Český ekumenický překlad
Lukáš 19
1 Ježíš vešel do Jericha a procházel jím.
2 Tam byl muž jménem Zacheus, vrchní celník a veliký boháč;
3 toužil uvidět Ježíše, aby poznal, kdo to je, ale poněvadž byl malé postavy, nemohl ho pro zástup spatřit.
4 Běžel proto napřed a vylezl na moruši, aby ho uviděl, neboť tudy měl jít.
5 Když Ježíš přišel k tomu místu, pohlédl vzhůru a řekl: “Zachee, pojď rychle dolů, neboť dnes musím zůstat v tvém domě.”
6 On rychle slezl a s radostí jej přijal.
7 Všichni, kdo to uviděli, reptali: “On je hostem u hříšného člověka!”
8 Zacheus se zastavil a řekl Pánu: “Polovinu svého jmění, Pane, dávám chudým, a jestliže jsem někoho ošidil, nahradím mu to čtyřnásobně.”
9 Ježíš mu řekl: “Dnes přišlo spasení do tohoto domu; vždyť je to také syn Abrahamův.
10 Neboť Syn člověka přišel, aby hledal a spasil, co zahynulo.”
11 Těm, kteří to slyšeli, pověděl ještě podobenství, protože byl blízko Jeruzaléma a oni se domnívali, že království Boží se má zjevit ihned.
12 Proto řekl: “Jeden muž vznešeného rodu měl odejít do daleké země, aby si odtud přinesl královskou hodnost.
13 Zavolal si deset svých služebníků a dal jim deset hřiven a řekl jim: ‘Hospodařte s nimi, dokud nepřijdu.’
14 Ale občané ho nenáviděli a poslali vzápětí poselstvo, aby vyřídilo: ‘Nechceme tohoto člověka za krále!’
15 Když se však jako král vrátil, dal si předvolat služebníky, kterým svěřil peníze, aby se přesvědčil, jak s nimi kdo hospodařil.
16 Přišel první a řekl: ‘Pane, tvoje hřivna vynesla deset hřiven.’
17 Řekl mu: ‘Správně, služebníku dobrý, poněvadž jsi byl věrný v docela malé věci, budeš vládnout nad deseti městy.’
18 Přišel druhý a řekl: ‘Pane, tvoje hřivna vynesla pět hřiven.’
19 Řekl mu: ‘Ty vládni nad pěti městy.’
20 Přišel další a řekl: ‘Pane, tu je tvoje hřivna; měl jsem ji schovanou v šátku,
21 neboť jsem se tě bál. Jsi přísný člověk: bereš, co jsi nedal, a sklízíš, co jsi nezasel.’
22 Řekne mu: ‘Jsi špatný služebník. Soudím tě podle tvých vlastních slov: věděl jsi, že jsem přísný a beru, co jsem nedal, a sklízím, co jsem nezasel.
23 Proč jsi aspoň mé peníze neuložil, a já bych si je teď vybral i s úrokem.’
24 Své družině pak řekl: ‘Vezměte mu tu hřivnu a dejte ji tomu, kdo má deset hřiven!’
25 Řekli mu: ‘Pane, už má deset.’
26 Pravím vám: ‘Každému, kdo má, bude dáno; kdo nemá, tomu bude odňato i to, co má.
27 Ale mé nepřátele, kteří nechtěli, abych byl králem, přiveďte sem a přede mnou je pobijte.’”
28 Po těchto slovech pokračoval Ježíš v cestě do Jeruzaléma.
29 Když se přiblížil k Betfage a k Betanii u hory, která se nazývá Olivová, poslal dva ze svých učedníků
30 a řekl jim: “Jděte naproti do vesnice, a jak do ní vejdete, naleznete přivázané oslátko, na němž dosud nikdo z lidí neseděl. Odvažte je a přiveďte!
31 Zeptá-li se vás někdo, proč je odvazujete, odpovězte mu: ‘Pán je potřebuje.’”
32 Šli, kam je poslal, a nalezli vše, jak jim řekl.
33 Když oslátko odvazovali, řekli jim jeho majitelé: “Proč to oslátko odvazujete?”
34 Oni odpověděli: “Pán je potřebuje.”
35 Přivedli oslátko k Ježíšovi, hodili přes ně své pláště a Ježíše na ně posadili.
36 A jak jel, prostírali mu své pláště na cestu.
37 Když už se blížil ke svahu Olivové hory, počal celý zástup učedníků radostně a hlasitě chválit Boha za všechny mocné činy, které viděli.
38 Volali: “Požehnaný král, který přichází ve jménu Hospodinově. Na nebi pokoj a sláva na výsostech!”
39 Tu mu řekli někteří farizeové ze zástupu: “Mistře, napomeň své učedníky!”
40 Odpověděl: “Pravím vám, budou-li oni mlčet, bude volat kamení.”
41 Když už byli blízko a uzřel město, dal se nad ním do pláče
42 a řekl: “Kdybys poznalo v tento den i ty, co vede k pokoji! Avšak je to skryto tvým očím.
43 Přijdou na tebe dny, kdy tvoji nepřátelé postaví kolem tebe val, obklíčí a sevřou tě ze všech stran.
44 Srovnají tě se zemí a s tebou i tvé děti; nenechají v tobě kámen na kameni, poněvadž jsi nepoznalo čas, kdy se Bůh k tobě sklonil.”
45 Když vešel do chrámu, začal vyhánět ty, kdo tam prodávali,
46 a řekl jim: “Je psáno: ‘Můj dům bude domem modlitby’, ale vy jste z něho udělali doupě lupičů.”
47 Každý den učil v chrámě; velekněží však a zákoníci i přední mužové z lidu usilovali o to, aby jej zahubili,
48 ale nevěděli, jak by to měli udělat, poněvadž všechen lid mu visel na rtech.