Poslové Naděje A Lásky

KORNÉLIUS

Když byl Petr ještě v Joppe, Bůh ho povolal, aby zvěstoval evangelium Kornéliovi z Cesareje. PNL 75.6

Kornélius byl římský setník. Byl to zámožný muž vznešeného původu, který zastával zodpovědnou a váženou funkci. Rodem, výchovou a vzdě- láním byl pohan, ale udržoval styky s židy, a tak získal poznání o Bohu a opravdově ho uctíval. O upřímnosti jeho víry svědčil jeho soucit s chudými. Všude byl známý svou dobročinností a díky své poctivosti se těšil dobré pověsti mezi židy i pohany Svým blahodárným vlivem působil na všechny, kdo se s ním setkali. Písmo svaté jej popisuje takto: “Byl to člověk zbožný, s celou svou rodinou věřil v jediného Boha, byl velmi štědrý vůči židovskému lidu a pravidelně se modlil k Bohu.” (Sk 10,2) PNL 75.7

Kornélius věřil, že Bůh je Stvořitelem nebe a země, a proto ho uctíval. Uznával jeho moc a žádal ho o rady ve všech oblastech svého života. Byl Bohu věrný v rodinném životě i při plnění pracovních povinností. Ve svém domě vybudoval Bohu oltář, protože bez Boží pomoci se neod-važoval uskutečňovat své plány ani brát na sebe odpovědnost. PNL 76.1

Přestože Kornélius věřil proroctvím a čekal na příchod Mesiáše, dosud nevěděl o evangeliu, které bylo zjeveno v Kristově životě a smrti. Nebyl členem židovské církve a rabíni by ho považovali za nečistého pohana. Ale svaty Bůh, který bdí nad veškerým děním a který řekl o Abrahamovi: “Důvěrně jsem se s ním sblížil” (Gn 18,19), znal také Kornélia a seslal mu poselství přímo z nebe. PNL 76.2

Když se Kornélius modlil, zjevil se mu anděl. Setník uslyšel své jméno a dostal strach; věděl však, že posel přišel od Boha, a tak se zeptal: “Co si přeješ, Pane?” Anděl odpověděl: “Bůh přijal tvé modlitby a almužny a pamatuje na tebe. Vyprav hned posly do Joppe, ať sem přivedou Šimona, zvaného Petr. Bydlí u Šimona koželuha, který má dům u moře.” (Sk 10,4-6) PNL 76.3

Tyto pokyny byly natolik přesné, že uváděly dokonce i povolání muže, u kterého Petr bydlel. Z toho je zřejmé, že Bůh podrobně zná životy všech lidí a ví, čím se v každém okamžiku zabývají. Je dobře obeznámen se životem a prací nejen prostého dělníka, ale i krále, který vládne ze svého trůnu. PNL 76.4

“Vyprav hned posly do Joppe, ať sem přivedou Šimona.” Tím dal Bůh najevo, jak velmi si váží kazatelů evangelia a své církve. Anděl nedostal za úkol vyprávět Kornéliovi příběh o kříži. O ukřižovaném a vzkříšeném Spasiteli měl setníkovi svědčit člověk, který stejně jako on podléhal lidským slabostem a pokušením. PNL 76.5

Bůh si za své zástupce mezi lidmi nevyvolil anděly, kteří nikdy nepadli, ale lidi se stejnými sklony, jaké mají ti, které se snaží zachránit. Když se chtěl Kristus sblížit s lidmi, stal se člověkem. Svět mohl být zachráněn pouze Spasitelem, který byl zároveň Bohem i člověkem. Lidem pak byl svěřen posvátný úkol zvěstovat “nevystižitelné Kristovo bohatství” (Ef 3,8). PNL 76.6

Těm, kdo hledají pravdu, Bůh ve své moudrosti přivádí do cesty lidi, kteří ji už znají. Božím záměrem je, aby lidé, kteří přijali světlo, je předávali těm, kdo dosud žijí ve tmě. Lidé, kteří čerpají své schopnosti z velkého Zdroje moudrosti, se mají stát nástroji a pomocníky, jejichž prostřednictvím bude moc evangelia měnit lidské smýšlení a charakter. PNL 77.1

Kornélius s radostí uposlechl příkaz, který dostal ve vidění. Když anděl odešel, zavolal si “ze svých lidí dva sluhy a jednoho zbožného vojáka ze své stráže, všechno jim vypravoval a pak je vyslal do Joppe” (Sk 10,7.8). PNL 77.2