Český ekumenický překlad
1Mojžíšova 45
1 Josef se už nemohl ovládnout přede všemi, kdo stáli kolem něho, a křikl: “Jděte všichni pryč!” Tak u něho nezůstal nikdo, když se dal poznat svým bratrům.
2 Hlasitě se rozplakal. Slyšeli to Egypťané, slyšel to dům faraónův.
3 Tu řekl bratrům: “Já jsem Josef. Můj otec vskutku ještě žije?” Bratři mu však nemohli odpovědět; tak se ho zhrozili.
4 Josef je proto vyzval: “Přistupte ke mně.” Když přistoupili, řekl jim: “Já jsem váš bratr Josef, kterého jste prodali do Egypta.
5 Avšak netrapte se teď a nevyčítejte si, že jste mě sem prodali, neboť mě před vámi vyslal Bůh pro zachování života.
6 V zemi trvá po dva roky hlad a ještě pět let nebude orba ani žeň.
7 Bůh mě poslal před vámi, aby zajistil vaše potomstvo na zemi a aby vás zachoval při životě pro veliké vysvobození.
8 A tak jste mě sem neposlali vy, ale Bůh. On mě učinil otcem faraónovým, pánem celého jeho domu a vladařem v celé egyptské zemi.
9 Putujte rychle k otci a řekněte mu: »Toto praví tvůj syn Josef: Bůh mě učinil pánem celého Egypta. Nerozpakuj se a sestup ke mně.
10 Budeš bydlit v zemi Gošenu, a tak mi budeš nablízku i se svými syny a vnuky, s bravem a skotem i se vším, co je tvé.
11 Postarám se tam o tebe, neboť bude ještě pět let hladu, abys neměl nouzi ani ty ani tvůj dům ani nic z toho, co je tvé.«
12 Vidíte na vlastní oči, i můj bratr Benjamín to vidí, že jsem to já sám, kdo s vámi mluví.
13 Povězte otci, jakou vážnost mám v Egyptě, a vše, co jste viděli. Pospěšte si a přiveďte ho sem.”
14 Padl svému bratru Benjamínovi kolem krku a rozplakal se a Benjamín plakal na jeho šíji.
15 Políbil také všechny bratry, sklonil se k nim a plakal. Teprve potom se bratři rozhovořili.
16 Do faraónova domu se donesla zpráva: “Přišli Josefovi bratři.” Bylo to milé faraónovi i jeho služebníkům.
17 Farao tedy Josefovi řekl: “Pověz bratrům: Učiňte toto: Naložte na soumary náklad a dojděte do kenaanské země,
18 vezměte otce a své rodiny a přijďte ke mně. Dám vám to nejlepší, co egyptská země má, a budete jíst tuk země.
19 Přikazuji ti, abys jim řekl: Učiňte toto: Vezměte z egyptské země pro své děti a ženy povozy, dovezte svého otce a přijďte.
20 Nelitujte ze svých věcí ničeho, protože budete mít to nejlepší z celé egyptské země.”
21 Izraelovi synové tak učinili. Josef jim podle faraónova příkazu vydal povozy a dal jim zásobu potravy na cestu.
22 Všem jim dal sváteční pláště, Benjamínovi však dal tři sta šekelů stříbra a pět svátečních plášťů.
23 A svému otci poslal tyto věci: deset oslů, kteří nesli nejlepší egyptské věci, deset oslic, které nesly obilí a chléb, a stravu otci na cestu.
24 Pak své bratry propustil. Když odcházeli, řekl jim: “Jen mezi sebou nevyvolávejte po cestě hádky!”
25 I vystoupili z Egypta a přišli do země kenaanské k svému otci Jákobovi.
26 Oznámili mu: “Josef ještě žije, a dokonce je vladařem nad celou egyptskou zemí!” On však zůstal netečný, protože jim nevěřil.
27 Vypravovali mu tedy všechno, co k nim Josef mluvil. Teprve když spatřil povozy, které Josef poslal, aby ho odvezly, okřál duch jejich otce Jákoba.
28 “Stačí,” zvolal Izrael, “můj syn Josef žije! Půjdu, abych ho ještě před smrtí uviděl.”