Český ekumenický překlad

2Mojžíšova 31

1 Hospodin promluvil k Mojžíšovi:

2 “Hleď, povolal jsem jménem Besaleela, syna Urího, vnuka Chúrova, z pokolení Judova.

3 Naplnil jsem ho Božím duchem, totiž moudrostí, důvtipem a znalostí každého díla,

4 aby uměl dovedně pracovat se zlatem, stříbrem a mědí,

5 opracovávat kameny pro vsazování a obrábět dřevo k zhotovení jakéhokoli díla.

6 Dal jsem mu také k ruce Oholíaba, syna Achísamakova z pokolení Danova. A do srdce každého dovedného řemeslníka jsem vložil moudrost, aby zhotovili všecko, co jsem ti přikázal:

7 stan setkávání a schránu svědectví, též příkrov na ni a všecko náčiní stanu,

8 stůl s náčiním, svícen z čistého zlata s veškerým náčiním a kadidlový oltář;

9 i oltář pro zápalné oběti s veškerým náčiním a nádrž s podstavcem;

10 také jemně tkaná roucha, totiž svatá roucha pro kněze Árona a roucha jeho synů ke kněžské službě;

11 i olej k pomazání a kadidlo z vonných látek pro svatyni. Ať učiní všechno, jak jsem ti přikázal.”

12 Hospodin řekl Mojžíšovi:

13 “Promluv k Izraelcům: Dbejte na mé dny odpočinku; to je znamení mezi mnou a vámi pro všechna vaše pokolení, abyste věděli, že já Hospodin vás posvěcuji.

14 Budete dbát na den odpočinku; má být pro vás svatý. Kdo jej znesvětí, musí zemřít. Každý, kdo by v něm dělal nějakou práci, bude vyobcován ze společenství svého lidu.

15 Šest dní se bude pracovat, ale sedmého dne bude slavnost odpočinutí, Hospodinův svatý den odpočinku. Každý, kdo by dělal nějakou práci v den odpočinku, musí zemřít.

16 Ať tedy Izraelci dbají na den odpočinku a dodržují jej po všechna svá pokolení jako věčnou smlouvu.

17 To je provždy platné znamení mezi mnou a syny Izraele. V šesti dnech totiž učinil Hospodin nebe a zemi, ale sedmého dne odpočinul a oddechl si.”

18 Když přestal k Mojžíšovi na hoře Sínaji mluvit, dal mu dvě desky svědectví; byly to kamenné desky psané Božím prstem.