Český ekumenický překlad
Lukáš 5
1 Jednou se na něj lidé tlačili, aby slyšeli Boží slovo, a on stál u břehu jezera Genezaretského;
2 tu uviděl, že u břehu jsou dvě lodi. Rybáři z nich vystoupili a vypírali sítě.
3 Vstoupil do jedné z lodí, která patřila Šimonovi, a požádal ho, aby odrazil kousek od břehu. Posadil se a z lodi učil zástupy.
4 Když přestal mluvit, řekl Šimonovi: “Zajeď na hlubinu a spusťte sítě k lovu!”
5 Šimon mu odpověděl: “Mistře, namáhali jsme se celou noc a nic jsme nechytili. Ale na tvé slovo spustím sítě.”
6 Když to učinili, zahrnuli veliké množství ryb, až se jim sítě trhaly.
7 Dali znamení svým společníkům na druhé lodi, aby jim přišli na pomoc. Oni přijeli a naplnili rybami obě lodi, že se až potápěly.
8 Když to Šimon Petr uviděl, padl Ježíšovi k nohám a řekl: “Odejdi ode mne, Pane, vždyť já jsem člověk hříšný.”
9 Neboť jeho i všechny, kteří s ním byli, pojal úžas nad tím lovem ryb;
10 stejně i Jakuba a Jana, syny Zebedeovy, kteří byli Šimonovými druhy. Ježíš řekl Šimonovi: “Neboj se, od této chvíle budeš lovit lidi.”
11 Přirazili s loďmi k zemi, všechno tam nechali a šli za ním.
12 V jednom městě, kam Ježíš přišel, byl muž plný malomocenství. Jakmile Ježíše spatřil, padl tváří k zemi a prosil ho: “Pane, chceš-li, můžeš mě očistit.”
13 On vztáhl ruku, dotkl se ho a řekl: “Chci, buď čist.” A hned se jeho malomocenství ztratilo.
14 Přikázal mu, aby nikomu nic neříkal: “Ale jdi,” pravil, “ukaž se knězi a obětuj za své očištění, co Mojžíš přikázal - jim na svědectví.”
15 Zvěst o něm se šířila stále víc a scházely se k němu celé zástupy, aby ho slyšely a byly uzdravovány ze svých nemocí.
16 On však odcházíval na pustá místa a tam se modlil.
17 Jednoho dne učil a kolem seděli farizeové a učitelé Zákona, kteří se sešli ze všech galilejských a judských vesnic i z Jeruzaléma. Moc Páně byla s ním, aby uzdravoval.
18 A hle, muži nesli na nosítkách člověka, který byl ochrnutý, a snažili se ho vnést dovnitř a položit před něj.
19 Když viděli, že ho nepronesou zástupem, vystoupili na střechu, udělali otvor v dlaždicích a spustili ochrnutého i s lůžkem přímo před Ježíše.
20 Když viděl jejich víru, řekl tomu člověku: “Tvé hříchy jsou ti odpuštěny.”
21 Zákoníci a farizeové začali uvažovat: “Kdo je ten člověk, že mluví tak rouhavě? Kdo může odpustit hříchy, než sám Bůh?”
22 Ježíš však poznal jejich myšlenky a odpověděl jim: “Jak to, že tak uvažujete?
23 Je snadnější říci ‘Jsou ti odpuštěny tvé hříchy’, nebo říci ‘Vstaň a choď?’
24 Abyste však věděli, že Syn člověka má moc na zemi odpouštět hříchy,” řekl ochrnutému: “Pravím ti, vstaň, vezmi své lůžko a jdi domů.”
25 A ihned před nimi vstal, vzal to, na čem ležel, šel domů a chválil Boha.
26 Všechny zachvátil úžas a chválili Boha. Byli naplněni bázní a říkali: “Co jsme dnes viděli, je nad naše chápání.”
27 Pak vyšel a spatřil celníka jménem Levi, jak sedí v celnici, a řekl mu: Pojď za mnou.”
28 Levi nechal všechno, vstal a šel za ním.
29 A ve svém domě mu připravil velikou hostinu. Bylo tam množství celníků a jiných, kteří s ním stolovali.
30 Ale farizeové a jejich zákoníci reptali a řekli jeho učedníkům: “Jak to, že jíte s celníky a hříšníky?”
31 Ježíš jim odpověděl: “Lékaře nepotřebují zdraví, ale nemocní.
32 Nepřišel jsem volat k pokání spravedlivé, ale hříšníky.”
33 Oni mu řekli: “Učedníci Janovi se často postí a konají modlitby, stejně tak i učedníci farizeů; tvoji však jedí a pijí.”
34 Ježíš jim řekl: “Můžete chtít, aby se hosté na svatbě postili, když je ženich s nimi?
35 Přijdou však dny, kdy od nich bude ženich vzat; potom, v těch dnech, se budou postit.”
36 Řekl jim i podobenství: “Nikdo neutrhne kus látky z nového šatu a nezalátá jím starý šat; jinak bude mít díru v novém a ke starému se se záplata z nového nehodí.
37 A nikdo nedává mladé víno do starých měchů; jinak mladé víno roztrhne měchy a vyteče a měchy přijdou nazmar.
38 Nové víno se musí dát do nových měchů.
39 Kdo se napije starého, nechce nové; řekne: ‘Staré je lepší.’”