Český ekumenický překlad
Přísloví 16
1 Člověku je dáno pořádat, co má na srdci, ale na Hospodinu záleží, co odpoví jazyk.
2 Člověku se všechny jeho cesty zdají ryzí, ale pohnutky zpytuje Hospodin.
3 Svěř Hospodinu své počínání a tvé plány budou zajištěny.
4 Hospodin učinil vše k svému cíli, i svévolníka pro zlý den.
5 Hospodin má každého domýšlivce v ohavnosti, zaručeně nezůstane bez trestu.
6 Milosrdenstvím a věrností se usmiřuje provinění a bázeň před Hospodinem odvrací od zlého.
7 Líbí-li se Hospodinu cesty člověka, vede ku pokoji s ním i jeho nepřátele.
8 Lepší je maličko se spravedlností než mnoho výtěžků s bezprávím.
9 Člověk uvažuje v srdci o své cestě, ale jeho kroky řídí Hospodin.
10 Na rtech králových je božský výrok, při soudu se jeho ústa nezpronevěří.
11 Vahadla i správné misky patří Hospodinu, všechna závaží jsou jeho dílem.
12 Králům se hnusí svévolně jednat, vždyť spravedlnost upevňuje trůn.
13 Králové mají zalíbení ve spravedlivých rtech, a toho, kdo mluví přímo, milují.
14 Královo rozhořčení je poselstvo smrti, ale moudrý muž je usmíří.
15 V jasné tváři králově je život, jeho přízeň je jak oblak s jarním deštěm.
16 Získat moudrost je lepší než ryzí zlato a získat rozumnost je výbornější než stříbro.
17 Přímí se na své dráze odvracejí od zlého; střeží svůj život, kdo hlídá svou cestu.
18 Pýcha předchází pád, domýšlivost klopýtnutí.
19 Je lépe být poníženého ducha s pokornými, než se dělit o kořist s pyšnými.
20 Kdo je prozíravý ve slovu, nalézá dobro, blaze tomu, kdo doufá v Hospodina.
21 Kdo je moudrého srdce, je nazýván rozumným; lahodná řeč přidává znalostí.
22 Prozíravost je zdrojem života těm, kdo ji mají, ale kárat pošetilce je pošetilost.
23 Srdce moudrého dává jeho ústům prozíravost a na jeho rty přidává znalosti.
24 Pláství medu je řeč vlídná, lahodou duši a uzdravením kostem.
25 Někdy se člověku zdá cesta přímá, ale nakonec přivede k smrti.
26 Ten, kdo se plahočí, plahočí se pro sebe, popohánějí ho vlastní ústa.
27 Ničema vyhrabává zlo, na jeho rtech jako by byl spalující oheň.
28 Proradný člověk vyvolává sváry a klevetník rozlučuje důvěrné přátele.
29 Násilník svého bližního láká a svádí ho na nedobrou cestu.
30 Kdo přimhuřuje oči, myslí na proradnost, kdo svírá rty, už dokonal zlo.
31 Šediny jsou ozdobnou korunou, lze je nalézt na cestě spravedlnosti.
32 Lepší je shovívavý než bohatýr, a kdo ovládá sebe, je nad dobyvatele města.
33 Los se vytahuje ze záňadří, ale každé rozhodnutí je od Hospodina.