Český ekumenický překlad
2Paralipomenon 18
1 Jóšafat měl nesmírné bohatství a slávu. Spříznil se s Achabem.
2 Po několika letech sestoupil k Achabovi do Samaří. Achab pro něho i pro lid, který byl s ním dal porazit mnoho ovcí a koz i hovězího dobytka a pak se ho snažil zlákat k výpravě proti Rámotu v Gileádu.
3 Achab, král izraelský, se otázal Jóšafata, krále judského: “Půjdeš se mnou proti Rámotu v Gileádu?” On mu odvětil: “Ve válce jsme jedno, já jako ty, můj lid jako tvůj lid.”
4 Nato Jóšafat izraelskému králi řekl: “Dotaž se ještě dnes na slovo Hospodinovo.”
5 Izraelský král shromáždil proroky, čtyři sta mužů, a řekl jim: “Máme jít do války proti Rámotu v Gileádu, nebo mám od toho upustit?” Odpověděli: “Jdi, Bůh jej vydá králi do rukou.”
6 Ale Jóšafat se zeptal: “Cožpak tu už není žádný prorok Hospodinův, abychom se dotázali skrze něho?”
7 Izraelský král Jóšafatovi odpověděl: “Je tu ještě jeden muž, skrze něhož bychom se mohli dotázat Hospodina, ale já ho nenávidím, protože mi neprorokuje nic dobrého, nýbrž po všechny dny jen zlo. Je to Míkajáš, syn Jimlův.” Jóšafat řekl: “Nechť král tak nemluví!”
8 Izraelský král tedy povolal jednoho dvořana a řekl: “Rychle přiveď Míkajáše, syna Jimlova.”
9 Král izraelský i Jóšafat, král judský, seděli každý na svém trůnu slavnostně oblečeni, seděli na humně u vchodu do samařské brány a všichni proroci před nimi prorokovali.
10 Sidkijáš, syn Kenaanův, si udělal železné rohy a říkal: “Toto praví Hospodin: Jimi budeš trkat Arama, dokud neskoná.”
11 Tak prorokovali všichni proroci: “Vytáhni proti Rámotu v Gileádu. Budeš mít úspěch. Hospodin jej vydá králi do rukou!”
12 Posel, který šel zavolat Míkajáše, mu domlouval: “Hle, slova proroků jedněmi ústy ohlašují králi dobré věci. Ať je tvá řeč jako řeč každého z nich, mluv o dobrých věcech!”
13 Míkajáš odpověděl: “Jakože živ je Hospodin, budu mluvit to, co řekne můj Bůh.”
14 Když přišel ke králi, král mu řekl: “Míko, máme jít do války proti Rámotu v Gileádu, nebo mám od toho upustit?” On odpověděl: “Vytáhněte, budete mít úspěch. Budou vám vydáni do rukou.”
15 Král ho okřikl: “Kolikrát tě mám zapřísahat, abys mi v Hospodinově jménu nemluvil nic než pravdu?”
16 Míkajáš odpověděl: “Viděl jsem všechen Izrael rozptýlený po horách jako ovce, které nemají pastýře. - Hospodin řekl: »Zůstali bez pánů, ať se každý v pokoji vrátí domů.«”
17 Izraelský král řekl Jóšafatovi: “Neřekl jsem ti, že mi nebude prorokovat nic dobrého, nýbrž jen zlo?”
18 Ale Míkajáš pokračoval: “Tak tedy slyš slovo Hospodinovo. Viděl jsem Hospodina sedícího na trůně. Všechen nebeský zástup stál po jeho pravici a levici.
19 Hospodin řekl: »Kdo zláká izraelského krále Achaba, aby vytáhl a padl u Rámotu v Gileádu?« Ten říkal to a druhý ono.
20 Tu vystoupil jakýsi duch, postavil se před Hospodina a řekl: »Já ho zlákám.” Hospodin mu pravil: »Čím?”
21 On odvětil: »Vyjdu a stanu se zrádným duchem v ústech všech jeho proroků.« Hospodin řekl: »Ty ho zlákáš, ty to dokážeš. Jdi a učiň to!”
22 A nyní, hle, Hospodin dal zrádného ducha do úst všech těchto tvých proroků. Hospodin ti ohlásil zlé věci.”
23 Sidkijáš, syn Kenaanův, přistoupil, uhodil Míkajáše do tváře a řekl: “Jakou cestou přešel Hospodinův duch ode mne, aby mluvil skrze tebe?”
24 Míkajáš mu řekl: “To uvidíš v onen den, až vejdeš do nejzazšího pokojíku, aby ses ukryl.”
25 Izraelský král nařídil: “Seberte Míkajáše a odveďte ho k veliteli města Amónovi a ke královu synu Jóašovi.
26 Vyřídíte: »Toto praví král: Tady toho vsaďte do vězení a dávejte mu jen kousek chleba a trochu vody, dokud se nenavrátím v pokoji!«”
27 Ale Míkajáš řekl: “Jestliže se vrátíš zpět v pokoji, nemluvil skrze mne Hospodin.” A připojil: “Slyšte to, všichni lidé!”
28 Král izraelský i Jóšafat, král judský, vytáhli proti Rámotu v Gileádu.
29 Izraelský král řekl Jóšafatovi, že se přestrojí, až vyjede do boje. Dodal: “Ty ovšem obleč své roucho.” Tak se izraelský král přestrojil a vyjeli do boje.
30 Aramejský král přikázal velitelům své vozby: “Nebojujte ani s malým ani s velkým, ale jen se samým izraelským králem!”
31 Když velitelé vozby spatřili Jóšafata, řekli si: “To je izraelský král!” Obklopili ho, aby bojovali proti němu. Tu Jóšafat vyrazil válečný pokřik a Hospodin mu pomohl; tak je Bůh od něho odlákal.
32 Když velitelé vozby viděli, že to není izraelský král, odvrátili se od něho.
33 Kdosi však bezděčně napjal luk a zasáhl izraelského krále mezi články pancíře. Král řekl svému vozataji: “Obrať a odvez mě z bojiště, jsem raněn.”
34 Ale boj se toho dne tak vystupňoval, že izraelský král musel zůstat na voze proti Aramejcům až do večera a v čas západu slunce zemřel.