Poslové Naděje A Lásky

PRÁCE S LIDMI

Kazatel by se měl co nejvíce stýkat s lidmi, pro které pracuje, aby se s nimi seznámil a mohl lépe přizpůsobit své učení jejich potřebám. Když dokončí své kázání, jeho dílo teprve začíná. Čeká ho práce s lidmi. Měl by je navštěvovat v jejich domovech, srdečně s nimi hovořit a pokorně se s nimi modlit. Některé rodiny nebudou osloveny pravdami Božího slova, dokud správci Boží milosti nevstoupí do jejich domovů a neukážou jim cestu do nebe. Ale smýšlení těch, kdo konají toto dílo, musí být v sou-ladu se smýšlením Pána Ježíše. PNL 208.3

Mnohé z těchto myšlenek vyplývají z příkazu: “Vyjdi za lidmi na cesty a k ohradám a přinuť je, ať přijdou, aby se můj dům naplnil.” (L 14,23) Když Boží služebníci vyučují pravdu v rodinách, měli by vždy usilovat o sblížení s lidmi, které chtějí získat. Budou-li takto spolupracovat s Bohem, vyzbrojí je duchovní silou. Sám Kristus povede jejich práci a do úst jim vloží slova, která na jejich posluchače hluboce zapůsobí. Výsadou každého kazatele by mělo být, že může společně s Pavlem říct: Oznámil jsem vám “celou Boží vůli a nic jsem nezamlčel”. “Víte, že jsem vám nezamlčel nic, co by vám bylo k prospěchu; všechno jsem vám řekl, když jsem vás učil ve shromáždění i v rodinách.” Naléhal jsem na vás, abyste se obrátili “k Bohu a uvěřili v našeho Pána, Ježíše Krista” (Sk 20,27.20.21). PNL 208.4

Spasitel chodil od jednoho domu ke druhému, uzdravoval nemocné, utěšoval truchlící, pomáhal trpícím a konejšil zoufalé. Bral malé děti do náručí, žehnal jim a povzbuzoval a uklidňoval jejich unavené matky’. S vytrvalou laskavostí a dobrotou čelil veškeré lidské bídě a utrpení. Nepracoval sám pro sebe, ale pro druhé. Sloužil všem lidem. Jeho nej-niternější potřebou bylo povzbudit a posílit každého, s kým se setkal. Když lidé naslouchali pravdám vycházejícím z jeho úst, které se podstatně lišily od tradic a učení rabínů, probouzela se v nich naděje. V jeho učení se skrývala opravdovost, která dodávala jeho slovům přesvědčivost a moc. PNL 209.1