Český ekumenický překlad
Marek 14
1 Bylo dva dny před velikonocemi, svátkem nekvašených chlebů. Velekněží a zákoníci přemýšleli, jak by se Ježíše lstí zmocnili a zabili ho.
2 Říkali: “Jen ne při svátečním shromáždění, aby se lid nevzbouřil.”
3 Když byl v Betanii v domě Šimona Malomocného a seděl u stolu, přišla žena, která měla alabastrovou nádobku pravého vzácného oleje z nardu. Rozbila ji a olej vylila na jeho hlavu.
4 Někteří se hněvali: “Nač ta ztráta oleje?
5 Mohl se prodat za víc než tři sta denárů a ty se mohly dát chudým.” A osopili se na ni.
6 Ježíš však řekl: “Nechte ji! Proč ji trápíte? Vykonala na mě dobrý skutek.
7 Vždyť chudé máte stále kolem sebe, a kdykoli chcete, můžete jim činit dobře; mne však nemáte stále.
8 Ona učinila, co měla; už napřed pomazala mé tělo k pohřbu.
9 Amen, pravím vám, všude po celém světě, kde bude kázáno evangelium, bude se mluvit na její památku také o tom, co ona učinila.”
10 Jidáš Iškariotský, jeden z Dvanácti, odešel k velekněžím, aby jim ho zradil.
11 Ti se zaradovali, když to slyšeli, a slíbili mu peníze. I hledal vhodnou příležitost, jak by jim ho vydal.
12 Prvního dne nekvašených chlebů, když se zabíjel velikonoční beránek, řekli Ježíšovi jeho učedníci: “Kde chceš, abychom ti připravili velikonoční večeři?”
13 Poslal dva ze svých učedníků a řekl jim: “Jděte do města a potká vás člověk, který nese džbán vody. Jděte za ním,
14 a kam vejde, řekněte hospodáři: ‘Mistr vzkazuje: Kde je pro mne světnice, v níž bych jedl se svými učedníky velikonočního beránka?’
15 A on vám ukáže velkou horní místnost, zařízenou a připravenou; tam pro nás připravte večeři!”
16 Učedníci šli, a když přišli do města, nalezli všecko, jak jim to řekl; a připravili velikonočního beránka.
17 Večer přišel Ježíš s Dvanácti.
18 A když byli u stolu a jedli, řekl: “Amen, pravím vám, že jeden z vás mě zradí, ten, který se mnou jí.”
19 Zarmoutilo je to a začali se ho jeden po druhém ptát: “Snad ne já?”
20 Řekl jim: “Jeden z Dvanácti, který se mnou namáčí chléb v téže míse.
21 Syn člověka odchází, jak je o něm psáno, ale běda tomu, který Syna člověka zrazuje. Pro toho by bylo lépe, kdyby se byl vůbec nenarodil.”
22 Když jedli, vzal chléb, požehnal. lámal a dával jim se slovy: “Vezměte, toto jest mé tělo.”
23 Pak vzal kalich, vzdal díky, podal jim ho a pili z něho všichni.
24 A řekl jim: “Toto jest má krev, která zpečeťuje smlouvu a prolévá se za mnohé.
25 Amen, pravím vám, že nebudu již píti z plodu vinné révy až do toho dne, kdy budu píti nový kalich v Božím království.”
26 Když zazpívali chvalozpěv, šli na Olivovou horu.
27 Ježíš jim řekl: “Všichni ode mne odpadnete, neboť je psáno: ‘Budou bít pastýře a ovce se rozprchnou.’
28 Ale po svém vzkříšení vás předejdu do Galileje.”
29 Tu mu Petr řekl: “I kdyby všichni odpadli, já ne.”
30 Ježíš mu odpověděl: “Amen, pravím tobě, že dnes, této noci, dřív než kohout dvakrát zakokrhá, právě ty mě třikrát zapřeš.”
31 On však ještě horlivěji prohlašoval: “I kdybych měl spolu s tebou umřít, nezapřu tě.” Tak mluvili všichni.
32 Přišli na místo zvané Getsemane. Ježíš řekl svým učedníkům: “Počkejte tu, než se pomodlím.”
33 Pak vzal s sebou Petra, Jakuba a Jana. Přepadla ho hrůza a úzkost.
34 I řekl jim: “Má duše je smutná až k smrti. Zůstaňte zde a bděte!”
35 Poodešel od nich, padl na zem a modlil se, aby ho, je-li možné, minula tato hodina.
36 Řekl: “Abba, Otče, tobě je všecko možné; odejmi ode mne tento kalich, ale ne, co já chci, nýbrž co ty chceš.”
37 Přišel k učedníkům a zastihl je v spánku. Řekl Petrovi: “Šimone, ty spíš? Nedokázal jsi jedinou hodinu bdít?
38 Bděte a modlete se, abyste neupadli do pokušení. Váš duch je odhodlán, ale tělo slabé.”
39 Znovu odešel a modlil se stejnými slovy.
40 A když se vrátil, zastihl je spící; oči se jim zavíraly a nevěděli, co by mu odpověděli.
41 Přišel potřetí a řekl jim: “Ještě spíte a odpočíváte? Už dost! Přišla hodina, hle, Syn člověka je vydáván do rukou hříšníků.
42 Vstaňte, pojďme! Hle, přibližuje se ten, který mě zrazuje.”
43 Ještě ani nedomluvil a přišel Jidáš, jeden z Dvanácti. Velekněží, zákoníci a starší s ním poslali zástup, ozbrojený meči a holemi.
44 Jeho zrádce s nimi domluvil znamení. Řekl jim: “Kterého políbím, ten to je; toho zatkněte a pod dozorem odveďte.”
45 Když Jidáš přišel, hned k Ježíšovi přistoupil a řekl: “Mistře!” a políbil ho.
46 Oni pak na něho vztáhli ruce a zmocnili se ho.
47 Tu jeden z těch, kdo stáli kolem, tasil meč, zasáhl veleknězova sluhu a uťal mu ucho.
48 Ale Ježíš jim řekl: “Vyšli jste na mne jako na povstalce s meči a holemi, abyste mě zajali.
49 Denně jsem vás učíval v chrámě a nezmocnili jste se mne. Ale je třeba, aby se naplnila Písma!”
50 Všichni ho opustili a utekli.
51 Šel za ním nějaký mladík, který měl na sobě jen kus plátna přes nahé tělo; toho chytili.
52 On jim však nechal plátno v rukou a utekl.
53 Ježíše odvedli k veleknězi, kde se shromáždili nejvyšší kněží, starší a zákoníci.
54 Petr šel zpovzdálí za Ježíšem až dovnitř do veleknězova dvora; seděl tam spolu se sluhy a ohříval se u ohně.
55 Velekněží a celá rada hledali proti Ježíšovi svědectví, aby ho mohli odsoudit k smrti, ale nenalézali.
56 Mnozí sice proti němu křivě svědčili, ale svědectví se neshodovala.
57 Někteří pak vystoupili a křivě proti němu svědčili:
58 “Slyšeli jsme ho říkat: Já zbořím tento chrám udělaný rukama a ve třech dnech vystavím jiný, ne rukama udělaný.”
59 Ale ani jejich svědectví se neshodovala.
60 Tu velekněz vstal, postavil se uprostřed a otázal se Ježíše: “Nic neodpovídáš na to, co tihle proti tobě svědčí?”
61 On však mlčel a nic neodpověděl. Opět se ho velekněz zeptal: “Jsi Mesiáš, Syn Požehnaného?”
62 Ježíš řekl: “Já jsem. A uzříte Syna člověka sedět po pravici Všemohoucího a přicházet s oblaky nebeskými.”
63 Tu velekněz roztrhl svá roucha a řekl: “Nač potřebujeme ještě svědky?
64 Slyšeli jste rouhání. Co o tom soudíte?” Oni pak všichni rozhodli, že je hoden smrti.
65 Někteří na něj počali plivat, zakrývali mu obličej, bili ho po hlavě a říkali mu: “Prorokuj!” A sluhové ho tloukli do tváře.
66 Když byl Petr dole v nádvoří, přišla jedna z veleknězových služek,
67 a když uviděla Petra, jak se ohřívá, pohlédla na něj a řekla: “I ty jsi byl s tím Nazaretským Ježíšem!”
68 On však zapřel: “O ničem nevím a vůbec nechápu, co říkáš.” A vyšel ven do předního dvora. V tom zakokrhal kohout.
69 Ale služka ho uviděla a zase začala říkat těm, kteří stáli poblíž: “Ten člověk je z nich!”
70 On však opět zapíral. A zakrátko zase ti, kdo stáli kolem, řekli Petrovi: “Jistě jsi z nich, vždyť jsi z Galileje!”
71 On se však začal zaklínat a zapřísahat: “Neznám toho člověka, o němž mluvíte.”
72 V tom kohout zakokrhal podruhé. Tu se Petr rozpomněl na slova, která mu Ježíš řekl: “Dřív než kohout dvakrát zakokrhá, třikrát mě zapřeš.” A dal se do pláče.