Poslové Naděje A Lásky

PŘEDPOKLAD SLUŽBY

Když se Kristus naposledy setkal se svými učedníky u jezera, zkoušel Petra tím, že mu třikrát položil tutéž otázku: “Miluješ mne?” (J 21,15-17) Pak mohl Petr znovu zaujmout své místo mezi Dvanácti. Přitom mu byl svěřen úkol — měl pást Boží stádo. Nyní, když se obrátil a byl přijat, měl usilovat nejen o záchranu těch, kteří ještě nepatřili ke stádu, ale měl být také pastýřem ovcí. PNL 297.5

Kristus řekl Petrovi, že služba má jen jedinou podmínku: “Miluješ mne?” Láska je rozhodujícím předpokladem. I kdyby měl Petr všechny ostatní schopnosti, bez lásky ke Kristu by nemohl být věrným pastýřem Božího stáda. Poznání, laskavost, výmluvnost a horlivost jsou pro zdárné dílo také důležité; chybí-li však křesťanskému kazateli láska ke Kristu, pak je jeho práce neúspěšná. PNL 298.1

Láska ke Kristu není jen chvilkové citové vzplanutí, ale živá zásada, která by se měla v našem životě projevit jako přetrvávající moc. Je-li povaha a chování pastýře v souladu s pravdami, které zastává, pak Bůh vtiskne jeho práci pečeť svého za-líbení. Pastýř a jeho stádo budou jedno, protože budou spojeni společnou nadějí v Kristu. PNL 298.2

Způsob, jakým Spasitel jednal s Petrem, byl ponaučením pro něj i pro jeho bratry. Přestože Petr svého Pána zapřel, Ježíšova láska k němu se nikdy nezměnila. Když pak apoštol začal kázat Boží slovo druhým, měl hříšníkům projevovat trpělivost, soucit a odpouštějící lásku. Měl mít na paměti svou vlastní slabost a své vlastní selhání a k ovcím a beránkům, kteří mu byli svěřeni, se měl chovat stejně laskavě, jako se Kristus choval k němu. PNL 298.3

Lidem, kteří sami podléhají zlu, hrozí nebezpečí, že budou s pokoušenými a chybujícími zacházet hrubě. Nedokážou číst v lidské mysli a nevědí nic o zápasech, které člověk svádí ve svém nitru, a o boles-tech, které prožívá. Je třeba, aby se naučili napomínat s láskou, udělovat rány, které uzdravují, a varovat a zároveň povzbuzovat. PNL 298.4

Po celou dobu své služby Petr věrně dohlížel na stádo, které bylo svěřeno do jeho péče. Tím dokazoval, že je hoden úkolu a zodpovědnosti, jimiž ho Spasitel pověřil. Neustále vyvyšoval Ježíše Nazaretského jako naději Izraele a Spasitele lidstva. Svůj vlastní život plně podřídil vůli svého Pána. Všemi dostupnými prostředky se snažil vychovávat věřící k pilné službě. Svou příkladnou zbožností a neúnavnou činorodostí nadchl řadu nadějných mladých mužů, takže se cele zasvětili dílu evangelia. S postupem času vliv apoštola jako vychovatele a vedoucího představitele církve vzrůstal. Ačkoli nikdy nezapomněl, že jeho úkolem je působit především mezi židy, vydal svědectví v řadě zemí a posílil ve víře v evangelium mnoho lidí. PNL 298.5