Český ekumenický překlad
Přísloví 20
1 Víno je posměvač, opojný nápoj je křikloun; kdo se v něm kochá, ten moudrý není.
2 Král budí hrůzu, jako když zařve mladý lev; kdo ho rozlítí, hřeší sám proti sobě.
3 Je ctí pro muže upustit od sporu, kdejaký pošetilec jej však rozpoutává.
4 Na podzim lenoch neorá, o žních bude žebrat, ale nic nebude.
5 Jak hluboké vody je rada v srdci muže, muž rozumný z ní čerpá.
6 Mnoho lidí rozhlašuje své milosrdenství, ale muže spolehlivého kdo najde?
7 Spravedlivý žije bezúhonně; blaze bude po něm jeho synům!
8 Král sedí na soudném stolci a očima převívá vše, co je zlé.
9 Kdo může říci: “Zachoval jsem si ryzí srdce, jsem čistý, bez hříchu”?
10 Dvojí závaží a dvojí míra, obojí je Hospodinu ohavností.
11 Už na chlapci se z jeho způsobů pozná, zda bude v jednání ryzí a přímý.
12 Ucho, které slyší, a oko, které vidí, obojí učinil Hospodin.
13 Nemiluj spánek, ať nezchudneš, nech oči otevřené a nasytíš se chlebem.
14 “Špatné, špatné”, říká kupující, ale jen poodejde, už se tím chlubí.
15 Někdo má zlato a množství perel, ale nejdrahocennější skvost jsou rty plné poznání.
16 Šaty zadrž tomu, kdo se zaručuje za cizáka, a když za cizinku, vezmi od něho zástavu.
17 Někomu je lahodný chléb klamu, ale nakonec má plná ústa štěrku.
18 Úmysly se zajišťují poradou, boj veď s rozvahou.
19 Utrhač, kudy chodí, vynáší důvěrnosti, nezaplétej se tedy s mluvkou.
20 Kdo zlořečí otci a matce, tomu zhasne jeho světlo v nejhlubší tmě.
21 Dědictví, na jehož počátku je nečestnost, nebývá nakonec požehnané.
22 Neříkej: “Odplatím za zlo!” Čekej na Hospodina a on tě zachrání.
23 Dvojí závaží je Hospodinu ohavností, falešné váhy nejsou nic dobrého.
24 Kroky muže určuje Hospodin; jak by mohl člověk rozumět své cestě?
25 Člověku je léčkou nerozvážně říci: “Je to zasvěceno”, a po slibu si to rozmýšlet.
26 Moudrý král převívá svévolníky, dá je přejet koly mlátícího vozu.
27 Lidský duch je světlo od Hospodina; to propátrá všechny nejvnitřnější útroby.
28 Milosrdenství a věrnost chrání krále, milosrdenstvím podepře svůj trůn.
29 Ozdobou jinochů je jejich síla, důstojností starců jsou šediny.
30 Jizvy a modřiny vydrhnou špatnost a rány pročistí nejvnitřnější útroby.