Český ekumenický překlad
Matouš 21
1 Když se přiblížili k Jeruzalému a přišli do Betfage na Olivové hoře, poslal Ježíš dva učedníky
2 a řekl jim: “Jděte do vesnice, která je před vámi, a hned naleznete přivázanou oslici a u ní oslátko. Odvažte je a přiveďte ke mně.
3 A kdyby vám někdo něco říkal, odpovězte: ‘Pán je potřebuje.’ A ten člověk je hned pošle.”
4 To se stalo, aby se splnilo, co je řečeno ústy proroka:
5 ‘Povězte dceři siónské: Hle, král tvůj přichází k tobě, tichý a sedící na oslici, na oslátku té, která je podrobena jhu.’
6 Učedníci šli a učinili, co jim Ježíš přikázal.
7 Přivedli oslici i oslátko, položili na ně pláště a on se na ně posadil.
8 A mohutný zástup prostíral na cestu své pláště, jiní odsekával ratolesti stromů a stlali je na cestu.
9 Zástupy, které šly před ním i za ním, volaly: “Hosanna Synu Davidovu! Požehnaný, který přichází ve jménu Hospodinově! Hosanna na výsostech!”
10 Když vjel Ježíš do Jeruzaléma, po celém městě nastal rozruch; ptali se: “Kdo to je?”
11 Zástupy odpovídaly: “To je ten prorok Ježíš z Nazareta v Galileji.”
12 Ježíš vešel do chrámu a vyhnal prodavače a kupující v nádvoří, zpřevracel stoly směnárníků i stánky prodavačů holubů;
13 řekl jim: “Je psáno: ‘Můj dům bude zván domem modlitby’, ale vy z něho děláte doupě lupičů.”
14 I přistoupili k němu v chrámě slepí a chromí a on je uzdravil.
15 Když velekněží a zákoníci viděli jeho udivující činy i děti volající v chrámě “Hosanna Synu Davidovu”, rozhněvali se
16 a řekli mu: “Slyšíš, co to říkají?” Ježíš jim odpověděl: “Ovšem! Nikdy jste nečetli: ‘Z úst nemluvňátek a kojenců připravil sis chválu’?”
17 Opustil je a vyšel ven z města do Betanie; tam přenocoval.
18 Když se ráno vracel do města, dostal hlad.
19 Spatřil u cesty fíkovník a šel k němu; ale nic na něm nenalezl, jen listí. I řekl mu: “Ať se na tobě na věky neurodí ovoce!” A ten fíkovník najednou uschl.
20 Když to učedníci viděli, podivli se: “Jak najednou ten fíkovník uschl!”
21 Ježíš jim odpověděl: “Amen, pravím vám, budete-li mít víru a nebudete pochybovat, učiníte nejen to, co se stalo s fíkovníkem; ale i kdybyste této hoře řekli: ‘Zdvihni se a vrhni se do moře’ - stane se to.
22 A věříte-li, dostanete všecko, oč budete v modlitbě prosit.”
23 Když Ježíš přišel do chrámu a učil, přistoupili k němu velekněží a starší lidu a řekli: “Jakou mocí to činíš? A kdo ti tu moc dal?”
24 Ježíš jim odpověděl: “Já vám také položím otázku; jestliže ji zodpovíte, i já vám povím, jakou mocí to činím.
25 Odkud měl Jan pověření křtít? Z nebe, či od lidí?” Oni se mezi sebou dohadovali: “Řekneme-li, ‘z nebe’, namítne nám: ‘Proč jste mu tedy neuvěřili?’
26 Řekneme-li však ‘z lidí’, máme obavy ze zástupu; vždyť všichni mají Jana za proroka.”
27 Odpověděli tedy Ježíšovi: “Nevíme.” Tu jim řekl i on: “Ani já vám nepovím, jakou mocí to činím.”
28 “Co myslíte? Jeden člověk měl dva syny. Přišel a řekl prvnímu: ‘Synu, jdi dnes pracovat na vinici!’
29 On odpověděl: ‘Nechce se mi.’ Ale potom toho litoval a šel.
30 Otec přišel k druhému a řekl mu totéž. Ten odpověděl: ‘Ano, pane.’ Ale nešel.
31 Kdo z těch dvou splnil vůli svého otce?” Odpověděli: “Ten první!” Ježíš jim řekl: “Amen, pravím vám, že celníci a nevěstky předcházejí vás do Božího království.
32 Přišel k vám Jan po cestě spravedlnosti, a vy jste mu neuvěřili. Ale celníci a nevěstky mu uvěřili. Vy jste to viděli, ale ani potom jste toho nelitovali a neuvěřili mu.
33 Poslyšte jiné podobenství: Jeden hospodář vysadil vinici, obehnal ji zdí, vykopal v ní lis a vystavěl strážní věž; potom vinici pronajal vinařům a odcestoval.
34 Když se přiblížil čas vinobraní, poslal své služebníky k vinařům, aby převzali jeho díl úrody.
35 Ale vinaři jeho služebníky chytili, jednoho zbili, druhého zabili, dalšího ukamenovali.
36 Znovu poslal další služebníky, a to více než před tím, ale naložili s nimi právě tak.
37 Nakonec k nim poslal svého syna; řekl si: ‘Na mého syna budou mít přece ohled!’
38 Když však vinaři shlédli syna, řekli si mezi sebou: ‘To je dědic. Pojďme, zabijme ho, a dědictví připadne nám!’
39 Chytili ho, vyvlekli ven z vinice a zabili.
40 Když nyní přijde pán vinice, co udělá těm vinařům?”
41 Řekli mu: “Zlé bez milosti zahubí a vinici pronajme jiným vinařům, kteří mu budou odvádět výnos v určený čas.”
42 Ježíš jim řekl: “Což jste nikdy nečetli v Písmech: ‘Kámen, který stavitelé zavrhli, stal se kamenem úhelným; Hospodin to učinil a je to podivuhodné v našich očích’?
43 Proto vám pravím, že vám Boží království bude odňato a bude dáno národu, který ponese jeho ovoce.
44 Kdo padne na ten kámen, roztříští se, a na koho on padne, toho rozdrtí.”
45 Když slyšeli velekněží a farizeové tato podobenství, poznali, že mluví o nich.
46 Hleděli se ho zmocnit, ale báli se zástupů, protože ty ho měly za proroka.