Český ekumenický překlad
Zacharjáš 11
1 Otevři svá vrata, Libanóne, ať tvé cedry pozře oheň.
2 Kvílej, cypřiši, že padl cedr, že vznešené stromy propadly záhubě. Kvílejte, bášanské duby, že padl neprostupný hvozd.
3 Slyš, jak pastýři kvílejí, že jejich vznešené nivy propadly záhubě. Slyš, jak lvíčata řvou, že pýcha Jordánu propadla záhubě.
4 Toto praví Hospodin, můj Bůh: “Pas ovce určené k zabití.
5 Ti, kdo je kupují, zabíjejí je a za vinu nepykají; kdo je prodávají, říkají: »Požehnán buď Hospodin, to jsem se obohatil«; a žádný z jejich pastýřů nemá s nimi soucit.
6 Ani já už nebudu mít soucit s obyvateli země, je výrok Hospodinův. Hle, dopustím, aby člověk padl do rukou člověka, do rukou svého krále. Na kusy rozbijí zemi a já ji z jejich rukou nevytrhnu.”
7 Pásl jsem tedy ovce určené k zabití, totiž ty nejutištěnější ze stáda. Vzal jsem si dvě hole; jednu jsem nazval “Vlídnost” a druhou jsem nazval “Pouto” a pásl jsem ovce.
8 V jediném měsíci jsem vyhnal tři pastýře, neboť jsem s nimi ztratil trpělivost a také oni o mě nestáli.
9 Řekl jsem: “Nebudu vás pást. Co má umřít, ať umře; co má být zahnáno, ať je zahnáno; a které zůstanou, ať se požerou navzájem.”
10 Vzal jsem svou hůl Vlídnost a zlomil jsem ji na znamení, že ruším svou smlouvu, kterou jsem uzavřel se všemi národy.
11 I byla onoho dne zrušena a ty nejutištěnější ze stáda, které se mě držely, poznaly, že je to slovo Hospodinovo.
12 Řekl jsem tedy: “Pokládáte-li to za dobré, vyplaťte mi mzdu; ne-li, nechte být.” Tu mi odvážili jako mzdu třicet šekelů stříbra.
13 Nato mi Hospodin řekl: “Hoď to tavičovi, tu nádhernou cenu, jíž mě ocenili.” I vzal jsem těch třicet šekelů stříbra a hodil jsem je v Hospodinově domě tavičovi.
14 Pak jsem zlomil druhou hůl, Pouto, na znamení, že ruším bratrství mezi Judou a Izraelem.
15 Ale Hospodin mi řekl: “Znovu si vezmi výstroj pošetilého pastýře,
16 neboť dám povstat v zemi pastýři, jenž zahnané nevyhledá, nebude pátrat po ztraceném, polámanou nebude léčit, o vyčerpanou se nepostará. Bude se krmit masem těch nejtučnějších, strhne jim paznehty.
17 Běda pastýři ničemnému, který opouští stádo! Meč proti jeho paži a proti jeho pravému oku! Paže ať mu nadobro uschne a pravé oko úplně vyhasne.”