Český ekumenický překlad

937/1189

Matouš 8

1 Když sestoupil z hory, šly za ním velké zástupy.

2 Tu k němu přistoupil malomocný, padl před ním na zem a řekl: “Pane, chceš-li, můžeš mě očistit.”

3 On vztáhl ruku, dotkl se ho a řekl: “Chci, buď čist.” A hned byl očištěn od svého malomocenství.

4 Tu mu Ježíš pravil: “Ne abys o tom někomu říkal! Ale jdi, ukaž se knězi a obětuj dar, který Mojžíš přikázal - jim na svědectví.”

5 Tu když přišel do Kafarnaum, přistoupil k němu jeden setník a prosil ho:

6 “Pane, můj sluha leží doma ochrnutý a hrozně trpí.”

7 Řekl mu: “Já přijdu a uzdravím ho.”

8 Setník však odpověděl: “Pane, nejsem hoden, abys vstoupil pod mou střechu; ale řekni jen slovo, a můj sluha bude uzdraven.

9 Vždyť i já podléhám rozkazům a vojákům rozkazuji; řeknu-li některému ‘jdi’, pak jde; jinému ‘pojď sem’, pak přijde; a svému otroku ‘udělej to’, pak to udělá.”

10 Když to Ježíš uslyšel, podivil se, a řekl těm, kdo ho následovali: “Amen, amen, pravím vám, tak velikou víru jsem v Izraeli nenalezl u nikoho.

11 Pravím vám, že mnozí od východu i západu přijdou a budou stolovat s Abrahamem, Izákem a Jákobem v království nebeském;

12 ale synové království budou vyvrženi ven do tmy; tam bude pláč a skřípění zubů.”

13 Potom řekl Ježíš setníkovi: “Jdi, a jak jsi uvěřil, tak se ti staň.” A v tu chvíli se sluha uzdravil.

14 Když Ježíš vstoupil do domu Petrova, spatřil, že jeho tchyně leží v horečce.

15 Dotkl se její ruky a horečka ji opustila; i vstala a obsluhovala ho.

16 Když nastal večer, přinesli k němu mnoho posedlých; i vyhnal duchy svým slovem a všechny nemocné uzdravil,

17 aby se naplnilo, co je řečeno ústy proroka Izaiáše: ‘On slabosti naše na sebe vzal a nemoci nesl.’

18 Když Ježíš viděl kolem sebe zástup, rozkázal odjet na druhý břeh.

19 Jeden zákoník přišel a řekl mu: “Mistře, budu tě následovat, kamkoli půjdeš.”

20 Ale Ježíš mu odpověděl: “Lišky mají doupata a ptáci hnízda, ale Syn člověka nemá, kde by hlavu složil.”

21 Jiný z učedníků mu řekl: “Pane, dovol mi napřed odejít a pochovat svého otce.”

22 Ale Ježíš mu řekl: “Následuj mě a nech mrtvé, ať pochovávají své mrtvé.”

23 Vstoupil na loď a učedníci ho následovali.

24 V tom se strhla na moři veliká bouře, takže loď už mizela ve vlnách; ale on spal.

25 I přistoupili a probudili ho se slovy: “Pane, zachraň nás, nebo zahyneme!”

26 Řekl jim: “Proč jste tak ustrašeni, malověrní?” Vstal, pohrozil větrům i moři; a nastalo veliké ticho.

27 Lidé užasli a říkali: “Kdo to jen je, že ho poslouchají větry i moře?”

28 Když přijel na druhý břeh moře do gadarenské krajiny, vyšli proti němu dva posedlí, kteří vystoupili z hrobů; byli velmi nebezpeční, takže se nikdo neodvážil tudy chodit.

29 A dali se do křiku: “Co je ti po nás, Synu Boží? Přišel jsi nás trápit dříve, než nastal čas?”

30 Opodál se páslo veliké stádo vepřů.

31 A zlí duchové ho prosili: “Když už nás vyháníš, pošli nás do toho stáda vepřů!”

32 On jim řekl: “Jděte!” Tu vyšli a vešli do vepřů; a hle, celé stádo se hnalo střemhlav po srázu do moře a zahynulo ve vodách.

33 Pasáci utekli, přišli do města a vyprávěli všechno, i o těch posedlých.

34 A celé město vyšlo naproti Ježíšovi, a když ho spatřili, prosili ho, aby se vzdálil z jejich končin.