Český ekumenický překlad

917/1189

Zacharjáš 5

1 Znovu jsem se rozhlédl a vidím, hle, letí svitek.

2 Posel se mě otázal: “Co vidíš?” Odvětil jsem: “Vidím letět svitek dvacet loket dlouhý a deset loket široký.”

3 Řekl mi: “To je kletba, která vychází na celou zemi. Bude jí odstraněn každý zloděj, každý křivopřísežník.

4 Vychází z mého rozhodnutí, je výrok Hospodina zástupů. Vejde do zlodějova domu i do domu toho, který v mém jménu křivě přísahá, a uhostí se uvnitř jeho domu a zničí jeho dřevo i kámen.”

5 Potom vyšel posel, který se mnou mluvil, a vyzval mě: “Jen se rozhlédni a podívej se. Co se tu objevuje?”

6 Otázal jsem se: “Co je to?” Odvětil mi: “To se objevuje éfa”, a dodal: “Tak to bude s nimi vypadal v celé zemi.”

7 A hle, pozvedlo se olověné víko, a tam uvnitř éfy sedí jakási ženština.

8 Řekl mi: “To je Svévole”, mrštil jí do éfy a přiklopil otvor olověným poklopem.

9 Vtom jsem se rozhlédl a vidím, hle, vycházejí dvě ženy. Vítr se jim opíral do křídel; měly totiž křídla jako čáp. Zvedly éfu mezi zemi a nebe.

10 Otázal jsem se posla, který se mnou mluvil: “Kam chtějí tu éfu dopravit?”

11 Odvětil mi: “Chtějí té ženštině vystavět v šineárské zemi dům, a až bude připraven, bude tam uložena na svůj podstavec.”