Poslové Naděje A Lásky

REAKCE LIDU

Jak zajímavá podívaná: Odevšad přicházejí lidé, aby si vyslechli od apoštolů pravdu o Ježíši. Tisknou se jeden na druhého a zaplňují chrám. Jsou zde i kněží a přední mužové. Stále ještě se nenávistně mračí. Jsou plní nesmiřitelné zášti vůči Kristu a na jejich rukou stále ještě ulpívá krev, kterou prolili, když křižovali Spasitele světa. Domnívali se, že apoštolové budou zastrašeni násilím a vraždou; namísto toho se setkávají s nebojácnými muži, kteří plni Ducha a s velkou mocí hlásají, že Ježíš Nazaretský je Bůh. Slyší je, jak směle prohlašují, že ten, koho před nedávnem ponižovali, zesměšňovali, surově bičovali a nakonec ukřižovali, je Pánem života, který je nyní vyvýšen a usedl po Boží pravici. PNL 25.5

Někteří z těch, kdo apoštolům naslouchali, se aktivně podíleli na Kristově odsouzení a popravě. Přizvukovali hlučícímu davu, když volal po jeho ukřižování. Když před nimi Ježíš a Barabáš stáli v soudní síni a Pilát se zeptal: “Koho vám mám propustit?”, křičeli: “Toho ne, ale Barabáše!” (Mt 27,17; J 18,40) Potom jim Pilát vydal Krista se slovy: “Vy sami si ho ukřižujte! Já na něm vinu nenalézám;” “já nejsem vinen krví toho člověka” a oni volali: “Krev jeho na nás a na naše děti!” (J 19,6; Mt 27,24.25) PNL 25.6

Nyní se od apoštolů dozvěděli, že ukřižovali Božího Syna. Kněží a přední mužové se třásli. Lidu se zmocnila úzkost a pocit viny. “Byli zasaženi v srdci a řekli Petrovi i ostatním apoštolům: ‘Co máme dělat, bratří?’” (Sk 2,37) Mezi posluchači byli i zbožní, upřímně věřící Židé. Moc, s jakou řečník pronášel svá slova, je přesvědčila, že Ježíš byl skutečně Mesiáš. PNL 26.1

“Petr jim odpověděl: ‘Obraťte se a každý z vás ať přijme křest ve jménu Ježíše Krista na odpuštění svých hříchů, a dostanete dar Ducha svatého. Neboť to zaslíbení platí vám a vašim dětem i všem daleko široko, které si povolá Pán, náš Bůh.’” (Sk 2,38.39) PNL 26.2

Lidem, kteří uznali svou vinu, Petr připomněl, že Krista zavrhli jenom proto, že se nechali oklamat kněžími a předními muži. Pokud si k nim dál budou chodit pro rady a budou vyčkávat, až oni uznají Krista, pak se jej sami nikdy neodváží přijmout. Přestože tito vlivní muži předstírali zbožnost, dychtili po pozemském bohatství a světské slávě. Nebyli ochotni přijít ke Kristu a nechat se jím osvítit. PNL 26.3