Český ekumenický překlad
2Mojžíšova 12
1 Hospodin řekl Mojžíšovi a Áronovi v egyptské zemi:
2 “Tento měsíc bude pro vás začátkem měsíců. Bude pro vás prvním měsícem v roce.
3 Vyhlaste celé izraelské pospolitosti: Desátého dne tohoto měsíce si každý vezmete beránka podle svých rodů, beránka na rodinu.
4 Kdyby byla rodina malá a na beránka by nestačila, přibere si každý souseda, který bydlí nejblíže jeho rodiny, aby doplnil počet osob. Podle toho, kolik kdo sní, stanovíte počet na beránka.
5 Budete mít beránka bez vady, ročního samce. Vezmete jej z ovcí nebo z koz.
6 Budete jej opatrovat až do čtrnáctého dne tohoto měsíce. Navečer bude celé shromáždění izraelské pospolitosti beránky zabíjet.
7 Pak vezmou trochu krve a potřou jí obě veřeje i nadpraží u domů, v nichž jej budou jíst.
8 Tu noc budou jíst maso upečené na ohni a k němu budou jíst nekvašené chleby s hořkými bylinami.
9 Nebudete z něho jíst nic syrového ani vařeného ve vodě, nýbrž jen upečené na ohni s hlavou i s nohama a vnitřnostmi.
10 Nic z něho nenecháte do rána. Co z něho zůstane do rána, spálíte ohněm.
11 Budete jej jíst takto: Budete mít přepásaná bedra, opánky na nohou a hůl v ruce. Sníte jej ve chvatu. To bude Hospodinův hod beránka.
12 Tu noc projdu egyptskou zemí a všecko prvorozené v egyptské zemi pobiji, od lidí až po dobytek. Všechna egyptská božstva postihnu svými soudy. Já jsem Hospodin.
13 Na domech, v nichž budete, budete mít na znamení krev. Když tu krev uvidím, pominu vás a nedolehne na vás zhoubný úder, až budu bít egyptskou zemi.
14 Ten den vám bude dnem pamětním, budete jej slavit jako slavnost Hospodinovu. Budete jej slavit po všechna svá pokolení. To je provždy platné nařízení.
15 Po sedm dní budete jíst nekvašené chleby. Hned prvního dne odstraníte ze svých domů kvas. Každý, kdo by od prvního do sedmého dne jedl něco kvašeného, bude z Izraele vyobcován.
16 Prvního dne budete mít bohoslužebné shromáždění. I sedmého dne budete mít bohoslužebné shromáždění. V těch dnech se nebude konat žádné dílo. Smíte si připravit jen to, co každý potřebuje k jídlu.
17 Budete dbát na ustanovení o nekvašených chlebech, neboť právě toho dne jsem vyvedl vaše oddíly z egyptské země. Na tento den budete bedlivě dbát. To je provždy platné nařízení pro všechna vaše pokolení.
18 Od večera čtrnáctého dne prvního měsíce budete jíst nekvašené chleby až do večera jedenadvacátého dne téhož měsíce.
19 Po sedm dní se nenajde ve vašich domech kvas. Každý, kdo by jedl něco kvašeného, bude vyobcován z pospolitosti Izraele, i host a domorodec.
20 Nebudete jíst nic kvašeného. Ve všech svých obydlích budete jíst nekvašené chleby.”
21 Mojžíš svolal všechny izraelské starší a řekl jim: “Jděte si vzít kus z bravu podle vašich čeledí a zabijte velikonočního beránka.
22 Potom vezměte svazek yzopu, namočte jej v misce s krví a krví z misky potřete nadpraží a obě veřeje. Ať nikdo z vás až do rána nevychází ze dveří svého domu.
23 Až Hospodin bude procházet zemí, aby udeřil na Egypt, uvidí krev na nadpraží a na obou veřejích. Hospodin ty dveře pomine a nedopustí, aby do vašeho domu vešel zhoubce a udeřil na vás.
24 Dbejte na toto ustanovení. To je provždy platné nařízení pro tebe i pro tvé syny.
25 Až přijdete do země, kterou vám Hospodin dá, jak přislíbil, dbejte na tuto službu.
26 Až se vás pak vaši synové budou ptát, co pro vás tato služba znamená,
27 odpovíte: »Je to velikonoční obětní hod Hospodinův. On v Egyptě pominul domy synů Izraele. Když udeřil na Egypt, naše domy vysvobodil.«” Lid padl na kolena a klaněl se.
28 Izraelci pak odešli a učinili přesně tak, jak Hospodin Mojžíšovi a Áronovi přikázal.
29 Když nastala půlnoc, pobil Hospodin v egyptské zemi všechno prvorozené, od prvorozeného syna faraónova, který seděl na jeho trůnu, až po prvorozeného syna zajatce v žalářní kobce, i všechno prvorozené z dobytka.
30 Tu farao v noci vstal, i všichni jeho služebníci a všichni Egypťané, a v celém Egyptě nastal veliký křik, protože nebylo domu, kde by nebyl mrtvý.
31 Ještě v noci povolal Mojžíše a Árona a řekl: “Seberte se a odejděte z mého lidu, vy i Izraelci. Jděte, služte Hospodinu, jak jste žádali.
32 Vezměte také svůj brav i skot, jak jste žádali, a jděte. Vyproste požehnání i pro mne.”
33 Egypťané naléhali na lid a spěchali s jeho propuštěním ze země, protože si říkali: “Všichni pomřeme!”
34 Lid tedy vzal těsto ještě nevykynuté, zabalil díže do plášťů a nesl na ramenou.
35 Izraelci jednali podle Mojžíšova rozkazu; vyžádali si též od Egypťanů stříbrné a zlaté šperky a pláště.
36 A Hospodin zjednal lidu přízeň v očích Egypťanů a oni jim vyhověli. Tak vyplenili Egypt.
37 Izraelci vytáhli z Ramesesu do Sukótu, kolem šesti set tisíc pěších mužů kromě dětí.
38 Vyšlo s nimi také mnoho přimíšeného lidu a obrovská stáda bravu a skotu.
39 Z těsta, které vynesli z Egypta, napekli nekvašené podpopelné chleby, protože ještě nevykynulo. Byli totiž z Egypta vyhnáni a nemohli otálet. Ani potravu na cestu si nestačili připravit.
40 Doba pobytu, kterou Izraelci v Egyptě strávili, byla čtyři sta třicet let.
41 Když uplynulo čtyři sta třicet let, přesně na den vyšly všechny Hospodinovy zástupy z egyptské země.
42 Byla to noc jejich bdění pro Hospodina, když je vyváděl z egyptské země. Tato noc je všem synům Izraele po všechna pokolení nocí bdění pro Hospodina.
43 Hospodin řekl Mojžíšovi a Áronovi: “Toto je nařízení o hodu beránka: Nebude z něho jíst žádný cizinec.
44 Ale bude jej jíst každý služebník koupený za stříbro, bude-li obřezán.
45 Přistěhovalec ani nádeník jej jíst nebude.
46 Musí být sněden v témž domě. Z jeho masa nevyneseš nic z domu; žádnou jeho kost nezlámete.
47 Tak to bude dělat celá izraelská pospolitost.
48 Jestliže by u tebe pobýval host a chtěl by připravit Hospodinu hod beránka, nechť je u něho obřezán každý mužského pohlaví a potom bude smět přistoupit a tak učinit a bude jako domorodec v zemi. Ale žádný neobřezanec jej jíst nebude.
49 Stejný řád bude platit pro domorodce i pro hosta, který bude pobývat mezi vámi.”
50 Všichni Izraelci učinili přesně tak, jak Hospodin Mojžíšovi a Áronovi přikázal.
51 Právě v ten den vyvedl Hospodin Izraelce seřazené po oddílech z egyptské země.