Český ekumenický překlad
Skutky 10
1 V Cesareji žil nějaký muž jménem Kornélius, důstojník pluku zvaného Italský.
2 Byl to člověk zbožný, s celou svou rodinou věřil v jediného Boha, byl velmi štědrý vůči židovskému lidu a pravidelně se modlil k Bohu.
3 Ten měl kolem třetí hodiny odpoledne vidění, v němž jasně spatřil Božího anděla, jak k němu vchází a volá na něj: “Kornélie!”
4 Pohlédl na něj a pln bázně řekl: “Co si přeješ, Pane?” Anděl odpověděl: “Bůh přijal tvé modlitby a almužny a pamatuje na tebe.
5 Vyprav hned posly do Joppe, ať sem přivedou Šimona, zvaného Petr.
6 Bydlí u Šimona koželuha, který má dům u moře.”
7 Když odešel ten anděl, zavolal si Kornélius ze svých lidí dva sluhy a jednoho zbožného vojáka ze své stráže,
8 všechno jim vypravoval a pak je vyslal do Joppe.
9 Druhého dne, právě když se blížili k městu, vyšel Petr za poledne na rovnou střechu domu, aby se modlil.
10 Pak dostal hlad a chtěl se najíst. Zatímco mu připravovali jídlo, upadl do vytržení mysli:
11 Vidí, jak se z otevřeného nebe cosi snáší; podobalo se to veliké plachtě, kterou spouštějí za čtyři cípy k zemi.
12 Byly v ní všechny druhy živočichů: čtvernožci, plazi i ptáci.
13 Tu k němu zazněl hlas: “Vstaň, Petře, zabíjej a jez!”
14 Petr odpověděl: “To ne, Pane! Ještě nikdy jsem nejedl nic, co poskvrňuje a znečišťuje.”
15 Ale hlas se ozval znovu: “Co Bůh prohlásil za čisté, nepokládej za nečisté.”
16 To se opakovalo třikrát a zase to všechno bylo vyneseno vzhůru do nebe.
17 Zatímco Petr úporně přemýšlel, co to jeho vidění může znamenat, podařilo se Kornéliovým poslům nalézt Šimonův dům. Zastavili se před vraty,
18 zavolali a ptali se, zda tu bydlí Šimon, kterému říkají Petr.
19 A Petr stále ještě přemýšlel o svém vidění, když mu Duch řekl: “Jsou tu tři muži a hledají tě;
20 sejdi hned dolů a bez rozpaků s nimi jdi, neboť já jsem je poslal.”
21 Petr tedy sešel dolů k těm mužům a řekl: “Já jsem ten, kterého hledáte. Proč jste za mnou přišli?”
22 Oni odpověděli: “Posílá nás setník Kornélius, muž spravedlivý, který věří v jediného Boha a má dobrou pověst u všeho židovského lidu. Zjevil se mu anděl a rozkázal mu, aby tě pozval do svého domu a vyslechl, co mu máš říci.”
23 Petr je zavedl dovnitř a nechal je u sebe přes noc. Hned druhého dne se s nimi Petr vydal na cestu a ještě několik bratří z Joppe ho doprovázelo.
24 Nazítří přišli do Cesareje. Kornélius je očekával a spolu s ním jeho příbuzní a nejbližší přátelé.
25 Když chtěl Petr vejít, vyšel mu Kornélius vstříc, padl na kolena a poklonil se mu.
26 Ale Petr jej přinutil vstát a řekl: “Vstaň, vždyť i já jsem jen člověk.”
27 Za rozhovoru vešli dovnitř a Petr shledal, že je tam shromážděno mnoho lidí.
28 Promluvil k nim: “Dobře víte, že židům není dovoleno stýkat se s pohany a navštěvovat je. Mně však Bůh ukázal, abych si o žádném člověku nemyslel, že styk s ním poskvrňuje nebo znečišťuje.
29 Proto jsem také bez váhání přišel, když jste pro mne poslali, a nyní se ptám, jaký jste k tomu měli důvod.”
30 Kornélius odpověděl: “Jsou to právě tři dny, co jsem se v tuto chvíli modlil ve svém domě odpolední modlitbu, a náhle stál přede mnou muž v zářícím rouchu
31 a řekl: ‘Kornélie, Bůh vyslyšel tvou modlitbu a ví o tvých dobrých skutcích.
32 Vyprav posly do Joppe a povolej odtud Šimona, kterému říkají Petr. Bydlí v domě koželuha Šimona u moře.’
33 Hned jsem tedy pro tebe poslal a ty jsi ochotně přišel. Nyní jsme tu všichni shromážděni před Bohem a chceme slyšet vše, co ti Pán uložil.”
34 A Petr se ujal slova: “Nyní skutečně vidím, že Bůh nikomu nestraní,
35 ale v každém národě je mu milý ten, kdo v něho věří a činí, co je spravedlivé.
36 To je ta zvěst, kterou Bůh poslal synům izraelským, když vyhlásil pokoj v Ježíši Kristu. On je Pánem všech.
37 Dobře víte, co se dálo po celém Judsku: Začalo to v Galileji po křtu, který kázal Jan.
38 Bůh obdařil Ježíše z Nazareta Duchem svatým a mocí, Ježíš procházel zemí, všem pomáhal a uzdravoval všechny, kteří byli v moci ďáblově, neboť Bůh byl s ním.
39 A my jsme svědky všeho, co činil v zemi judské i v Jeruzalémě. Ale oni ho pověsili na kříž a zabili.
40 Bůh jej však třetího dne vzkřísil a dal mu zjevit se -
41 nikoli všemu lidu, nýbrž jen svědkům, které k tomu napřed vyvolil, totiž nám; my jsme s ním jedli a pili po jeho zmrtvýchvstání.
42 A uložil nám, abychom kázali lidu a dosvědčovali, že je to on, koho Bůh ustanovil za soudce živých i mrtvých.
43 Jemu všichni proroci vydávají svědectví, že pro jeho jméno budou odpuštěny hříchy každému, kdo v něho věří.”
44 Ještě když Petr mluvil, sestoupil Duch svatý na všechny, kteří tu řeč slyšeli.
45 Bratří židovského původu, kteří přišli s Petrem, žasli, že i pohanům byl dán dar Ducha svatého.
46 Vždyť je slyšeli mluvit ve vytržení mysli a velebit Boha. Tu Petr prohlásil:
47 “Kdo může zabránit, aby byli vodou pokřtěni ti, kteří přijali Ducha svatého jako my?”
48 A dal pokyn, aby byli pokřtěni ve jménu Ježíše Krista. Potom jej pozvali, aby u nich zůstal několik dní.