Český ekumenický překlad

744/1189

Izajáš 65

1 Dal jsem odpověď těm, kdo se neptali, dal jsem se nalézt těm, kdo mě nehledali. Řekl jsem: “Hle, tady jsem, jsem tady” pronárodu, který nevzýval mé jméno.

2 Po celé dny vztahoval jsem ruce k lidu svéhlavému, k těm, kdo chodí po nedobré cestě, za vlastními úmysly.

3 Je to lid, jenž neustále do očí mě dráždí: Obětují v zahradách, na cihlách kadidlo pálí,

4 vysedávají v hrobech, nocují v tajemných skrýších, jedí maso z vepřů a ve svých nádobách mají polévku ze závadných věcí.

5 Říkají: “Jdi si po svém, nepřistupuj ke mně, jsem pro tebe svatý.” Tito jsou v mých chřípích kouřem, ohněm, který po celé dny plane.

6 Hle, je to přede mnou zapsáno: “Nebudu zticha, dokud neodplatím. Do klína jim odplatím

7 za nepravosti vaše a nepravosti vašich otců zároveň, praví Hospodin”; pálili kadidlo na horách, tupili mě na pahorcích. “Odměřím jim do klína jejich výdělek z dřívějška.”

8 Toto praví Hospodin: “Když se najde v hroznu šťáva, říkává se: »Nemař jej, je v něm požehnání.« Tak budu jednat kvůli svým služebníkům, aby se nic nezmařilo.

9 Dám vzejít z Jákoba potomstvu a z Judy tomu, kdo dědičně obsadí mé hory. Obsadí je moji vyvolení, budou tam přebývat moji služebníci.

10 Šáron se stane pastvinou ovcí, dolina Akór místem, kde bude dobytek odpočívat. To pro můj lid, který se mne bude dotazovat.

11 Vás však, kteří opouštíte Hospodina, kdo zapomínáte na jeho svatou horu, kdo strojíte stůl pro bůžka štěstí a pro bůžka osudu naléváte kořeněné víno,

12 vás jsem určil meči, vy všichni se musíte k popravě sklonit, neboť jsem volal, a vy jste neodpovídali, mluvil jsem, a vy jste neposlouchali, ale konali jste, co je zlé v mých očích, a zvolili jste si, co se mi nelíbí.”

13 A tak toto praví Panovník Hospodin: “Hle, moji služebníci budou jíst, vy však budete hladovět. Hle, moji služebníci budou pít, vy však budete žíznit. Hle, moji služebníci se budou radovat, vy se však budete stydět.

14 Hle, moji služebníci budou plesat s pohodou v srdci, vy však pro bolest srdce budete křičet a pro trýzeň ducha kvílet.

15 Zanecháte své jméno mým vyvoleným k vyhlašování kletby: »Ať tě Panovník Hospodin usmrtí!” Své služebníky nazve pak Bůh jménem jiným.”

16 Kdo si bude v té zemi dávat požehnání, bude si je dávat v Bohu pravém. Kdo bude v té zemi přísahat, bude přísahat při Bohu pravém. Minulá soužení budou zapomenuta, ukryta před mým zrakem.

17 “Hle, já stvořím nová nebesa a novou zemi. Věci minulé nebudou připomínány, nevstoupí na mysl.

18 Veselte se, jásejte stále a stále nad tím, co stvořím. Hle, já stvořím Jeruzalém k jásotu a jeho lid k veselí.

19 I já budu nad Jeruzalémem jásat a veselit se ze svého lidu. Nikdy víc už nebude v něm slyšet pláč ani křik.

20 Nikdy už tam nebude dítě, které zemře v několika dnech, ani stařec, který by se nedožil plnosti věku, protože bude mladíkem, kdo zemře ve stu letech. Ale hříšník, byť stoletý, bude zlořečen.

21 Vystavějí domy a usadí se v nich, vysázejí vinice a budou jíst jejich plody.

22 Nebudou stavět, aby se tam usadil jiný, nebudou sázet, aby z toho jedl jiný. Dny mého lidu budou jako dny stromu. Co svýma rukama vytvoří, to moji vyvolení sami spotřebují.

23 Nebudou se namáhat nadarmo a nebudou rodit pro náhlý zánik, neboť jsou potomstvem těch, kdo byli Hospodinem požehnáni, oni i jejich potomci.

24 Dříve než zavolají, já odpovím; budou ještě mluvit a já je už vyslyším.

25 Vlk a beránek se budou pást spolu a lev jako dobytek bude žrát slámu, hadu však bude potravou prach. Nikdo už nebude páchat zlo a šířit zkázu na celé mé svaté hoře,” praví Hospodin.