Český ekumenický překlad
3Mojžíšova 21
1 Hospodin řekl Mojžíšovi: “Mluv ke kněžím, Áronovcům, a řekni jim: Žádný kněz se neposkvrní při někom mrtvém ze svého lidu
2 s výjimkou svého nejbližšího příbuzného: matky, otce, syna, dcery, bratra
3 a svobodné sestry; byla mu blízká, protože se neprovdala; při ní se smí poskvrnit.
4 Neposkvrní se ve svém lidu ani jako manžel, aby nebyl znesvěcen.
5 Kněží si nebudou vyholovat na hlavě lysinu ani zastřihovat okraj svého vousu ani své tělo zjizvovat.
6 Mají být svatí pro svého Boha; neznesvětí jeho jméno, neboť přinášejí ohnivé oběti Hospodinovy, chléb svého Boha. Proto budou svatí.
7 Nevezmou si za ženu nevěstku nebo zneuctěnou ženu, ani se neožení se ženou zapuzenou od muže, neboť kněz je svatý pro svého Boha.
8 Měj ho tedy za svatého, neboť přináší na oltář chléb tvého Boha. Bude pro tebe svatý, protože svatý jsem já Hospodin; já vás posvěcuji.
9 Když se dcera některého kněze znesvětí smilstvem, znesvětila svého otce; bude upálena.
10 Kněz, přední mezi svými bratry, na jehož hlavu byl vylit olej pomazání a který byl uveden v úřad, aby oblékal kněžské roucho, nebude mít vlasy na hlavě neupravené a neroztrhne své roucho.
11 Nepřistoupí k nikomu mrtvému, neposkvrní se ani při svém otci ani při své matce.
12 Nevyjde ze svatyně a neznesvětí svatyni svého Boha, neboť byl zasvěcen olejem pomazání svého Boha. Já jsem Hospodin.
13 Za ženu si vezme jen pannu.
14 S vdovou nebo zapuzenou nebo zneuctěnou či s nevěstkou, se žádnou takovou se neožení. Vezme si za ženu pannu ze svého lidu,
15 aby neznesvětil své potomstvo ve svém lidu. Já jsem Hospodin, já ho posvěcuji.”
16 Hospodin dále mluvil k Mojžíšovi:
17 “Mluv k Áronovi: Když se v pokoleních tvého potomstva vyskytne muž, který by měl nějakou vadu, nepřiblíží se, aby přinášel chléb svého Boha.
18 Nepřiblíží se žádný muž s vadou: nikdo slepý nebo kulhavý nebo se znetvořenou tváří nebo s některým údem příliš dlouhým,
19 nebo kdo by měl zlomenou nohu nebo zlomenou ruku,
20 nebo hrbatý nebo zakrnělý nebo se skvrnou na oku nebo postižený svrabem nebo lišejem nebo s rozdrcenými varlaty.
21 Nikdo z potomstva kněze Árona, kdo by měl nějakou vadu, se nepřiblíží, aby přinášel ohnivé oběti Hospodinovy. Má vadu, nepřiblíží se, aby přinášel chléb svého Boha.
22 Chléb svého Boha z velesvatých i svatých darů smí jíst.
23 Ale nesmí přistupovat k oponě a nepřiblíží se k oltáři, neboť má vadu, aby neznesvětil prostory mé svatyně. Já jsem Hospodin, já je posvěcuji.”
24 Mojžíš to vyhlásil Áronovi, jeho synům a všem Izraelcům.