Velký Spor Věku

Konec bezbožných.

“Dštíti bude na bezbožníky uhlím řeřavým, ohněm a sirou, a duch vichřice bude částka kalicha jejich.” ² Oheň s nebe padá, Bohem seslaný. Země puká. Zbraně, utajené v hlubinách jejích, vystupují na povrch. Plameny zžírající vyrážejí z každé zející propasti. Samy skály jsou v plamenech. Nadešel den “hořící jako pec. Živlové pálivostí ohně rozplynou se, země pak i ty věci, kteréž na ni jsou, vypáleny budou.” ³ Povrch země zdá se býti roztavenou hmotou, — nesmírným vroucím jezerem plamenů. Jest “den soudu a zatracení bezbožných lidí,”⁴ — “den pomsty Hospodinovy a léto odplacování se, aby mstěno bylo Siona.”⁵ VS 420.2

Bezbožní vezmou odplatu na zemi. ⁶ Oni “budou jako strniště: i zažhne je ten den, kterýž přijíti má, praví Hospodin zástupů.”⁷ Někteří jsou zničeni v okamžení, kdežto jiní trpí po mnohé dny. Každý jest potrestán “podle skutků svých.”⁸ Hříchy spravedlivých přeneseny byly na Satana, a tak tento trpí netoliko za svoji vzpouru, ale za všechny hříchy, jichž lid Boží se dopustil jeho vinou. Trest jeho jest proto daleko větším než těch, kterých byl svedl. Když již všichni zhynuli, kteří padli jeho svody, on dosud žije a trpí dále. V přečisťujících plamenech posléze bezbožní zničeni jsou: kořen i větve, — Satan kořen a jeho stoupenci větve. Nej úplnější trest zákona byl vykonán; požadavkům spravedlnosti bylo učiněno zadost; a nebe i země zříce toto, hlásají spravedlnost Hospodinovu. VS 420.3

Satanovo dílo zkázy na věky jest skončeno. Po šest tisíc let prováděl svoji vůli, naplňuje zemi bídou a působě žal po celém vesmíru. Všechno stvoření úpělo a lopotilo v bolestech. Nyní však tvorové Boží jsou na věky zbaveni jeho přítomnosti a svodů. “Odpočívá, jest v pokoji všecka země; spravedliví zvučně prozpěvují.”¹ A jásot chvály a vítězství stoupá vzhůru z celého věrného vesmíru. “Hlas velikého zástupu, jako hlas vod mnohých a jako zvuk mocného hřímání” jest slyšeti, řkoucí: “H.ALELUJA!Nebo kraluje Pán Bůh náš všemohoucí.” ² VS 420.4

Zatím co země obklopena byla ohněm zkázy, spravedliví dleli bezpečně ve svatem městě. Nad těmi, kdož měli účast v prvním vzkříšení, druhá smrt nemá žádné moci. Kdežto pro bezbožné Bůh jest zžírajícím ohněm, ale Svému lidu On jest sluncem a pavézou.³ VS 421.1

“Viděl jsem nové nebe a zemi novou; nebo první nebe a první země pominula.”⁴ Oheň, zžírající bezbožné, očisťuje zemi. Každá stopa zlořečenství jest zahlazena. VS 421.2