Český ekumenický překlad

1056/1189

Římanům 10

1 Bratří, toužím z celého srdce a modlím se k Bohu, aby Izrael došel spásy.

2 Vždyť jim mohu dosvědčit, že jsou plni horlivosti pro Boha, jenže bez pravého poznání.

3 Nevědí, že spravedlnost je od Boha, a chtějí uplatnit svou vlastní; proto se spravedlnosti Boží nepodřídili.

4 Vždyť Kristus je konec zákona, aby spravedlnosti došel každý, kdo věří.

5 Mojžíš píše o spravedlnosti, založené na zákoně: ‘Člověk, který tak jedná, bude živ.’

6 Avšak spravedlnost založená na víře mluví takto: ‘Nezabývej se myšlenkou: kdo vystoupí na nebe?’ - aby Krista přivedl dolů -

7 ‘ani neříkej: kdo sestoupí do propasti?’ - aby Krista vyvedl z říše mrtvých.

8 Co však praví? ‘Blízko tebe je slovo, v tvých ústech a ve tvém srdci’; je to slovo víry, které zvěstujeme.

9 Vyznáš-li svými ústy Ježíše jako Pána a uvěříš-li ve svém srdci, že ho Bůh vzkřísil z mrtvých, budeš spasen.

10 Srdcem věříme k spravedlnosti a ústy vyznáváme k spasení,

11 neboť Písmo praví: ‘Kdo v něho věří, nebude zahanben.’

12 Není rozdílu mezi Židem a Řekem: Vždyť je jeden a týž Pán všech, štědrý ke všem, kdo ho vzývají, neboť

13 ‘každý, kdo vzývá jméno Páně, bude spasen’.

14 Ale jak mohou vzývat toho, v něhož neuvěřili? A jak mohou uvěřit v toho, o kom neslyšeli? A jak mohou uslyšet, není-li tu nikdo, kdo by ho zvěstoval?

15 A jak mohou zvěstovat, nejsou-li posláni? Je přece psáno: ‘Jak vítaný je příchod těch, kteří zvěstují dobré věci!’

16 Ale ne všichni přijali evangelium. Už Izaiáš říká: ‘Hospodine, kdo uvěřil naší zvěsti?’

17 Víra je tedy ze zvěstování a zvěstování z pověření Kristova.

18 Ptám se však: To snad nikdy neslyšeli zvěst? Ovšemže slyšeli! ‘Po celé zemi se rozlehl jejich hlas, do nejzazších končin jejich slova.’

19 Ptám se tedy: Nepochopil Izrael, co mu bylo zvěstováno? Nepochopil; už u Mojžíše se přece říká: ‘Vzbudím ve vás žárlivost na národ, který není národem, proti národu pošetilému vás popudím k hněvu.’

20 A Izaiáš má odvahu říci: ‘Dal jsem se nalézti těm, kteří mě nehledali, dal jsem se poznat těm, kteří se po mně neptali.’

21 O Izraeli však říká: ‘Každý den jsem vztahoval ruce k lidu neposlušnému a vzpurnému.’