Český ekumenický překlad
Jób 36
1 Elíhú dále pokračoval slovy:
2 “Měj se mnou trochu trpělivosti a sdělím ti, že ještě mám o Bohu co říci.
3 Začnu se svým věděním zdaleka a přiznám svému Učiniteli spravedlnost,
4 neboť opravdu má slova nejsou klam; před tebou je člověk dokonalých vědomostí.
5 Hle, Bůh je úctyhodný, nezavrhne bez příčiny, je úctyhodný silou i srdcem.
6 Nenechá naživu svévolníka, ale utištěným dopomůže k právu.
7 Od spravedlivého neodvrací zrak; s králi je na trůn dosazuje navždy a jsou vyvýšeni.
8 Jsou-li však spoutáni řetězy, chyceni do provazů utrpení,
9 oznamuje jim, čeho se dopustili, že se rozbujela jejich přestoupení,
10 otvírá jim ucho pro napomenutí a vyzývá je, aby se odvrátili do ničemností.
11 Poslechnou-li, budou-li mu sloužit, dokončí své dny v pohodě a v rozkoších svá léta.
12 Neposlechnou-li, sejdou hubící střelou a zahynou pro svou nerozvážnost.
13 Kdo jsou rouhavého srdce, přispívají k hněvu, nevolají o pomoc, ani když je spoutá.
14 Proto zemře jejich duše v mládí a jejich život skončí se zasvěcenci smilstva.
15 Utištěného zachrání skrze jeho utrpení, otevře mu ucho skrze útlak.
16 To on tě odládá z jícnu soužení; abys měl kolem volný prostor, bez stísněnosti, a poklidný stůl plný tučnosti.
17 Chceš-li se svévolně přít, pře tě přivede před soud.
18 Ať tě rozhořčení nezláká k tleskání a velké výkupné ať tě nesvede z cesty.
19 Vytrhne tě volání o pomoc, když se soužíš a napínáš všechnu svou sílu?
20 Nedychti po noci, která odvede národy z jejich míst.
21 Bedlivě dbej, aby ses neobracel k ničemnosti a nevolil ji raději než utrpení.
22 Hle, jak nedostupný je Bůh ve své síle! Kdo je učitel podobný jemu?
23 Kdo smí dohlížet na jeho cestu? Kdo smí říci: »Jednáš podle«?
24 Pamatuj, že máš vyvyšovat jeho dílo, jež lidé opěvují.
25 Všichni lidé je vyhlížejí, avšak člověk přihlíží jen zdáli.
26 Hle, Bůh je vyvýšený, nad naše poznání, počet jeho let je nevyzpytatelný.
27 Přitahuje vodní kapky, padají jako déšť a v jeho záplavu se mění,
28 když se z mračen valí proudy a hojně skrápějí člověka.
29 Rozumí někdo rozprostření mraků, hromobití v jeho stánku?
30 Hle, nad tím rozprostírá světlo a přikrývá kořeny moře.
31 Povede při s lidmi ten, jenž dává hojný pokrm.
32 Dlaněmi se chápe světla blesků, přikazuje jim zasáhnout útočníka.
33 Ohlašuje ho jeho hromový hlahol, dokonce i stádo ohlašuje jeho příchod.