Český ekumenický překlad

943/1189

Matouš 14

1 V ten čas se tetrarcha Herodes doslechl o Ježíšovi

2 a řekl svým sluhům: “To je Jan Křtitel, který vstal z mrtvých; proto v něm působí mocné síly.”

3 Tento Herodes totiž zatkl Jana a dal ho v poutech vsadit do žaláře kvůli Herodiadě, manželce svého bratra Filipa,

4 neboť Jan mu říkal: “Není dovoleno, abys ji měl za ženu.”

5 Byl by ho rád zbavil života, ale bál se lidu, protože měli Jana za proroka.

6 Na Herodovy narozeniny však dcera té Herodiady tančila uprostřed hostů. Zalíbila se Herodovi,

7 a on jí přísahou slíbil dát, o cokoli požádá.

8 A ona, navedena svou matkou, řekla: “Dej mi sem přinést na míse hlavu Jana Křtitele.”

9 Král se zarmoutil, ale pro přísahu před spolustolovníky poručil, aby jí vyhověli,

10 a dal Jana v žaláři stít.

11 Tak přinesli jeho hlavu na míse, dali ji dívce a ona ji donesla své matce.

12 Janovi učedníci potom přišli, odnesli jeho tělo a pohřbili je; pak šli a oznámili to Ježíšovi.

13 Když to Ježíš uslyšel, odplul lodí na pusté místo, aby byl sám; ale zástupy o tom uslyšely a pěšky šly z měst za ním.

14 Když vystoupil, uviděl velký zástup a bylo mu jich líto. I uzdravoval jejich nemocné.

15 Když nastal večer, přistoupili k němu učedníci a řekli: “Toto místo je pusté a je už pozdní hodina. Propusť zástupy, ať jdou do vesnic kopit si jídlo.”

16 Ale Ježíš jim řekl: “Nemusejí odcházet, dejte vy jim jíst!”

17 Oni odpověděli: “Máme tu jen pět chlebů a dvě ryby.”

18 On však řekl: “Přineste je sem!”

19 Poručil, aby se zástupy rozsadily po trávě. Potom vzal těch pět chlebů a dvě ryby, vzhlédl k nebi, vzdal díky, lámal chleby a dával učedníkům a učedníci zástupům.

20 I jedli všichni a nasytili se; a sebrali nalámaných chlebů, které zbyly, dvanáct plných košů.

21 A jedlo tam na pět tisíc mužů kromě žen a dětí.

22 Hned nato přiměl Ježíš učedníky, aby vstoupili na loď a jeli před ním na druhý břeh, než propustí zástupy.

23 Když je propustil, vystoupil na horu, aby se o samotě modlil. Když nastal večer, byl tam sám.

24 Loď byla daleko od země a vlny ji zmáhaly, protože vítr vál proti ní.

25 K ránu šel k nim, kráčeje po moři.

26 Když ho učedníci viděli kráčet po moři, vyděsili se, že je to přízrak, a křičeli strachem.

27 Ježíš na ně hned promluvil a řekl jim: “Vzchopte se, já jsem to, nebojte se!”

28 Petr mu odpověděl: “Pane, jsi-li to ty, poruč mi, ať přijdu k tobě po vodách!”

29 A on řekl: “Pojď!” Petr vystoupil z lodi, vykročil na vodu a šel k Ježíšovi.

30 Ale když viděl, jaký je vítr, přepadl ho strach, začal tonout a vykřikl: “Pane, zachraň mne!”

31 Ježíš hned vztáhl ruku, uchopil ho a řekl mu: “Ty malověrný, proč jsi pochyboval?”

32 Když vstoupil na loď, vítr se utišil.

33 Ti, kdo byli na lodi, klaněli se mu a říkali: “Jistě jsi Boží Syn.”

34 Když se dostali na druhý břeh, přistáli u Genezaretu.

35 Lidé z toho místa ho poznali a vzkázali do celého okolí. Přinášeli mu všechny nemocné

36 a prosili ho, aby se směli aspoň dotknout třásní jeho roucha. A kdo se dotkli, byli uzdraveni.