Český ekumenický překlad
Skutky 2
1 Když nastal den letnic, byli všichni shromážděni na jednom místě.
2 Náhle se strhl hukot z nebe, jako když se žene prudký vichr, a naplnil celý dům, kde byli.
3 A ukázaly se jim jakoby ohnivé jazyky, rozdělily se a na každém z nich spočinul jeden;
4 všichni byli naplněni Duchem svatým a začali ve vytržení mluvit jinými jazyky, jak jim Duch dával promlouvat.
5 V Jeruzalémě byli zbožní židé ze všech národů na světě,
6 a když se ozval ten zvuk, sešlo se jich mnoho a užasli, protože každý z nich je slyšel mluvit svou vlastní řečí.
7 Byli ohromeni a divili se: “Což nejsou všichni, kteří tu mluví, z Galileje?
8 Jak to, že je slyšíme každý ve své rodné řeči:
9 Parthové, Médové a Elamité, obyvatelé Mezopotámie, Judeje a Kappadokie, Pontu a Asie,
10 Frygie a Pamfylie, Egypta a krajů Libye u Kyrény a přistěhovalí Římané,
11 židé i obrácení pohané, Kréťané i Arabové; všichni je slyšíme mluvit v našich jazycích o velikých skutcích Božích!”
12 Žasli a v rozpacích říkali jeden druhému: “Co to má znamenat?”
13 Ale jiní říkali s posměškem: “Jsou opilí!”
14 Tu vystoupil Petr spolu s jedenácti, pozvedl hlas a oslovil je: “Muži judští a všichni, kdo bydlíte v Jeruzalémě, toto vám chci oznámit, poslouchejte mě pozorně:
15 Tito lidé nejsou, jak se domníváte, opilí - vždyť je teprve devět hodin ráno.
16 Ale děje se, co bylo řečeno ústy proroka Jóele:
17 ‘A stane se v posledních dnech, praví Bůh, sešlu svého Ducha na všechny lidi, synové vaši a vaše dcery budou mluvit v prorockém vytržení, vaši mládenci budou mít vidění a vaši starci budou mít sny.
18 I na své služebníky a na své služebnice v oněch dnech sešlu svého Ducha, a budou prorokovat.
19 A učiním divy nahoře na nebi a znamení dole na zemi: krev a oheň a oblaka dýmu.
20 Slunce se obrátí v temnotu a měsíc se změní v krev, než přijde den Páně, velký a slavný;
21 a každý, kdo vzývá jméno Páně, bude zachráněn.’
22 Muži izraelští, slyšte tato slova: Ježíše Nazaretského Bůh potvrdil před vašimi zraky mocnými činy, divy a znameními, která mezi vámi skrze něho činil, jak sami víte.
23 Bůh předem rozhodl, aby byl vydán, a vy jste ho rukou bezbožných přibili na kříž a zabili.
24 Ale Bůh ho vzkřísil; vytrhl jej z bolestí smrti, a smrt ho nemohla udržet ve své moci.
25 David o něm praví: ‘Viděl jsem Pána stále před sebou, je mi po pravici, abych nezakolísal;
26 proto se mé srdce zaradovalo a jazyk můj se rozjásal, nadto i tělo mé odpočine v naději,
27 neboť mě nezanecháš v říši smrti a nedopustíš, aby se tvůj Svatý rozpadl v prach.
28 Dal jsi mi poznat cesty života a blízkost tvé tváře mne naplní radostí.’
29 Bratří, o praotci Davidovi vám mohu směle říci, že zemřel a byl pohřben; jeho hrob tu máme až dodnes.
30 Byl to však prorok a věděl o přísaze, kterou se mu Bůh zavázal, že jeho potomka nastolí na jeho trůn;
31 viděl do budoucnosti a mluvil tedy o vzkříšení Kristově, když řekl, že nezůstane v říši smrti a jeho tělo se nerozpadne v prach.
32 Tohoto Ježíše Bůh vzkřísil a my všichni to můžeme dosvědčit.
33 Byl vyvýšen na pravici Boží a přijal Ducha svatého, kterého Otec slíbil; nyní jej seslal na nás, jak to vidíte a slyšíte.
34 David nevstoupil na nebe, ale sám říká: ‘Řekl Hospodin mému Pánu: Usedni po mé pravici,
35 dokud ti nepoložím nepřátele pod nohy.’
36 Ať tedy všechen Izrael s jistotou ví, že toho Ježíše, kterého vy jste ukřižovali, učinil Bůh Pánem a Mesiášem.”
37 Když to slyšeli, byli zasaženi v srdci a řekli Petrovi i ostatním apoštolům: “Co máme dělat, bratří?”
38 Petr jim odpověděl: “Obraťte se a každý z vás ať přijme křest ve jménu Ježíše Krista na odpuštění svých hříchů, a dostanete dar Ducha svatého.
39 Neboť to zaslíbení platí vám a vašim dětem i všem daleko široko, které si povolá Pán, náš Bůh.”
40 A ještě mnoha jinými slovy je Petr zapřísahal a napomínal: “Zachraňte se z tohoto zvráceného pokolení!”
41 Ti, kteří přijali jeho slovo, byli pokřtěni a přidalo se k nim toho dne na tři tisíce lidí.
42 Vytrvale poslouchali učení apoštolů, byli spolu, lámali chléb a modlili se.
43 Všech se zmocnila bázeň, neboť skrze apoštoly se stalo mnoho zázraků a znamení.
44 Všichni, kteří uvěřili, byli pospolu a měli všechno společné.
45 Prodávali svůj majetek a rozdělovali všem podle toho, jak kdo potřeboval.
46 Každého dne pobývali svorně v chrámu, po domech lámali chléb a dělili se o jídlo s radostí a s upřímným srdcem.
47 Chválili Boha a byli všemu lidu milí. A Pán denně přidával k jejich společenství ty, které povolával ke spáse.