Český ekumenický překlad
Efezským 4
1 Proto vás já, vězeň kvůli Pánu, prosím, abyste tomu povolání, kterého se vám dostalo,
2 dělali čest svým životem, vždy skromní, tiší a trpěliví. Snášejte se navzájem v lásce
3 a usilovně hleďte zachovat jednotu Ducha, spojeni svazkem pokoje.
4 Jedno tělo a jeden Duch, k jedné naději jste byli povoláni;
5 jeden je Pán, jedna víra, jeden křest,
6 jeden Bůh a Otec všech, který je nade všemi, skrze všechny působí a je ve všech.
7 Každému z nás byla dána milost podle míry Kristova obdarování.
8 Proto je řečeno: ‘Vystoupil vzhůru, zajal nepřátele, dal dary lidem.’
9 Co jiného znamená ‘vystoupil’, než že předtím sestoupil dolů na zem?
10 Ten, který sestoupil, je tedy tentýž, který také vystoupil nade všechna nebesa, aby naplnil všechno, co jest.
11 A toto jsou jeho dary: jedny povolal za apoštoly, jiné za proroky, jiné za zvěstovatele evangelia, jiné za pastýře a učitele,
12 aby své vyvolené dokonale připravil k dílu služby - k budování Kristova těla,
13 až bychom všichni dosáhli jednoty víry a poznání Syna Božího, a tak dorostli zralého lidství, měřeno mírou Kristovy plnosti.
14 Pak už nebudeme nedospělí, nebudeme zmítáni a unášeni závanem kdejakého učení - lidskou falší, chytráctvím a lstivým sváděním k bludu.
15 Buďme pravdiví v lásce, ať ve všem dorůstáme v Krista. On je hlava,
16 z něho roste celé tělo, pevně spojené klouby navzájem se podpírajícími, a buduje se v lásce podle toho, jak je každé části dáno.
17 To vám říkám a dotvrzuji jménem Páně: nežijte tak, jako žijí pohané podle svých marných představ.
18 Mají zatemnělou mysl a odcizili se Božímu životu pro svou nevědomost a zatvrzelé srdce.
19 Otupěli, propadli bezuzdnosti a s chtivostí dělají hanebné věci.
20 Vy jste se však u Krista takovým věcem neučili -
21 pokud jste ovšem o něm slyšeli a byli v něm vyučeni podle pravdy, která je v Ježíši.
22 Odložte dřívější způsob života, staré lidství, které hyne klamnými vášněmi,
23 obnovte se duchovním smýšlením,
24 oblecte nové lidství, stvořené k Božímu obrazu ve spravedlnosti a svatosti pravdy.
25 Proto zanechte lži a ‘mluvte pravdu každý se svým bližním’, vždyť jste údy téhož těla.
26 ‘Hněváte-li se, nehřešte.’ Nenechte nad svým hněvem zapadnout slunce
27 a nedopřejte místa ďáblu.
28 Kdo kradl, ať už nekrade, ale ať raději přiloží ruce k pořádné práci, aby se měl o co rozdělit s potřebnými.
29 Z vašich úst ať nevyjde ani jedno špatné slovo, ale vždy jen dobré, které by pomohlo, kde je třeba, a tak posluchačům přineslo milost.
30 A nezarmucujte svatého Ducha Božího, jehož pečeť nesete pro den vykoupení.
31 Ať je vám vzdálena všechna tvrdost, zloba, hněv, křik, utrhání a s tím i každá špatnost;
32 buďte k sobě navzájem laskaví, milosrdní, odpouštějte si navzájem, jako i Bůh v Kristu odpustil vám.