Český ekumenický překlad

Ozeáš 7

1 Když chci léčit Izraele, vychází najevo nepravost Efrajimova a zlořády Samaří, jak proradně jednají. Zloděj se vloupává, horda přepadává na ulici.

2 Ani jim nepřijde na mysl, že na všechny jejich zlořády pamatuji. Jejich skutky je obklopují, mám je před očima.

3 Svými zlořády dělají radost králi, svými přetvářkami velmožům.

4 Jsou to samí cizoložníci, jsou jako sálající pec bez pekaře, který přestal bdít, když dal zadělané těsto kynout.

5 V den našeho krále jsou velmožové rozpálení vínem; spřáhl se s posměvači.

6 Záludně se k němu blíží, jejich srdce je jako pec; po celou noc spí jejich pekař, za jitra shoří plápolajícím plamenem.

7 Každý z nich sálá jako pec, požírají své soudce; všichni jejich králové padají, nikdo z nich nevolá ke mně.

8 Efrajim se směšuje s kdejakým lidem, Efrajim je jako neobrácený podpopelný chléb.

9 Cizáci stravují jeho sílu, on to nepoznává; ačkoli prokvétá šedinami, on to nepoznává.

10 Ten, jenž je Pýchou Izraele, obrátí se proti němu. K Hospodinu, svému Bohu se nevracejí, hledat ho je ani nenapadne.

11 Efrajim je jako nerozumná holubice, snadno se dá zlákat. Volají k Egyptu, chodí do Asýrie.

12 Až zase půjdou, rozestřu na ně svou síť, schytám je jako nebeské ptactvo, ztrestám je, jak o tom slýchali ve svém shromáždění.

13 Běda jim, protože přede mnou ulétli jak ptáče. Zhouba na ně, že mi byli nevěrní. Já jsem je vykoupil, oni však o mně mluví lži.

14 Ve svém srdci neúpějí ke mně, když kvílejí na svých ložích. Scházejí se při obilí a moštu a mně se vyhýbají.

15 Ať jsem je trestal nebo posiloval jejich paži, oni o mně smýšleli zle.

16 Obracejí se, ne však k Nejvyššímu, jsou jako záludný luk. Mečem padají jejich velmožové pro jazyk, jenž soptí hněvem. Proto sklidí jen úšklebek v egyptské zemi.