Český ekumenický překlad
Jan 13
1 Bylo před velikonočními svátky. Ježíš věděl, že přišla jeho hodina, aby z tohoto světa šel k Otci; miloval své, kteří jsou ve světě, a prokázal svou lásku k nim až do konce.
2 Když byli u večeře a ďábel již vložil do srdce Jidáše Iškariotského, syna Šimonova, aby ho zradil,
3 Ježíš vstal od stolu a vědom si toho, že mu Otec dal všecko do rukou a že od Boha vyšel a k Bohu odchází,
4 odložil svrchní šat, vzal lněné plátno a přepásal se;
5 pak nalil vodu do umyvadla a začal učedníkům umývat nohy a utírat je plátnem, jímž byl přepásán.
6 Přišel k Šimonu Petrovi a ten mu řekl: “Pane, ty mi chceš mýt nohy?”
7 Ježíš odpověděl: “Co já činím, nyní nechápeš, potom však to pochopíš.”
8 Petr mu řekl: “Nikdy mi nebudeš mýt nohy!” Ježíš odpověděl: “Jestliže tě neumyji, nebudeš mít se mnou podíl.”
9 Řekl mu Šimon Petr: “Pane, pak tedy nejenom nohy, ale i ruce a hlavu!”
10 Ježíš mu řekl: “Kdo je vykoupán, nepotřebuje než nohy umýt, neboť je celý čistý. I vy jste čistí, ale ne všichni.”
11 Věděl, kdo ho zradí, a proto řekl: Ne všichni jste čistí.
12 Když jim umyl nohy, oblékl si svůj šat, opět se posadil a řekl jim: “Chápete, co jsem vám učinil?
13 Nazýváte mě Mistrem a Pánem, a máte pravdu: Skutečně jsem.
14 Jestliže tedy já, Pán a Mistr, jsem vám umyl nohy, i vy máte jeden druhému nohy umývat.
15 Dal jsem vám příklad, abyste i vy jednali, jako jsem jednal já.
16 Amen, amen, pravím vám, sluha není větší než jeho pán a posel není větší než ten, kdo ho poslal.
17 Když to víte, blaze vám, jestliže to také činíte.
18 Nemluvím o vás všech. Já vím, které jsem vyvolil. Ale má se naplnit slovo Písma: ‘Ten, který se mnou jí chléb, zvedl proti mně patu.’
19 Říkám vám to již nyní předem, abyste potom, až se to stane, uvěřili, že já jsem to.
20 Amen, amen, pravím vám, kdo přijímá toho, koho pošlu, mne přijímá. A kdo přijímá mne, přijímá toho, který mě poslal.
21 Když to Ježíš řekl, v hlubokém zármutku dosvědčil: “Amen, amen, pravím vám, jeden z vás mě zradí.”
22 Učedníci se dívali jeden na druhého v nejistotě, o kom to mluví.
23 Jeden z učedníků, kterého Ježíš miloval, byl u stolu po jeho boku.
24 Na toho se Šimon obrátil a řekl: “Zeptej se, o kom to mluví!”
25 Ten učedník se naklonil těsně k Ježíšovi a zeptal se: “Pane, kdo to je?”
26 Ježíš odpověděl: “Je to ten pro koho omočím tuto skývu chleba a podám mu ji.” Omočil tedy skývu, vzal ji a dal Jidášovi Iškariotskému, synu Šimonovu.
27 Tehdy, po té skývě vstoupil do něho satan. Ježíš mu řekl: “Co chceš učinit, učiň hned!”
28 Nikdo u stolu nepochopil, proč mu to řekl.
29 Protože měl Jidáš u sebe pokladnici, domnívali se někteří, že ho poslal nakoupit, co potřebují na svátky, nebo dát něco chudým.
30 Jidáš přijal skývu, a hned vyšel ven. byla noc.
31 Když Jidáš vyšel ven, Ježíš řekl: “Nyní byl oslaven Syn člověka a Bůh byl oslaven v něm;
32 Bůh jej také oslaví v sobě a oslaví jej hned.
33 Dítky, ještě jen krátký čas jsem s vámi. Budete mě hledat, a jako jsem řekl Židům, tak nyní říkám i vám: Kam já odcházím, tam vy přijít nemůžete.
34 Nové přikázání vám dávám, abyste se navzájem milovali; jako já jsem miloval vás, i vy se milujte navzájem.
35 Podle toho všichni poznají, že jste moji učedníci, budete-li mít lásku jedni k druhým.”
36 Šimon Petr mu řekl: “Pane, kam odcházíš?” Ježíš odpověděl: “Kam já jdu, tam mne nyní následovat nemůžeš; budeš mne však následovat později.”
37 Šimon Petr mu řekl: “Pane, proč tě nemohu nyní následovat?” Svůj život za tebe položím.”
38 Ježíš odpověděl: “Svůj život za mne položíš? Amen, amen, pravím tobě: Než kohout zakokrhá, třikrát mě zapřeš.”