Český ekumenický překlad
2Mojžíšova 2
1 Muž z Léviova domu šel a vzal si lévijskou dceru.
2 Žena otěhotněla a porodila syna. Když viděla, jak je půvabný, ukrývala ho po tři měsíce.
3 Ale déle už ho ukrývat nemohla. Proto pro něho připravila ze třtiny ošatku, vymazala ji asfaltem a smolou, položila do ní dítě a vložila do rákosí při břehu Nilu.
4 Jeho sestra se postavila opodál, aby zvěděla, co se s ním stane.
5 Tu sestoupila faraónova dcera, aby se omývala v Nilu, a její dívky se procházely podél Nilu. Vtom uviděla v rákosí ošatku a poslala svou otrokyni, aby ji přinesla.
6 Otevřela ji a spatřila dítě, plačícího chlapce. Bylo jí ho líto a řekla: “Je z hebrejských dětí.”
7 Jeho sestra se faraónovy dcery otázala: “Mám jít a zavolat kojnou z hebrejských žen, aby ti dítě odkojila?”
8 Faraónova dcera jí řekla: “Jdi!” Děvče tedy šlo a zavolalo matku dítěte.
9 Faraónova dcera jí poručila: “Odnes to dítě, odkoj mi je a já ti zaplatím.” Žena vzala dítě a odkojila je.
10 Když dítě odrostlo, přivedla je k faraónově dceři a ona je přijala za syna. Pojmenovala ho Mojžíš (to je Vytahující). Řekla: “Vždyť jsem ho vytáhla z vody.”
11 V oněch dnech, když Mojžíš dospěl, vyšel ke svým bratřím a viděl jejich robotu. Spatřil nějakého Egypťana, jak ubíjí Hebreje, jednoho z jeho bratří.
12 Rozhlédl se na všechny strany, a když viděl, že tam nikdo není, ubil Egypťana a zahrabal do písku.
13 Když vyšel druhého dne, spatřil dva Hebreje, jak se rvali. Řekl tomu, který nebyl v právu: “Proč chceš ubít svého druha?”
14 Ohradil se: “Kdo tě ustanovil nad námi za velitele a soudce? Máš v úmyslu mě zavraždit, jako jsi zavraždil toho Egypťana?” Mojžíš se ulekl a řekl si: “Jistě se o věci už ví!”
15 Farao o tom vskutku uslyšel a chtěl dát Mojžíše zavraždit. Ale Mojžíš před faraónem uprchl a usadil se v midjánské zemi; posadil se u studny.
16 Midjánský kněz měl sedm dcer. Ty přišly, vážily vodu a plnily žlaby, aby napojily stádo svého otce.
17 Tu přišli pastýři a odháněli je. Ale Mojžíš vstal, ochránil je a napojil jejich stádo.
18 Když přišly ke svému otci Reúelovi, zeptal se: “Jak to, že jste dnes přišly tak brzo?”
19 Odpověděly: “Nějaký Egypťan nás vysvobodil z rukou pastýřů. Také nám ochotně navážil vodu a napojil stádo.”
20 Reúel se zeptal svých dcer: “Kde je? Proč jste tam toho muže nechaly? Zavolejte ho, ať pojí chléb!”
21 Mojžíš se rozhodl, že u toho muže zůstane, a on mu dal svou dceru Siporu za manželku.
22 Ta porodila syna a Mojžíš mu dal jméno Geršom (to je Hostem-tam). Řekl: “Byl jsem hostem v cizí zemi.”
23 Po mnoha letech egyptský král zemřel, ale Izraelci vzdychali a úpěli v otročině dál. Jejich volání o pomoc vystupovalo z té otročiny k Bohu.
24 Bůh vyslyšel jejich sténání, Bůh se rozpomněl na svou smlouvu s Abrahamem, Izákem a Jákobem,
25 Bůh na syny Izraele pohleděl, Bůh se k nim přiznal.