Český ekumenický překlad

133/1189

4Mojžíšova 16

1 Lévijec Kórach, syn Jishára, syna Kehatova, přibral Dátana a Abírama, syny Elíabovy, též Óna, syna Peletova, Rúbenovce,

2 a s dvěma sty padesáti muži povstali proti Mojžíšovi; byli to Izraelci, předáci pospolitosti, kteří zastupovali lid při slavnostech, muži pověstní.

3 Shromáždili se proti Mojžíšovi a Áronovi a vyčítali jim: “Příliš mnoho si osobujete. Celá pospolitost, všichni v ní jsou svatí a Hospodin je uprostřed nich. Proč se povznášíte nad Hospodinovo shromáždění?”

4 Když to Mojžíš uslyšel, padl na tvář.

5 Potom promluvil ke Kórachovi a celé jeho skupině: “Ráno oznámí Hospodin, kdo je jeho a kdo je svatý, komu tedy dovolí, aby k němu přistupoval. Koho vyvolí, tomu dovolí, aby k němu přistupoval.

6 Udělejte toto: Vezměte si kadidelnice, Kórach a celá jeho skupina,

7 a zítra do nich dejte oheň a vložte na ně před Hospodinem kadidlo. Muž, kterého vyvolí Hospodin, ten bude svatý. Příliš mnoho si osobujete, Léviovci!”

8 Potom řekl Mojžíš Kórachovi: “Nuže poslyšte, Léviovci.

9 Je vám to málo, že vás Bůh Izraele oddělil od pospolitosti Izraele a dovolil, abyste k němu přistupovali, vykonávali službu při Hospodinově příbytku, stáli před pospolitostí a přisluhovali jí?

10 Dovolil přistupovat tobě i všem tvým bratřím Léviovcům s tebou. A vy se domáháte i kněžského úřadu.

11 To znamená, že ty a celá tvoje skupina se srocujete proti Hospodinu. Co je Áron, že proti němu reptáte?”

12 Nato dal Mojžíš předvolat Dátana a Abírama, syny Elíabovy. Odpověděli: “Nepřijdeme.

13 Což je to málo, že jsi nás vyvedl ze země oplývající mlékem a medem, abys nás umořil na poušti? To se ještě opovažuješ dělat ze sebe nad námi velitele?

14 Ještě jsi nás neuvedl do země oplývající mlékem a medem, ještě jsi nám nedal do dědictví pole ani vinice. To chceš vyloupnout těmto mužům oči? Nepřijdeme.”

15 Mojžíš zlobně vzplanul a volal k Hospodinu: “Neobracej se k jejich obětním darům. Ani jediného osla jsem od nich nevzal a nikomu z nich jsem neudělal nic zlého.”

16 Mojžíš potom Kórachovi nařídil: “Ty a celá tvoje skupina buďte zde před Hospodinem. Zítra tu budete, ty, oni i Áron.

17 Každý si vezměte svou kadidelnici; dáte do ní kadidlo a přinesete každý svou kadidelnici před Hospodina, dvě stě padesát kadidelnic. Také ty a Áron, každý svou kadidelnici.”

18 Každý si tedy vzal svou kadidelnici, dali do nich oheň, vložili do nich kadidlo a postavili se ke vchodu do stanu setkávání, i Mojžíš a Áron.

19 Kórach shromáždil proti nim celou pospolitost ke vchodu do stanu setkávání. Vtom se celé pospolitosti ukázala Hospodinova sláva.

20 Hospodin promluvil k Mojžíšovi a Áronovi:

21 “Oddělte se od této pospolitosti. Chci s nimi rázně skoncovat.”

22 Oba padli na tvář a volali: “Bože, Bože duchů veškerého tvorstva, jen jediný muž zhřešil a ty bys byl rozlícen na celou pospolitost?”

23 Hospodin promluvil k Mojžíšovi:

24 “Domluv pospolitosti: Vykliďte prostor kolem příbytku Kórachova, Dátanova a Abíramova!”

25 Mojžíš se hned odebral k Dátanovi a Abíramovi a starší izraelští šli za ním.

26 Promluvil k pospolitosti: “Odstupte od stanů těchto svévolných mužů a nedotýkejte se ničeho, co je jejich, abyste nebyli smeteni spolu se všemi jejich hříchy.”

27 I vyklidili okolí příbytku Kórachova, Dátanova a Abíramova. Dátan a Abíram však vyšli a postavili se u vchodu do svých stanů se svými ženami, syny a dětmi.

28 Mojžíš řekl: “Podle toho poznáte, že mě poslal Hospodin, abych činil všechny tyto skutky, a že nedělám nic z vlastní vůle:

29 Jestliže tito lidé zemřou, jako umírá každý člověk, a postihne je obecný lidský úděl, neposlal mě Hospodin.

30 Jestliže však Hospodin stvoří něco mimořádného a půda rozevře svůj chřtán a pohltí je se vším, co je jejich, takže sestoupí zaživa do podsvětí, poznáte, že tito muži znevážili Hospodina.”

31 Sotva to všechno domluvil, rozpoltila se pod nimi půda,

32 země otevřela svůj chřtán a pohltila je i jejich obydlí a všechny lidi, kteří byli s Kórachem, i všechen majetek.

33 Sestoupili do podsvětí zaživa se vším, co bylo jejich, a země se nad nimi zavřela; zmizeli zprostředku shromáždění.

34 Celý Izrael, který byl kolem nich, při jejich křiku utekl. Řekli si: “Aby i nás země nepohltila.”

35 Od Hospodina pak vyšlehl oheň a pozřel těch dvě stě padesát mužů přinášejících kadidlo.