Český ekumenický překlad
Židům 12
1 Proto i my, obklopeni takovým zástupem svědků, odhoďme všecku přítěž i hřích, který se nás tak snadno přichytí, a vytrvejme v běhu, jak je nám uloženo,
2 s pohledem upřeným na Ježíše, který vede naši víru od počátku až do cíle. Místo radosti, která se mu nabízela, podstoupil kříž, nedbaje na potupu; proto usedl po pravici Božího trůnu.
3 Myslete na to, co všecko on musel snést od hříšníků, abyste neochabovali a neklesali na duchu.
4 Ještě jste v zápase s hříchem nemuseli prolít svou krev.
5 Což jste zapomněli na slova, jimiž vás Bůh povzbuzuje jako své syny: ‘Synu můj, podrobuj se kázni Páně a neklesej na mysli, když tě kárá.
6 Koho Pán miluje, toho přísně vychovává, a trestá každého, koho přijímá za syna.’
7 Podvolujte se jeho výchově; Bůh s vámi jedná jako se svými syny. Byl by to vůbec syn, kdyby ho otec nevychovával?
8 Jste-li bez takové výchovy, jaké se dostává všem synům, pak nejste synové, ale cizí děti.
9 Naši tělesní otcové nás trestali, a přece jsme je měli v úctě; nemáme být mnohem víc poddáni tomu Otci, který dává Ducha a život?
10 A to nás naši tělesní otcové vychovávali podle svého uvážení a jen pro krátký čas, kdežto nebeský Otec nás vychovává k vyššímu cíli, k podílu na své svatosti.
11 Přísná výchova se ovšem v tu chvíli nikdy nezdá příjemná, nýbrž krušná, později však přináší ovoce pokoje a spravedlnost těm, kdo jí prošli.
12 ‘Posilněte proto své zemdlené ruce i klesající kolena’
13 a ‘vykročte jistým krokem’, aby to, co je chromé, docela nezchromlo, ale naopak se uzdravilo.
14 Usilujte o pokoj se všemi a o svatost, bez níž nikdo nespatří Pána.
15 Dbejte na to, ať nikdo nepromešká Boží milost; ať se nerozbují nějaký jedovatý kořen, který by nakazil mnohé.
16 Ať nikdo není nevěrný a bezbožný jako Ezau, který prodal prvorozenství za jediný pokrm.
17 Víte přece, že když se potom chtěl stát dědicem požehnání, byl odmítnut. Neměl už příležitost k nápravě, ačkoliv ji s pláčem hledal.
18 Nestanuli jste jako Izrael před tím, co je hmatatelné: před ‘hořícím ohněm, temnotou, mrákotou, bouří,
19 zvukem polnice a před hlasem Božích slov’, při němž posluchači prosili, aby toho byli ušetřeni.
20 Nemohli totiž snést slova výstrahy: ‘Dotkne-li se i jen zvíře té hory, bude ukamenováno.’
21 Pohled na to, co viděli, byl tak hrozný, že Mojžíš řekl: ‘Třesu se hrůzou a děsem.’
22 Vy stojíte před horou Siónem a městem Boha živého, nebeským Jeruzalémem, před nesčetným zástupem andělů
23 a slavnostním shromážděním církve prvorozených, jejichž jména jsou zapsána v nebi, a před Bohem, soudcem všech, a před zesnulými spravedlivými, kteří již dosáhli cíle,
24 a před Ježíšem, prostředníkem nové smlouvy, a před jeho krví, která nás očišťuje, neboť volá naléhavěji než krev Ábelova.
25 Varujte se tedy odmítnout toho, kdo k vám mluví. Jestliže neunikli trestu ti, kdo odmítli tlumočníka Božích příkazů na zemi, tím spíše neunikneme my, odvrátíme-li se od toho, který mluví z nebe.
26 Jeho hlas tehdy zatřásl zemí, nyní však slibuje: ‘Ještě jednou otřesu’ nejen ‘zemí’, nýbrž i ‘nebem’.
27 Těmito slovy naznačuje, že otřese vším stvořením a promění je, aby zůstalo jen to, co je neotřesitelné.
28 Buďme vděčni za to, že dostáváme neotřesitelné království, a služme proto Bohu tak, jak se jemu líbí, s bázní a úctou.
29 Vždyť ‘náš Bůh je oheň stravující’.