Poslové Naděje A Lásky

113/290

LIDSKÁ MOUDROST

Tak skončila apoštolova práce v Athénách, centru pohanské vzdělanosti. Athéňané totiž vytrvale lpěli na svém modlářství a zavrhli poznání pravého náboženství. Pokud jsou lidé zcela spokojeni s tím, čeho sami dosáhli, nelze již od nich příliš mnoho očekávat. Přestože byli Athéňané pyšní na svou učenost a na své uhlazené mravy , byli stále zkaženější a stále více jim vyhovovaly pochybné kulty jejich modloslužby. PNL 139.1

Někteří Pavlovi posluchači byli sice o pravdách, které hlásal, přesvědčeni, ale odmítali se pokořit, uznat Boha a přijmout jeho plán spasení. Hříšníka nelze obrátit ani množstvím slov, ani přesvědčivými argumenty. Pravdu si může člověk osvojit pouze skrze Boží moc. A ten, kdo se od této moci vytrvale odvrací, nemůže být osloven. Řekové usilovali o moudrost, ale poselství o kříži považovali za bláznovství; svou vlastní moudrost si totiž cenili výše než moudrost, která pochází od Boha. PNL 139.2

Obyvatelé Athén byli hrdí na svou rozumnost a lidskou moudrost. Asi právě proto se u nich poselství evangelia setkalo s poměrně malým úspěchem. Moudří tohoto světa, kteří přicházejí ke Kristu jako ubozí ztracení hříšníci, získají moudrost ke spasení; přicházejí-li však jako významné osobnosti a staví-li do popředí svou vlastní moudrost, pak se jim nepodaří získat světlo a poznání, které jim může dát pouze Bůh. PNL 139.3

Takto Pavel vystoupil proti pohanství své doby. Jeho práce v Athénách však nebyla zcela marná. Dionysios, jeden z nejváženějších občanů, a někteří další přijali poselství evangelia a ochotně se připojili k věřícím. PNL 139.4

Boží Duch nám umožnil nahlédnout do života Athéňanů, kteří i přes své vzdělání, uhlazenost a umění propadli neřesti. Bůh chce, abychom si uvědomili, jak prostřednictvím svého služebníka káral pyšný a samolibý lid za jeho modlářství a hříchy. Apoštolova slova a zprávu o jeho jednání v prostředí, které ho obklopovalo, zapsali lidé vedení Duchem svatým. Tyto záznamy měly být předány všem budoucím generacím a měly svědčit o Pavlově neochvějné důvěře, odvaze, kterou projevil navzdory opuštěnosti a protivenství, a o vítězství, které vybojoval pro Krista přímo v centru pohanství. PNL 139.5