Velký Spor Věku

Kapitola 39—Spor ukončen.

Po uplynutí tisíce let Kristus opět se vrátí na zem. Jest provázen zástupem vykoupených a družinou anjelů. Až sestoupí ve své hrozné velebnosti, vybídne mrtvé bezbožníky, aby povstali a přijali svůj rozsudek. Vyjde jich obrovský zástup, nesčíslný jako písek na břehu mořském. Jaký to rozdíl oproti těm, kteříž povstali při prvním vzkříšení! Spravedliví byli oděni nesmrtelnou mladostí a krásou. Bezbožní nesou stopy nemoci a smrti. VS 413.1

Každé oko v nesmírném množství se obrátí, aby spatřilo slávu Syna Božího. Zástupy bezbožných zvolají jedním hlasem: “Požehnaný, jenž přichází ve jménu Páně!” Není to láska k Ježíšovi, jež nadchne k tomuto volání. Síla pravdy vynucuje ta slova ze zdráhajících se rtů. Až bezbožní vyjdou ze svých hrobů, předstoupí před Krista s týmž nepřátelstvím a s týmž buřičským duchem. Nebude jim povolena zkouška, aby mohli napraviti chyby své minulosti. Nic by tím nebylo získáno. Život plný přestupků neobměkčil jejich srdcí. Kdyby jim byla poskytnuta druhá zkouška, dopadla by jako první: vyhnuli by se požadavkům Božím, a podněcovali by vzpouru proti Němu. VS 413.2

Kristus sestoupí na horu Olivetskou, odkud po svém z mrt-vých vstání vstoupil na nebesa, a kde anjelé opakovali slib jeho návratu. Prorok takto mluví: “Přijde Hospodin Bůh můj, a všickni svati s ním.” “I stanou nohy jeho v ten den na hoře Olivetské, kteráž jest naproti Jeruzalému od východu, a rozdvojí se hora Olivetská napoly,.... údolím velmi velikým.” “A bude Hospodin králem nade vší zemí; v ten den bude Ho-spodin jediný, a jméno jeho jedno.”¹ Když nový Jeruzalém ve své oslňující nádheře sstoupí s nebe, spočívati bude na místě očištěném a připraveném k jeho přijetí, a Kristus se svým lidem a s anjely vstoupí do svatého města. VS 413.3

Nyní se Satan připraví k poslednímu mohutnému zápasu o nadvládu. Byv zbaven své moci a nemaje příležitosti k pod-vádění, kníže zla byl ubohý a opovržený; ale až bezbožní vsta-nou z mrtvých a on spatří ohromné zástupy na své straně, tu oživnou jeho naděje, a on se rozhodne neustupovati ve velkém sporu. Svolá všecko množství ztracených pod svoji korouhev, a s jejich pomocí pokusí se o uskutečnění svých plánů. VS 414.1

Bezbožní jsou Satanovými zajatci. Zavrhnuvše Krista, přijali vládu buřičského vůdce. Jsou hotovi přijímati jeho rady a plniti jeho rozkazy. On dokonce, jsa věren své staré lsti, předstírá, že není Satanem. Praví, že jest knížetem, jenž jest oprávněným vládcem světa a jehož dědictví mu bylo neprávem vyrváno. Vydává se svým ošáleným poddaným za vykupitele, ujišťuje je, že jeho moc je vyvedla z hrobů, a že jich osvobodí od nej ukrutnějšího tyranství. VS 414.2

Poněvadž Kristus není přítomen, Satan koná divy, aby do-kázal své tvrzení. Činí slabé silnými a vdechuje všem svého ducha a svoji odvahu. Nabízí se, že je povede proti táboru svatých, a že se zmocní města Božího. S ďábelským jásotem po-ukazuje na nesčíslné miliony těch, kteří vstali z mrtvých, a pro-hlašuje, že jako jejich vůdce snadno může dobýti města a nabýti opět trůnu a svého království. VS 414.3

V tomto ohromném zástupu jest množství národů z dob předpotopních; muži mohutných postav a obřích vlastností, kteří podlehnuvše vlivu padlých anjelů, věnovali veškeré své vědění a umění k povyšování sebe samých; muži, jichž tvůrčího ducha svět obdivoval pro jejich umělecká díla, ale jichž ukrutnost a špatné vynálezy, poskvrňující zem a hyzdící obraz Boží, pohnuly Boha, aby je vyhladil s povrchu svého stvoření. Jsou tu králové a vojevůdcové, kteří podmaňovali národy, u- datní muži, kteři nikdy neprohráli bitvy, pyšní, ctižádostiví válečníci, jichž příchod děsil království. Smrtí se nijak nezměnili. Až vyjdou z hrobu, začnou mysliti tam, kde přestali. Jsou ovládáni touž touhou po výboji, jaká je oživovala, když padali. VS 414.4

Satan koná porady se svými anjely, a pak s oněmi králi a dobyvateli a mocnými muži. Zkoumají sílu a počet na své straně a prohlašují, že vojsko ve městě jest malé v porovnání s jejich, a že může býti poraženo. Konají plány, jak se zmocniti bohatství a slávy nového Jeruzaléma. Všichni se ihned začnou připravovati k boji. Zruční řemeslníci vyrábějí válečné potřeby. Vojenští vůdcové, proslavení svými úspěchy, velí zástupům válečníků v setninách a oddílech. VS 415.1

Konečně jest dán povel k postupu, a nesčetné zástupy se pohnou, — vojsko, jaké nikdy nebylo shromážděno pozemskými dobyvateli, jemuž by se nevyrovnaly všechny síly všech věků dohromady od té doby, co válka povstala na zemi. Satan, nej-mocnější z válečníků, vede voj, a jeho anjelé spojují své síly k závěrečnému boji. Králové a válečníci jsou v jeho průvodu, a množství následuje ve velkých oddílech, každý pod ustanoveným vůdcem. S vojenskou přesností postupují seřaděné šiky po rozryté a nerovné půdě k Božímu městu. Z rozkazu Ježíšova brány nového Jeruzaléma jsou zavřeny, a vojsko Satanovo obklíčí město a hotoví se k útoku. VS 415.2

Nyní se Kristus opět zjeví zraku svých nepřátel. Daleko nad městem, na základech z hlazeného zlata, stojí vyvýšený, velebný trůn. Na tomto trůnu sedí Syn Boží a kolem něho jsou poddaní jeho království. Moc a velebnost Kristova nemůže býti vypravena žádným jazykem ani pérem vylíčena. Sláva věčného Otce obklopuje Jeho Syna. Jasnost Jeho přítomnosti plní město Boží, a řine se z bran, zaplavujíc celou zemi svoji září. VS 415.3

Nejblíže trůnu jsou ti, kteří byli kdysi nadšeni pro věc Satanovu, ale kteří vytrženi jsouce jako hlaveň z ohně, násle-dovali Spasitele s hlubokou, vroucí oddaností. Pak jsou ti, kteří zdokonalovali křesťanské povahy uprostřed lži a nevěry, ti, kteří ctili zákon Boží, když křesťanský svět jej prohlašoval za neplatný, a miliony jiných ze všech věků, kteří byli umučeni pro svoji víru. A za nimi jest “zástup veliký, kteréhož by žádný sčísti nemohl, ze všech národů a pokolení a lidí i jazyků. ... před trůnem a před obličejem Beránka, oblečeni jsouce v bílé roucho, a palmy v rukou jejich.”¹ Jejich boj jest skončen, jejich vítězství dobyto. Běželi o závod a dosáhli ceny. Palmové ratolesti v jejich rukou jsou odznakem jejich vítězství, bílé roucho odznakem neposkvrněné spravedlnosti Kristovy, jež nyní jest jejich. VS 415.4

Vykoupení začnou zpívati chvalozpěv, jenž se ozývá ne-beskými klenbami: “Spasení jest od Boha našeho, sedícího na trůnu, a od Beránka.” A anjelé i serafínové zpívají společně. Když vykoupení spatřili moc a zlobu Satanovu, seznali, jako nikdy před tím, že žádná moc kromě Kristovy nebyla by jim pomohla k vítězství. V celém tom zářícím množství není ani jediného, jenž by sám sobě připisoval spasení, jenž by se do-mníval, že zvítězil vlastní silou a dobrotou. Nic není praveno o tom, co učinili aneb co vytrpěli. Ale hlavním předmětem každého zpěvu, základem každé hymny jest: Spasení jest od Boha našeho, a od Beránka. VS 416.1