Český ekumenický překlad

Jób 11

1 Na to navázal Sófar Naamatský slovy:

2 “Má takové množství slov zůstat bez odpovědi? Má mluvka být v právu?

3 Mohou lidé k tomu, co povídáš, mlčet? Máš ty se dál vysmívat a nikdo tě neusadí?

4 Říkáš: »Co jsem zastával, je ryzí, jsem před tebou čistý.”

5 Jen kdyby Bůh promluvil a otevřel rty proti tobě,

6 prozradil by ti taje moudrosti: dvojnásobný trest k záchraně vede. Věz, že Bůh chce zapomenout na tvé nepravosti.

7 Dokážeš vystihnout Boha či obsáhnout dokonalost Všemocného,

8 jež nebesa převyšuje? Co chceš dělat? Hlubší je než podsvětí. Co o tom víš?

9 Její míra je delší než země, širší nežli moře.

10 Chce-li změnit, uzavřít, svolat, kdo ho odvrátí?

11 Ano, on zná falešníky, vidí ničemnosti - a srozuměn není.

12 Může tupec dostat rozum? Narodí se hříbě divokého osla jako člověk?

13 Jestliže teď napravíš své srdce a vztáhneš své ruce k Bohu,

14 jestliže dáš ruce pryč od ničemností, nepřipustíš, aby ve tvém stanu přebývala podlost,

15 tedy pozdvihneš tvář bez poskvrny, budeš jak odlitý z bronzu, nepocítíš bázně,

16 zapomeneš na trápení, bude ve tvých vzpomínkách jak voda, která uplynula.

17 Nadejde ti věk jasnější nad poledne, chmury obrátí se v jitro.

18 Doufej, naděje ti kyne, pohleď, budeš uléhat v bezpečí.

19 Budeš odpočívat a nikdo tě nevyděsí, získat tebe budou si přát mnozí,

20 kdežto svévolníkům vypoví zrak, ztratí útočiště, jejich nadějí je: vydechnout duši.”