Český ekumenický překlad
Skutky 25
1 Za tři dny po svém příchodu do provincie odebral se Festus z Cesareje do Jeruzaléma.
2 Tam se k němu dostavili velekněží a přední Židé se žalobou proti Pavlovi. Žádali ho,
3 aby jim prokázal laskavost a dal Pavla přivést do Jeruzaléma. Ale byla to léčka, protože chtěli Pavla na cestě zabít.
4 Festus jim odpověděl, že Pavel je ve vazbě v Cesareji a on sám že také brzo odcestuje.
5 A řekl: “Ať tedy vaši zástupci tam jdou se mnou a podají na toho člověka žalobu, jestliže se něčeho dopustil.”
6 Festus se mezi nimi nezdržel víc než osm nebo deset dní a vrátil se do Cesareje. Na druhý den zasedl k soudu a rozkázal přivést Pavla.
7 Když ho přivedli, postavili se proti němu Židé, kteří přišli z Jeruzaléma, a vznášeli mnoho těžkých obvinění; nemohli je však nijak dokázat.
8 Pavel se hájil takto: “Neprovinil jsem se ničím ani proti židovskému zákonu, ani proti chrámu, ani proti císaři.”
9 Festus se chtěl zavděčit Židům a odpověděl Pavlovi: “Chceš jít do Jeruzaléma a tam být přede mnou souzen z těchto obvinění?”
10 Ale Pavel řekl: “Stojím před císařským soudem, kde mám být souzen. Proti Židům jsem se v ničem neprovinil, jak i ty velmi dobře víš.
11 Jestliže jsem vinen a spáchal jsem něco, za co si zasloužím smrt, nezdráhám se zemřít. Není-li však pravda, z čeho mě tito žalobci obviňují, nikdo mě jim nemůže vydat. Odvolávám se k císaři.”
12 Nato Festus promluvil se svými rádci a pak odpověděl: “K císaři ses odvolal, k císaři půjdeš.”
13 Uplynulo několik dní a do Cesareje přišli král Agrippa a Bereniké, aby pozdravili Festa.
14 Protože se tam zdrželi nějakou dobu, předložil Festus králi Pavlův případ. Řekl: “Je zde muž, kterého Félix zanechal ve vazbě.
15 Když jsem přišel do Jeruzaléma, obrátili se na mne velekněží a židovští starší se žalobou proti němu a žádali jeho odsouzení.
16 Odpověděl jsem jim, že Římané nemají ve zvyku odsoudit člověka, dokud není postaven před žalobce a nedostane možnost hájit se proti jejich obvinění.
17 Když sem přišli, bez odkladu jsem hned druhý den zasedl k soudu a rozkázal jsem přivést toho muže.
18 Žalobci vystoupili proti němu, ale neobviňovali ho ze žádných zločinů, jak jsem očekával,
19 nýbrž měli s ním jen nějaké spory o své náboženství a o nějakého zemřelého Ježíše, o němž Pavel tvrdil, že je živ.
20 Protože se v těchto otázkách nevyznám, navrhoval jsem, zda by se nechtěl odebrat do Jeruzaléma a tam být v té věci souzen.
21 Avšak Pavel podal odvolání a žádal, aby byl ponechán ve vazbě až do rozhodnutí císařova; proto jsem dal rozkaz, aby zůstal ve vězení, než ho pošlu k císaři.”
22 Agrippa řekl Festovi: “Také já bych rád slyšel toho člověka.” Festus odpověděl: “Zítra ho budeš slyšet.”
23 Na druhý den tedy přišli Agrippa a Bereniké s velkou okázalostí a vstoupili spolu s vysokými důstojníky a předními muži města do přijímací síně. Na Festův rozkaz byl přiveden Pavel.
24 Festus pak promluvil: “Králi Agrippo a všichni zde přítomní, vidíte toho muže, na něhož si u mne všichni Židé jak v Jeruzalémě, tak zde stěžovali a křičeli, že nesmí zůstat na živu.
25 Já jsem zjistil, že nespáchal nic, zač by zasluhoval smrt. Protože on sám se odvolal k císaři, rozhodl jsem, že ho k němu pošlu.
26 Nemám však nic určitého, co bych o něm císaři napsal. Proto jsem ho dal předvést před vás a zvláště před tebe, králi Agrippo, abyste ho vyslechli a já se dověděl, co mám napsat.
27 Zdá se mi totiž nerozumné poslat vězně a neuvést zároveň obvinění vznesená proti němu.”