfiángordlugo ũneĸarsimanera takuvâ. angutivngôĸ arfiníngorníkut akúnerup ĸulingiluâta kingornagut igfiorsimassup aĸaguane uvdlãkut avigsivfigigamiuk aungmik aniavfigineĸarnera takuvâ sagdluliornertigut taima ugperissapalârpalugtigissutigut seĸernup uvdluata ilungersûtigingnigtuisa ivdlernartitaunigssâ aulajangersarniarpât. AGC 289.3

Skotlandime tuluitdlo nunãne seĸernup uvdlua atarĸinarsarneĸarpoĸ sapâtitorĸamut ilâtigôrtumik atatitauneragut. taimáitordle ivdlernartitaunigssâta sivisussúsilerneĸarnera ássigĩngissuteĸatsiartarpoĸ. Skotlandime kúnge ima perĸússutiliorsimavoĸ: “arfiníngorneĸ uvdlup ĸerĸanit ivdlernartutut issigissagssauvoĸ, tamánalo autdlarnerfigalugo atausíngornerup uvdlâva tikitdlugo timíkut ítumik sulissoĸartásángilaĸ.” AGC 290.1

seĸernuvdle uvdluata ivdlernartitaunigssâ tamaviârutingâraluardlugo katûgdlit sapâtip Gûtimit pilersitaunera issertornagulo miserratigíngilât, uvdluvdlo taorsiúneĸartup inungnit pilersitaunera miserratigíngilât. ilagît pâvíkut atautsimîtitaisa ukiut 1500-ĸarneráne mána ersserĸigsumik nalunaerutigât: “kristumiut tamarmik erĸaimaniardlíssuk uvdlut arfineĸ áipât Gûtimit ivdlernartitausimangmat, uvdlordlo táuna jûtinit pĩnarane Gûtimutdle mianeringnigtûnerartunit tamanit ivdlernartitausimangmat; taimáitordle uvagut kristumiussugut táukua sapâtigissât avdlángortísimavarput Nâlagkap uvdluanut.” Gûtip inatsisânik avdlángortitsissut ĸanoĸ iliornertik nalúngilât. piâralunêrdlutik Gûtimut angneruniarput.” AGC 290.2

ilagît rûmalerissut isumaĸatigíngisamingnit ĸanoĸ iliortarneránik ássersûtigssaĸ ersserĸingârtoĸ valdenserinik sivisûmik toĸoraiviungârtumigdlo ĸinugingningnerisigut pigineĸarpoĸ. valdenserit ilaisa sapât ivdlernartípât. inuit avdlátaoĸ sapãmik inássutaussumik maleruainertik píssutigalugo taimatut ĸinugineĸarput. Æthiopiame (Abessiniame) ilagît oĸalugtuarissaunerat pingârtumik tamatumínga erssersitsissûvoĸ. ukiune târsiungârfiussune Afrikap ĸerĸane ilagît puiugáuput, ukiunilo huntritilingne ardlalingne ugperissartik nâpertordlugo akornusigáungitsumik inûsínautitauput. naggatâgutdle ilagîngnit rûmalerissunit erĸaineĸarĸigput, katsornalo Abessiniap kaisaria ússerneĸarpoĸ, pâvilo Kristusip sivnersigissâtut ilagsivâ. akuerssissarnerit avdlat malingnáuput. perĸússut nalunaerutigineĸarpoĸ sapâtip ivdlernartitaunigssâ suknngnssumik inerterĸu- tigalugo, sukangaôrujugssuamik pitdlagaujumágíkáine. pâvivdle nâlagauniapilungnera sivitsortínago nãmaginángípatdlâleĸingmat abessiniamiut aulajangerput nâlagariumajungnaerdlugo. amîlârnaĸissumik sorssungníkut katûgdlit nunagissamingnit anisípait, ugperissatoĸartigdlo uterfigât. ilagît kivfáungíssuseĸarnermingne nuánârdlutik ilagît rûmalerissut perĸusersusârnerisigut, ingassáussinerisigut nâlagauniapilungnerisigutdlo misiligtagkatik puiúngisáinarpait. nâlagauvfingmingne avíngarusimassumîgínarnertik kristumioĸatimingnitdlo ilisimaneĸángínertik iluarĩnarpait. AGC 290.3

Afrikame ilagît sapât ivdlernartípât sôrdlo ilagît pâvikut tunússivdluínángíkatdlaramik ivdlernartíkaluarât. Gûtip inássutâ nâlagdlugo uvdlut arfineĸ áipât ivdlernartíkatdlaramíko ilagît ilerĸorissât nâpertordlugo uvdloĸ seĸernup uvdlua sulivfiginavêrsârtarpât. ilagît rûmalerissut nâlagánguvigkamik Nâlagkap sapâtâ atorungnaersípât nangminerissartik akitsisitdlugo; Afrikamile ilagît ukiune tûsintilingajangne puiugausimassut tunússinerme tamatumane peĸatáungitdlat. ilagîngnit rûmalerissunit nâlagkersugauleramik sapâtivik atorungnaersísavdlugo sapâtip taortâ atulersísavdlugo ĸunutitaugaluarput; kingumutdle nangminerssorsínaulerĸigkamik sapãmik inássutaussoĸ ernĩnaĸ malerualerĸigpât. AGC 291.1

perêrsimassunik oĸalugtuat tamákua ilagît rûmalerissut sapâtivingmik ûmigissaĸarnerat ilungersûtigingnigtuinutdlo ĸinugingningnerat ãmalo ilerĸorerĸussaĸ nangmingneĸ pilersitartik akitsisíniardlugo periausê ersserĸigsumik takutípait. píssustsit tamákua nâggârtut katûgdlitdlo seĸernup uvdlua akitsisíniardlugo kátugpata atûtilerĸigkumârnerat Gûtip oĸausiagut ajoĸersûtigineĸarpoĸ. AGC 291.2

sarĸúmersitat kapitalit 13-iáne sujuligtũme nerssut savârĸatut mardlungnik nagssulik erĸartorneĸarpoĸ. táussuma “nunamutdlo tássanilo ineĸartunut patdlorfigitípâ nerssut sujugdleĸ”, imáipoĸ pâveĸássuseĸ sujuligtũme tamatumane “tîgeriussap ássigissâtut” oĸautigineĸartoĸ patdlorfigititdlugo. nerssutivdlo mardlungnik nagssugdlip nuname ineĸartut oĸarfigiumârpai “nerssut ássiliorĸuvdlugo”, pigínauneĸartitáusaordlo “nerssutip ássinganik” tamaisa mildssutdlo angisûtdlo pisût pîtsutdlo kivfáungitsut kivfaussutdlo ilisarnaĸumik” pilersorsínáusavdlugit. matuma sujulîne takutíneĸarneratut Amerikame nâlagauvfît peĸatigît tássa píssauneĸ nerssutitut savârĸatut mardlungnik nagssuligtut oĸautigineĸartoĸ, sujuligtûtdlo tamána oĸautigineĸarêrneratut erĸûtíneĸarumârpoĸ nâlagauvfît peĸatigît seĸernup uvdluata ivdlernartitaunigssâ ilagît rûmalerissut nâlagaunerússutsimingnut ilisarnaĸutauneragât píngitsailíssutigigpássuk. Amerikamile nâlagauvfît peĸatigît taimatut únersiutigingningnermingne kisimĩtugssáungitdlat. ilagît rûmalerissut nunane ĸanga nâlagauvfigisimassamingne súnînerat pêrneĸarĸajar- simángilaĸ, píssagterĸingnigssâtdlo sujuligtũme sujuligtûtigineĸarpoĸ. “niaĸuisalo ilât atauseĸ takuvara sôrdlo toĸússutigssamik ikilersimassoĸ, ikialo toĸússutigssaugaluartoĸ mamípoĸ, nunamiutdlo tamarmik nerssut tupigusûtigalugo maligpât.” toĸússutigssaugaluartumik ikilîníkut pâvíkut 1798-ime ajorssartitaunerat pineĸarpoĸ, sujuligtûtdlo ima oĸausertaĸarpoĸ: “ikialo toĸússutigssaugaluartoĸ mamípoĸ”. Pauluse ersserĸigsumik oĸarpoĸ “inatsisaitsoĸ” Kristusip tikiuterĸigfigssâ tikitdlugo súnîuartugssaunerardlugo. uvdlut naggatigssât tikitdlugo támartitsiniarnine ingerdlátuarumârpâ. Juánasilo pâveĸássuseĸ pivdlugo agdlagpoĸ: “nunamilo ineĸartut silarssûp túngavilerĸârneranit Savârĸap toĸutaussup magpersagautaine inûnerup pîne atermíkut agdlangneĸángitsut tamarmik patdlorfigiumârpât.” (sarĸ. 13, 11-16, 3. 8; 2 Tás. 2, 8). pâvíkut Europame Amerikamilo — tássa silarssûp kangiane kitânilo — seĸernup uvdluata atarĸineĸarneragut, ilagît rûmalerissut oĸartugssáussusĩnânik túngaveĸartúkut, nâlagarsiorneĸarumârput. AGC 291.3

ukiut 1800-gdlit ĸiterĸúneránit pruvfîtip oĸausînik misigssuissut tamána silamiunut nalunaiautigisimavât. mãnákut pissartut sujuligtûtigineĸartut erĸûtíneĸarnigssâta pilertortumik orningneĸarnera takutípât. nâggârtut oĸalûtigingnigtuisa seĸernup ivdlernartitaunigssâta Gûtimit perĸússutigineĸarnera bîbilime túngavigssaĸarnatik oĸalûserât sôrdlo ãma katûgdlit pissortaussut Gûtip inássutânik amigauteĸardlutik tamatuma taortigssânik tupingnartuliorsimassut. seĸernup uvdluata ĸasuersârfiunigssânik uniorĸutitsissut Gûtimit pitdlagaunigssãnik oĸautigissartagkat nalunaerutigineĸarĸigtalerumârput; tamána malungniutilerêrpoĸ. seĸernuvdlo uvdluata píngitsailîníkut ivdlernartíniagaunera pilertortumik sujumukarpoĸ. AGC 292.1

silarssuarme sumilũnît avaleĸuteĸardlunilusôĸ ilagît rûmalerissut atausĩnarssuarmik peĸatigîgfiuvoĸ pâveĸarfiup nâlagkersordlugulo kivfarissâ. ilaussortaussut miliûniligpagssuit silarssuarme nunane tamane perorsagáuput pâvimut ilumôrniartugssatut misigerĸussauvdlutik. inuiaĸatigîngnut nâlagauvfingnutdlũnît sordlernutdlũnît atassûgaluarunik ilagît nâlagáussusiat avdlanit tamanit angnerutitagssarât. nâlagauvfik ilumôrfigiumavdlugo ugpernarsaigaluarunigdlũnît ilagîngnut rûmalerissunut iluaĸutáungitsumik iliorĸussáungitdlat. AGC 292.2

ukiume 1204-me pâvip Innoeent III-p aragonamiut kúngiat Peter II ingmíkut ítumik ima ugpernarsaitípâ: “uvanga Peter Aragoniame kúngiussunga navsuerdlungalo neriorssuivunga nâlagara pâve Innoeent, katûgdline kingorârtigssai ilagîtdlo rûmalerissut nâlagtuarumavdlugit, nâlagauvfiga táussumúnga nâlagtítuarumavdlugo, katûgdlit ajoĸersûtât igdlersortuarumavdlugo ajoĸersuinerdlugtutdlo aserûtât ĸinugiuarumavdlugo.” tamána Rûmame pâviussup píssaune- ĸarneranut nalerĸúpoĸ imaingmat: “táussuma kaisarit pêrsísavdlugit pigínauneĸarfigai.” “táussuma ínugtaussut nâlagarissamingnut iluángitsunut ugpernarsautait atorungnaersísínauvai.” AGC 292.3

Gûtip oĸausiata navianautaussoĸ mianerssorĸússutigisimavâ. mianerssorĸússut tamána sianigineĸángigpat nâggârtut ilagît rûmalerissut ĸanoĸ ítunik sujunertarissaĸarnerat kingusigpatdlâlerêrpat aitsât pâsiumârpât. nipaitsumik píssagtíkiartorput. ajoĸersûtigissait inatsissartune, ilagîngne inuitdlo ũmataine súnîssarput. angisûnik portusûnik igdluliorput, táukualo inaine issertugaussune ĸangatut ĸinugingnigtalerĸigkumârput. malungnaersârdlutik akiũtugssatik katerssorpait pivfigssángorpat nangmingneĸ sujunertarissatik sujuarsarumavdlugit. kigsautigissatuât tássa píssauneĸarnigssaĸ, tamánalo angujartulerêrpât. katsorna katûlertaussut ĸanoĸ sujunertarissaĸarnerat takuvdlugulo malugiumârparput. Gûtip oĸausianik ugperissaĸardlunilo Gûtimut ugpertoĸ kinalũnît mitautigineĸardlunilo ĸinugineĸarumârpoĸ. AGC 293.1